Kupní smlouvy uzavíráme v současnosti podle občanského i obchodního zákoníku. Ten však od nového roku nahradí zákon o obchodních korporacích. Nově budou kupní smlouvy upraveny pouze občanským zákoníkem. Čtěte, co vše se změní.
Kupní smlouva a kupní cena
Problematika koupě je řešena v ustanovení § 2079 a následujících nového občanského zákoníku. Ve srovnání se stávajícím občanským zákoníkem je upravena podstatně jednodušeji. Postupuje se od obecných ustanovení až k vedlejším ujednáním a zvláštním ustanovením o prodeji zboží v obchodě.
Kupující se zavazuje, že věc nejen převezme, ale i zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
Zde se píše, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní. Kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Nejde tedy o pouhé předání věci za dohodnutou cenu. Následují ustanovení, která popisují koupi movitých věcí. Sem patří i dodání spotřebního zboží, respektive smlouva o dodání spotřebního zboží (využije se u zboží, které je nutné sestavit nebo vytvořit, považuje se za kupní smlouvu).
Dodání věci, která má být teprve vyrobena, se rovněž posoudí jako kupní smlouva. Kupní smlouva se od smlouvy o dílo liší poměrem dodávaného materiálu a práce. V případě smlouvy o dílo předá objednatel zhotoviteli podstatnou část materiálu, ze kterého se bude věc v budoucnu vyrábět.
Kupní cena je v souladu s § 2080 nového občanského zákoníku ujednána dostatečně určitě, jestliže je sjednán alespoň způsob jejího určení. V případě, kdy má být věc odeslána, pak je odevzdána kupujícímu tím, že je předána prvnímu dopravci k přepravě.
Vady skryté, opravitelné i neopravitelné
Největší změnou jsou nároky kupujícího z vadného plnění. Nový občanský zákoník opouští hledisko opravitelných a neopravitelných vad jako základního kritéria pro určení práv kupujícího z vad věci a nahrazuje se hlediskem intenzity. Kupující bude moci zvolit výměnu věci, opravu věci, přiměřenou slevu z kupní ceny nebo odstoupení od smlouvy. Toto určí při oznámení vady a svou volbu již nebude moci bez souhlasu prodávajícího změnit. To ovšem jen pokud by se nejednalo o nepodstatné porušení smlouvy. Zjednodušeně řečeno, v případech, kdy by byla výměna vzhledem k povaze vady nepřiměřená, má kupující nárok pouze na přiměřenou slevu nebo opravu. Kupříkladu se na počkání vymění vadná součástka atd.
O vadách a reklamacích podrobněji: Víme, co se doopravdy mění u reklamací od roku 2014
V případě skrytých vad spojených se zemí pevným základem platí, že pokud kupující prodávajícímu neoznámí takovou skrytou vadu do pěti let od nabytí, soud kupujícímu právo z vadného plnění nepřizná. Prodávající samozřejmě musí namítnout, že mu vada nebyla včas oznámena a prokázat, že o ní při prodeji nevěděl.
Vedlejší ujednání při kupní smlouvě
Nový občanský zákoník rozšířil a zpřesnil vedlejší ujednání při kupní smlouvě. Smluvní strany si budou moci sjednat tato vedlejší ujednání:
- Výhradu vlastnického práva – došlo ke zpřesnění úpravy výhrady vlastnického práva. Jestliže si prodávající vyhradí k věci vlastnické právo, má se za to, že se kupující stane vlastníkem teprve úplným zaplacením kupní ceny. Nebezpečí škody na věci však na kupujícího přechází už při jejím převzetí.
- Výhradu zpětné koupě – smluvní strany si mohou vyhradit ujednání o zpětné koupi (nevyžaduje se písemná forma). Kupující vrátí prodávajícímu věc v nezhoršeném stavu a prodávající vrátí kupujícímu kupní cenu. Dosud tak mohli učinit pouze v případě věcí movitých, nově i na nemovitosti. Jestliže nebude předem určena lhůta, ve které má prodávající právo žádat vrácení věci, platí vzhledem k movité věci za ujednanou tříletá lhůta (dosud jednoletá) a vzhledem k nemovité věci desetiletá lhůta. Převodem věci se ale vyrovnají i užitky z peněz a případný výtěžek z prodávané věci.
- Výhradu zpětného prodeje – jedná se v podstatě o obdobu zpětné koupě.
- Předkupní právo – v případě předkupního práva se za smluvní strany považují předkupník a koupěchtivý. V případě sjednání předkupního práva má dlužník povinnost nabídnout věc předkupníkovi ke koupi, pokud by ji chtěl prodat koupěchtivému. Nový občanský zákoník se bude řídit takzvanou superficiální zásadou, tj. že povrch ustupuje pozemku neboli, že stavba je součástí pozemku. Znamená to, že pokud bude vlastník pozemku a vlastník stavby jednou osobou, stane se stavba součástí pozemku přímo ze zákona. V případě, že se bude jednat o odlišné vlastníky, nestane se stavba součástí pozemku a bude nadále nemovitou věcí. Právo na spojení pozemku a stavby se odloží až do doby, kdy se vlastnictví pozemku i stavby spojí v rukou jediného vlastníka. Důležité je, že nový občanský zákoník zakládá vlastníkovi pozemku zákonné předkupní právo ke stavbě a vlastníku stavby zákonné předkupní právo k pozemku.
- Koupi na zkoušku – nový předpis umožní nakupování na zkoušku. Smluvní strany si dohodnou, že kupující musí ve zkušební lhůtě koupi schválit. Jestliže nebude dohodnuta lhůta, činí u movitých věcí tři dny a u nemovitých věcí jeden rok od uzavření smlouvy. Pokud kupující věc ve zkušební lhůtě nevrátí, platí, že věc schválil. Samozřejmě musí být v nepoškozeném stavu, jinak ji kupující nemůže vrátit.
- Výhradu lepšího kupce – tímto ujednáním nabývá prodávajícímu právo dát přednost lepšímu kupci (pokud se v určené lhůtě přihlásí). U movitých věcí činí lhůta opět tři dny a u nemovitostí jeden rok od uzavření smlouvy. O lepším kupci rozhoduje prodávající a nezáleží přitom na výši nabízené ceny.
- Cenovou doložku – při ujednání cenové doložky se upraví kupní cena věci dodatečně s přihlédnutím k výrobním nákladům. V případě, kdy není stanoveno, které náklady jsou rozhodné, změní se kupní cena v poměru k cenovým změnám hlavních surovin potřebných k vyrobení věci.
ČLÁNKY DO MAILU