V souvislosti s účinností nového zákona o nemocenském pojištění se změnily podmínky účasti na nemocenském pojištění a prodloužil se počet dnů krátkodobého zaměstnání. Změna v podobě odvodu pojistného z dohod se dotkla i zdravotního pojištění. Čtěte více: Nemocenské dávky v roce 2009 a podmínky uplatnění nároku
Nově přijatého zaměstnance přihlašuje nebo odhlašuje zaměstnavatel k nemocenskému pojištění stejným způsobem jako v roce 2008. Tedy dnem nástupu, nebo naopak dnem ukončení pracovního poměru. Ne všichni zaměstnanci jsou však účastni nemocenského pojištění. K tomu musí být splněny současně tři podmínky:
- zaměstnanec vykonává zaměstnání na území České republiky,
- zaměstnání trvalo nebo mělo trvat alespoň 15 kalendářních dnů,
- sjednaná výše příjmů činí alespoň 2 000 Kč.
Krátkodobé zaměstnání
Krátkodobým zaměstnáním je zaměstnání, které netrvalo ani nemělo trvat déle než 14 kalendářních dnů. V roce 2008 činila tato lhůta 8 kalendářních dnů. Rozhodující je přitom doba sjednaného pracovního poměru. Například zaměstnanec, který měl sjednán pracovní poměr v délce jednoho měsíce a tento po deseti dnech ukončil, bude přesto nemocensky pojištěn. Jeho pracovní poměr sice ve skutečnosti netrval déle než 14 kalendářních dnů, ale byl původně sjednán na dobu delší. Čtěte více: Kteří zaměstnanci budou od ledna účastni nemocenského pojištění?
Zaměstnání malého rozsahu
Zaměstnáním malého rozsahu je zaměstnání, jehož sjednaná částka příjmu je nižší než 2000 korun nebo není sjednána vůbec. Tato hranice je stanovena vládním nařízením na rok 2009 a může být valorizována v závislosti na průměrné mzdě.
Pokud není částka příjmu se zaměstnancem předem sjednána, bude nemocensky pojištěn pouze v měsících, ve kterých jeho příjem dosáhne alespoň 2000 korun. Příkladem by mohlo být sjednání hodinové mzdy při nepravidelné výpomoci, kdy zaměstnavatel předem neví, kolik hodin zaměstnanec odpracuje. V měsíci, kdy příjem překročí stanovenou hranici pro účast na pojištění, přihlásí zaměstnance příslušným tiskopisem Oznámení o nástupu do zaměstnání. Zde křížkem označí, že se jedná o zaměstnání malého rozsahu. Oznámení se v tomto případě provede do 8 dní po měsíci zúčtování příjmu zakládajícího nemocenské pojištění, tedy v měsíci s hrubým příjmem alespoň 2000 korun. čtěte více: 1600 korun – nová výše zálohy zdravotního pojištění pro OSVČ
Největší nejasnosti z pracovního práva máte?
Krátkodobé zaměstnání a zaměstnání malého rozsahu z pohledu zdravotního pojištění
Pojistné na zdravotní pojištění se odvádí bez ohledu na krátkodobé zaměstnání nebo zaměstnání malého rozsahu. V případě pracovního poměru uzavřeného na základě pracovní smlouvy není výše sjednaného nebo skutečného příjmu rozhodující. Zdravotní pojištění se odvádí bez ohledu na výši příjmu. Jiná situace nastává v případě uzavřených dohod. Od ledna 2009 se z dohody o pracovní činnosti s příjmem nepřesahujícím v kalendářním měsíci částku 1999 Kč zdravotní pojištění neodvádí. Účast na zdravotním pojištění vzniká až při dosažení měsíčního hrubého příjmu ve výši 2000 Kč. Podmínky zdravotního pojištění při dohodě o provedení práce zůstávají i v roce 2009 stejné, tj. zdravotní pojištění se z těchto dohod neodvádí. Čtěte více: Nejčastější mýty a pověry o pracovním právu
| Druh pracovního poměru | Počet dnů trvání | Výše příjmu | Sociální pojistné | Zdravotní pojistné | Zaměstnání |
|---|---|---|---|---|---|
| Pracovní smlouva | 15 | 3 000 | ANO | ANO | |
| Pracovní smlouva | 14 | 3 000 | NE | ANO | krátkodobé |
| Pracovní smlouva | 15 | 1 999 | NE | ANO | malého rozsahu |
| Dohoda o prac. činnosti | 15 | 3 000 | ANO | ANO | |
| Dohoda o prac. činnosti | 14 | 3 000 | NE | ANO | krátkodobé |
| Dohoda o prac. činnosti | 15 | 1 999 | NE | NE | malého rozsahu |
Výjimkou účasti na nemocenském pojištění při krátkodobém zaměstnání je opětovný nástup zaměstnance ke stejnému zaměstnavateli. A to pokud mezi jednotlivými pracovními poměry neuplynula doba alespoň 6 měsíců od zaměstnání, které nezaložilo účast na pojištění proto, že nemělo trvat a ani netrvalo déle než 14 kalendářních dnů. Přitom však sjednaný příjem činil alespoň 2000 Kč. Posuzují se jen sjednané pracovní poměry nebo opakované dohody o pracovní činnosti. Nepřihlíží k případným dohodám o provedení práce.
Příklad: Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem pracovní poměr na 14 kalendářních dnů s příjmem 3000 Kč. Toto zaměstnání je zaměstnáním krátkodobým bez účasti na nemocenském pojištění. Po pěti měsících je se stejným zaměstnancem uzavřena dohoda o pracovní činnosti, a to opět v trvání 14 kalendářních dnů.
| Zaměstnání | Výše příjmu | Sociální pojistné | Zdravotní pojistné |
|---|---|---|---|
| krátkodobé | 1 999 | NE | NE |
| krátkodobé | 2 000 | ANO | ANO |
Tabulka ukazuje rozdíl v odvodech podle výše sjednaného příjmu při opakovaných pracovních poměrech do šesti měsíců. Ve druhém případě, byla při tomto krátkodobém zaměstnání překročena hranice 2000 Kč. Příjem z dohody o pracovní činnosti podléhá v tomto případě odvodům sociálního i zdravotního pojistného, přestože jde o zaměstnání krátkodobé. Čtěte více: Odstupné zaměstnanci při ukončení pracovního poměru bez hranic
ČLÁNKY DO MAILU