Vydáním informace o posuzování transakcí s kryptoměnami reaguje Finanční správa ČR na nejasnosti ohledně jejich zdaňování. Cílem vydané informace je seznámit daňové subjekty s daňovými povinnostmi, které s sebou obchodování a jiné transakce s kryptoměnami přináší.
Co se dozvíte v článku
Daň z přidané hodnoty a kryptoměny
Z hlediska daně z přidané hodnoty se přistupuje ke kryptoměnám jako k alternativním platebním prostředkům. V zákoně o dani z přidané hodnoty je potom definováno, co je předmětem daně. Za předmět daně se považuje dodání zboží či poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani (mimo pořízení zboží z jiného členského státu a dovozu zboží ze třetích zemí). Toto plnění musí být v rámci uskutečňování ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku. Pokud není splněna jedna z výše uvedených podmínek, nejedná se o plnění, které je předmětem daně.
Při posuzování konkrétních transakcí se musí zohlednit objektivní povaha transakcí – například zda zboží bylo skutečně dodáno fyzicky nebo zda byla služba skutečně poskytnuta. Dle vydané informace finanční správy musí existovat smluvní právní vztah, na základě kterého dojde k jedné straně k dodání zboží nebo poskytnutí služby a na druhé straně k jejich přijetí.
Kdo je osoba povinná k dani?
Osobou povinnou k dani je dle zákona o DPH právnická nebo fyzická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomickou činnost. Při posuzování toho, zda se jedná o ekonomickou činnost, není podstatné, zda je výsledkem vytvoření zisku. Posuzuje se, zda je činnost vykonávána s cílem získávání pravidelného příjmu.
Za ekonomickou činnost se mimo jiné považuje také využití majetku (hmotného i nehmotného), pokud je tento majetek využíván soustavně s cílem získávání příjmů.
Těžba kryptoměny
Těžba kryptoměny jako taková je velmi specifickou činností. Samotná těžba spočívá v tom, že pomocí IT vybavení se využívá výpočetní výkon pro ověřování operací v síti a důsledkem tohoto ověřování je získání určitého počtu kryptoměny, například bitcoinu. Množství, které IT technika vytěží, není předem známa.
Samotná těžba kryptoměny není realizována prostřednictvím smluvního ujednání. Pokud osoba povinná k dani uskutečňuje těžbu kryptoměny pro svoje účely, není tato těžba předmětem daně z přidané hodnoty. Je tomu tak zejména proto, že neexistuje smluvní ujednání mezi osobou, která těžbu provádí, a jejím příjemcem.
Pokud osoba povinná k dani uskutečňuje těžbu kryptoměny, kterou následně smění za měnu, zboží nebo služby, nestane se tato osoba plátcem daně z přidané hodnoty.
Plátce daně, který provádí těžbu kryptoměny, nemá nárok na odpočet daně z přijatého plnění za pořízení vybavení pro těžbu kryptoměn ani na energie, které jsou v rámci těžby spotřebovány, pokud je kryptoměna těžena za účelem její další směny.
Nájem a pronájem zařízení pro těžbu kryptoměny
Pokud osoba povinná k dani pronajímá nebo najímá IT vybavený pro účely těžby kryptoměny jiné osobě za úplatu, jedná se v takovém případě o nájem nebo pronájem, tedy o poskytnutí služby. Plátce DPH nebo osoba povinná k dani musí toto plnění uvést v daňovém přiznání k DPH.
Při poskytnutí služby osobě povinné k dani – tedy plátci DPH, identifikované osobě, ale i osobě, která není registrovaná jako plátce, je místem plnění místo, kde má tato osoba, která je příjemcem služby, sídlo. Pokud by byla tato služba poskytnuta provozovně osoby povinné k dani, která se nachází v jiném místě, než je sídlo příjemce, řídí se místo plnění dle umístění provozovny.
Pokud je plnění poskytováno osobě nepovinné k dani, tedy nepodnikateli, považuje se za místo plnění místo, kde má poskytovatel této služby sídlo. V případě poskytnutí služby prostřednictvím provozovny osobou povinnou k dani, která se nachází jinde, než je její sídlo, řídí se místo plněním místem, kde je tato provozovna umístěna.
Pokud osoba povinná k dani poskytuje nájem IT vybavení pro účely těžby kryptoměny osobě, která je považována za osobu povinnou k dani v jiném členském státě, vzniká jí registrační povinnost.
Pokud poskytuje osoba povinná k dani, která není plátcem daně z přidané hodnoty a má sídlo nebo provozovnu v České republice, nájem IT vybavení pro účely těžby kryptoměny osobě, která je v jiném členském státě považována za osobu povinnou k dani, musí se tato osoba registrovat jako identifikovaná osoba, a to ode dne poskytnutí služby. Pokud by byl nájem poskytován osobě ze třetích zemí, nevzniká osobě povinnost registrovat se jako identifikovaná osoba.
Nákup a prodej zboží za kryptoměnu
Pokud plátce daně z přidané hodnoty uskuteční zdanitelné plnění, kterým je dodání zboží nebo poskytnutí služby, a toto plnění má místo plnění v tuzemsku a zároveň je za toto plnění přijata zcela nebo zčásti kryptoměna, stanoví se základ daně jako cena obvyklá bez daně za dodání zboží nebo poskytnutí služby.
Obvyklou cenu definuje zákon o dani z přidané hodnoty jako částku, která by byla za účelem pořízení zboží nebo přijetí služby zaplacena v daném okamžiku a v podmínkách volné hospodářské soutěže nezávislému dodavateli. Pokud by taková cena nebyla zjistitelná, lze cenu obvyklou stanovit u zboží jako částku, která není nižší než kupní cena podobného nebo stejného zboží. U služby by se cena obvyklá stanovila jako cena vyšší než jsou celkové náklady na poskytnutí této služby.
Směna kryptoměny
Pokud v rámci směny kryptoměny dochází ke směně na koruny, eura, dolary nebo jinou měnu, považuje se tato směna za službu jako plnění osvobozené bez nároku na odpočet daně.
Pokud osoba povinná k dani poskytuje tyto služby, provádí směnárenskou činnost spočívající ve směně kryptoměny za běžnou měnu. Toto platí i v případě, že dochází ke směně kryptoměny za jinou kryptoměnu.
V informaci od finanční správy je upozorňováno na to, že je potřeba odlišovat samotnou směnu a směnu osoby, která kryptoměnu vytěžila.
Pokud osoba, která chce směnit kryptoměnu za jinou kryptoměnu nebo fiat měnu a tato činnost není realizována za účelem dosahování pravidelného příjmu, není tato směna předmětem daně z přidané hodnoty.
Obchodování s kryptoměnami
Pokud osoba povinná k dani nakupuje a prodává kryptoměny s cílem dosahování pravidelného příjmu, považuje se tato činnost za ekonomickou činnost. Ke směně dochází zpravidla na burzách k tomu určených, s cílem spekulace zisku při prodeji. Výsledná marže se zachytí jako rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou.
Obchodování s kryptoměnami s cílem získávání pravidelného příjmu se posuzuje jako finanční činnost a podle zákona o dani z přidané hodnoty se jedná o plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Pozor však na to, že tato plnění vstupují do obratu pro účely zákona o dani z přidané hodnoty.
ČLÁNKY DO MAILU