Krátkodobé zaměstnání a zaměstnání malého rozsahu 2012

V souvislosti vyhláškou č. 286/2011 Sb. a s účinností nového zákona o nemocenském pojištění se od roku 2012 mění podmínky krátkodobého zaměstnání a zaměstnání malého rozsahu. Zvyšuje se rozhodná částka a zamezuje zneužívání opakovaného sjednávání krátkodobého zaměstnávání v malém rozsahu. Čtěte také: Dohodu o provedení práce musíte registrovat na sociálko a zdravotko

Přihlášení nového zaměstnance

Nově přijatého zaměstnance přihlašuje nebo odhlašuje zaměstnavatel k nemocenskému pojištění dnem nástupu, nebo naopak dnem ukončení pracovního poměru. Ne všichni zaměstnanci jsou však účastni nemocenského pojištění. K tomu musí být splněny současně tři podmínky:

Hranice rozhodného příjmu v roce 2011 činí 2000 korun. Vyhláška č. 286/2011 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2010, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2010, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2012 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2012 a o zvýšení důchodů v roce 2012, zvyšuje tuto hranici na 2500 korun. Měsíční příjem zaměstnanců zakládající účast na nemocenském a tím i na důchodovém pojištění se stanoví jako 1/10 průměrné mzdy zaokrouhlená na 500 Kč dolů, tj. 25 137/10 po zaokrouhlení 2500 Kč.

Krátkodobé zaměstnání

Krátkodobým zaměstnáním je zaměstnání, které netrvalo ani nemělo trvat déle než 14 kalendářních dnů. Rozhodující je přitom doba sjednaného pracovního poměru. Například zaměstnanec, který měl sjednán pracovní poměr v délce jednoho měsíce a tento po deseti dnech ukončil, bude přesto nemocensky pojištěn. Jeho pracovní poměr sice ve skutečnosti netrval déle než 14 kalendářních dnů, ale byl původně sjednán na dobu delší. Čtěte také: Co se mění od roku 2012 v příjmovce?

Zaměstnání malého rozsahu

Zaměstnáním malého rozsahu je zaměstnání, jehož sjednaná částka příjmu je nižší než 2500 korun nebo není sjednána vůbec. Pokud není částka příjmu se zaměstnancem předem sjednána, bude nemocensky pojištěn pouze v měsících, ve kterých jeho příjem dosáhne alespoň 2500 korun. Příkladem by mohlo být sjednání hodinové mzdy při nepravidelné výpomoci, kdy zaměstnavatel předem neví, kolik hodin zaměstnanec odpracuje. V měsíci, kdy příjem překročí stanovenou hranici pro účast na pojištění, přihlásí zaměstnance příslušným tiskopisem Oznámení o nástupu do zaměstnání. Zde křížkem označí, že se jedná o zaměstnání malého rozsahu. Oznámení se v tomto případě provede do konce měsíce následujícího po měsíci zúčtování příjmu zakládajícího nemocenské pojištění, tedy v měsíci s hrubým příjmem alespoň 2500 korun. Nebude již platit dosavadní lhůta do 8 dnů měsíce následujícího po měsíci zúčtování. Čtěte také: Změny v poskytování náhrady mzdy od roku 2012

Z pohledu zdravotního pojištění

Pojistné na zdravotní pojištění se odvádí bez ohledu na krátkodobé zaměstnání nebo zaměstnání malého rozsahu. V případě pracovního poměru uzavřeného na základě pracovní smlouvy není výše sjednaného nebo skutečného příjmu rozhodující. Jiné je to v případě uzavřených dohod o pracovní činnosti. V roce 2012 se za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění v roce 2012 nepovažuje osoba činná na základě dohody o pracovní činnosti, která nedosáhla v kalendářním měsíci započitatelného příjmu. Od ledna 2009 se z dohody s příjmem nepřesahujícím v kalendářním měsíci částku 1999 Kč zdravotní pojištění neodvádí. Od roku 2012 platí nová hranice. A to 2499 korun. Účast na zdravotním pojištění vzniká při dosažení měsíční odměny ve výši 2500 Kč, potvrdila pro server Podnikatel.cz Elenka Mazurová, tisková mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Tisková mluvčí připomíná povinnost zaměstnavatele sledovat dodržení odvodu z minimálního vyměřovacího základu (platné minimální mzdy). Povinností zaměstnavatele je dopočítat pojistné na zdravotní pojištění do minimální mzdy a tuto částku odvést. Platí to samozřejmě v případech, kdy zaměstnanec nemá jiné příjmy ze zaměstnání nebo z podnikání, případně za něj není plátcem pojistného stát.

Úprava opakovaného krátkodobého zaměstnání

Výjimkou účasti na nemocenském pojištění při krátkodobém zaměstnání je opětovný nástup zaměstnance ke stejnému zaměstnavateli. A to pokud mezi jednotlivými pracovními poměry neuplynula doba alespoň 6 měsíců od zaměstnání, které nezaložilo účast na pojištění proto, že nemělo trvat a ani netrvalo déle než 14 kalendářních dnů. Přitom však sjednaný příjem činil alespoň 2500 Kč. Čtěte také: V roce 2012 se mění podmínky zaměstnávání OZP

Do konce roku 2011 je toho možné využít a uzavřít v jednom měsíci opakovaně například tři čtyři pracovní poměry v délce do 15 dnů s příjmem vždy do 1999 korun. Z takových pracovních poměrů nemusí být odvedeno sociální pojistné. Nově se budou pracovní poměry uzavřené v jednom kalendářním měsíci sčítat. Pokud příjem zaměstnance ve všech pracovních poměrech v jednom měsíci přesáhne 2500 korun, bude zaměstnanec nemocensky pojištěn a samozřejmě musí být odvedeno sociální pojistné. Hovoříme samozřejmě o pracovních poměrech a dohodách o pracovní činnosti.

Příklad opakovaného zaměstnání:

Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem pracovní poměr na 14 kalendářních dnů s příjmem 3000 Kč. Toto zaměstnání je zaměstnáním krátkodobým bez účasti na nemocenském pojištění. Po pěti měsících je se stejným zaměstnancem uzavřena dohoda o pracovní činnosti, a to opět v trvání 14 kalendářních dnů. Správný postup je zobrazen ve variantě příjmu 2499 Kč a 2500 Kč.

Tabulka ukazuje rozdíl v odvodech dle výše sjednaného příjmu při opakovaných pracovních poměrech do šesti měsíců. Ve druhém případě, byla při krátkodobém zaměstnání překročena hranice 2500 Kč. Příjem z dohody o pracovní činnosti podléhá odvodům sociálního i zdravotního pojistného, přestože jde o zaměstnání krátkodobé.