Ještě dnes večer by mělo být rozhodnuto o takzvaném kurzarbeitu, tedy příspěvcích pro firmy v potížích, ve kterých hrozí propouštění. Zavedení těchto příspěvků prosazují zaměstnavatelé i odbory s tím, že už prokazatelně pomohly ekonomikám sousedních států. Ministr financí Andrej Babiš a jeho vládní hnutí ANO je ale proti a tak celý plán může skončit. Je především potřeba politicky rozhodnout, že skutečně to, čemu říkáme kurzarbeit neboli příspěvek v částečné nezaměstnanosti, chceme, nebo nechceme,
naznačila před jednáním možný konec návrhu ministryně práce Michaela Marksová.
Kurzarbeit může narazit na Babiše. Příspěvky firmám v krizi odmítá.
Podle návrhu by o příspěvek mohly žádat ty firmy, v nichž jsou potíže zaviněny krizí nebo živelní pohromou, a mohou své zaměstnance vytížit jen na 20 až 40 %. Platily by jim 60 % jejich průměrného výdělku, stát by dodal dalších 30 %. Příspěvek by úřady práce vyplácely maximálně půl roku, ale i opakovaně. Podmínkou je, že by se nevytížení zaměstnanci museli vzdělávat. Podle návrhu ministerstva práce bude stát poskytovat firmám na platy nejvýš 1,4násobek minimální mzdy, tedy 11 900 korun. K tématu čtěte podrobnosti v článku Příspěvek při částečné zaměstnanosti dostane nová pravidla.
Ministr financí ale neslyší ani na to, že stát přijetím kurzarbeitu ušetří. Je spočítáno, že pokud by se touto formou podpořilo 5000 zaměstnanců s průměrnou mzdou, půlroční výdaje by dosáhly zhruba 182 milionů korun. Pokud by skončili na úřadech práce a pobírali podporu v nezaměstnanosti, stát by to stálo 545 milionů korun.Ušetřily by i samotné firmy, protože by propuštěným zaměstnancům musely platit odstupné. Navíc by si udržely zapracované zaměstnance a po zlepšení situace nemusely vynakládat další peníze na nábor a zaučování nových lidí.
ČLÁNKY DO MAILU