I když se situace mírně zlepšuje, stále platí, že více než polovina firem pravidelně nezveřejňuje své účetní závěrky. Společnostem za to sice hrozí pokuta, v reálu však tato povinnost není kontrolována a firmy ji mohou v klidu porušovat. Velké rozdíly panují mezi jednotlivými kraji a také mezi odvětvími. Vyplynulo to z analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
Čtěte také: Většina firem porušuje zákon. Víme, proč se nebojí trestů
Nejzodpovědnější jsou firmy v Královéhradeckém kraji
52 % tuzemských společností chronicky nezveřejňuje účetní závěrky. Nejzodpovědnější jsou v tomto ohledu firmy se sídlem v Královéhradeckém kraji, kde v letech 2009 až 2013 zveřejnilo účetní závěrku alespoň jednou 74 % z nich. Na druhé pozici se umístily firmy v Jihočeském kraji (64 %) a třetí v pořadí skončily společnosti se sídlem v kraji Vysočina (62 %). Nejhůře si naopak vedou společnosti v Praze, kde závěrku zveřejnilo jen 42 % z nich. S určitými výjimkami platí, že se s povinností zveřejňovat účetní závěrky lépe vyrovnaly ty kraje, ve kterých má sídlo méně společností, než ty, které jich mají více,
doplnila Věra Kameníčková, analytička CRIF – Czech Credit Bureau.
Rozdíly existují také dle oborů, ve kterých společnosti působí. Premianty jsou společnosti v odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla, kde alespoň jednu účetní závěrku předalo na Sbírku listin 84 % společností. Druhé nejzodpovědnější jsou společnosti v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví (63 %) a dále v odvětví těžba a dobývání (61 %). Nejhůře si naopak stojí firmy v odvětví obchod, ve kterém podniká však téměř třetina všech společností. Alespoň jednu účetní závěrku zveřejnilo jen 42 % z nich.
Čtěte také: Také patříte mezi dvě třetiny firem, které porušují zákon o účetnictví?
Zveřejňování zvyšuje transparentnost podnikání
Podle analytičky Věry Kameníčkové se nicméně situace mírně zlepšuje Zatímco v roce 2009 zveřejnilo závěrku v řádném termínu 25 % společností, v roce 2013 jich bylo již 30 %. S ročním zpožděním předává účetní závěrky do Sbírky listin necelá desetina společností. Jak doplňuje Kameníčková, zveřejňování účetních závěrek zvyšuje transparentnost podnikání. Společnosti díky nim mohou odhadnout rizikovost obchodního partnera a spolehlivost jeho plateb či dodávek. Nejde jen o nové obchodní partnery, ale i o ty stávající, jejichž podnikání se může velmi rychle zhoršit. Riziko podnikání nemusí stoupat jen v období recese, nýbrž i v podmínkách ekonomického růstu, protože někdo může přecenit své schopnosti, vyčerpat svůj potenciál, případně se mu mohou výrazně změnit podmínky podnikání,
vysvětlila Věra Kameníčková.
Ukládat účetní závěrky do Sbírky listin příslušného rejstříkového soudu stanovuje zákon o účetnictví. Velký počet firem tak však činí opožděně nebo vůbec. Za nesplnění této povinnosti hrozí firmám dvě sankce. Rejstříkový soud může uložit pokutu do výše 20 000 Kč, a k tomu může finanční úřad požadovat platbu ve výši až 3 % hodnoty celkových aktiv společnosti. Ve druhém případě může pokuta dosáhnout desítky, ale i stovky tisíc korun. Nutno ovšem říct, že v praxi tuto povinnost úřady v podstatě nekontrolují.
Co by firmy měly zveřejnit?
Podle § 21a zákona o účetnictví jsou osoby zapsané v obchodním rejstříku povinny zveřejnit účetní závěrku. Pokud to vyžaduje zákon o účetnictví nebo zvláštní právní předpis, také výroční zprávu. Účetní závěrka se zveřejňuje v rozsahu, v jakém byla sestavena. Ve zjednodušeném rozsahu zveřejňují účetní jednotky, které nejsou povinny mít účetní závěrku ověřenou auditorem, s výjimkou akciových společností, které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu.
Účetní závěrku tvoří rozvaha, výkaz zisku a ztráty, dále příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Příloha obsahuje také informace o výši závazků zdravotního a sociálního pojistného a o výši daňových nedoplatků. Účetní závěrka může podle zákona o účetnictví zahrnovat i přehled o peněžních tocích nebo přehled o změnách vlastního kapitálu. Čtěte více: Účetní závěrka se zasílá do obchodního rejstříku