Od poloviny září 2012 do konce srpna 2015 bude možné vzdělávat zaměstnance v projektu „Vzdělávejte se pro stabilitu“. Jedná se o dlouho připravovaný kurzarbeit, jehož podoba je oproti původním předpokladům i formám již zavedeným v jiných státech naprosto odlišná. Zaměstnavatelé ohroženi krizí sice dostanou příspěvek na udržení stávajících zaměstnanců, ovšem ne formou zkrácené pracovní doby, ale formou vzdělávání.
Čtěte také: Bude konečně zavedena zkrácená pracovní doba, tzv. kurzarbeit? Zjistili jsme
Kurzarbeit po Česku
Ministerstvo práce a sociálních věcí na projekt vyčlenilo prozatím 400 milionů korun. Dalších 400 milionů předpokládá uvolnit po zhodnocení výsledků. Projekt má být realizován prostřednictvím úřadů práce. Peníze pochází z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost.
Tradiční forma kurzarbeitu (v překladu zkrácená pracovní doba) probíhá tak, že zaměstnavatelé mohou na určitý čas ponechat své pracovníky doma a nezaplatit jim za to příslušnou část mzdy. Snížení platu pak zaměstnancům dorovná stát. Zřejmě proto, že český státní rozpočet v současné době neumožňuje financovat zkrácenou pracovní dobu zaměstnanců, sáhli legislativci po specifickém řešení, které umožní kurzarbeit financovat z Evropského sociálního fondu.
Jak vysvětlil ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek: Primárním cílem projektu je podpořit udržení pracovních míst u těch zaměstnavatelů, kteří se v souvislosti s negativním vývojem ekonomiky ČR nacházejí v přechodně obtížné hospodářské situaci a dočasně nejsou schopni svým zaměstnancům přidělovat práci ve sjednaném rozsahu.
Projekt nejen že pomůže zaměstnavatelům udržet pracovní místa, ale navíc umožní zvýšit kvalifikaci pracovníků.
Na kolik si mohou zaměstnavatelé přijít?
Zaměstnavatelé mohou dostat finanční příspěvek na realizaci odborného rozvoje zaměstnanců, včetně příspěvku na mzdy za dobu jejich účasti na vzdělávání. Doba poskytování podpory je stanovena na 6 měsíců. Existuje však možnost prodloužení až na 12 měsíců. O prodloužení bude rozhodovat opět úřad práce. Maximální možná výše mzdového příspěvku na jednoho zaměstnance činí 31 000 korun, včetně odvodů. Bude se odvíjet od jeho stávající mzdy. Příspěvek logicky nemůže být vyšší než dosud pobíraná mzda.
Podmínky účasti na projektu
Peníze na mzdy a vzdělávání samozřejmě nedostane každý. Podle plánu by se měl týkat jen skutečně ohrožených firem. O příspěvek může žádat zaměstnavatel, který:
- prokáže v meziročním kvartálním srovnání tržeb ku počtu zaměstnanců pokles o více než 20 procent. Posuzován bude objem tržeb na jednoho zaměstnance v období 3 kalendářních měsíců před podáním žádosti se srovnatelným obdobím předcházejícího roku.
- alespoň jeden kalendářní měsíc před podáním žádosti musel aplikovat § 209 zákoníku práce, tj. překážka v práci na straně zaměstnavatele (zaměstnavatel nebyl schopen přidělovat zaměstnancům práci v rozsahu týdenní pracovní doby a poskytoval jim náhradu mzdy).
- prokáže, že svým zaměstnancům nebyl schopen přidělovat práci v rozsahu přesahujícím 20 procent stanovené týdenní pracovní doby. Výpadek práce však zároveň může činit maximálně 60 % stanovené týdenní pracovní doby.
- současně splní podmínky pro poskytnutí veřejné podpory podle pravidla „de minimis“ či „blokové výjimky na vzdělávání“ a podmínky stanovené v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost.
Kurzarbeit nemusí být určen všem zaměstnancům. Může se jednat jen o klíčové pozice, jež si hodlá zaměstnavatel i v době krize ponechat. Příspěvek se týká mezd (včetně odvodů), které zaměstnavatel vyplatí zaměstnanci za dobu účasti na vzdělávací aktivitě a měl by být zaměstnavateli zasílán měsíčně.
Další informace o projektu a podávání žádostí na internetových stránkách Evropského sociálního fondu.
Příspěvek na vzdělávání
V případě příspěvku na vzdělávání je nutné uzavřít se zaměstnancem kvalifikační dohodu. K podpisu dohody nelze zaměstnance nutit, jeho účast v projektu má být dobrovolná. Příspěvek bude poskytován na úhradu kurzovného. Školit zaměstnance však může i interní lektor zaměstnavatele. V takovém případě dostane zaměstnavatel příspěvek na mzdu lektora, maximálně 230 korun na hodinu. Příspěvek na vzdělávání obdrží zaměstnavatel až po ukončení vzdělávací aktivity a prokázání výdajů.
Zajímalo nás, o jaké druhy vzdělávacích aktivit se může jednat. Petr Sulek z tiskového oddělení MPSV upřesnil, že v projektu bude povoleno vzdělávání jak v akreditovaných, tak neakreditovaných kurzech. Rovněž bude umožněno, aby zaměstnavatel realizoval vzdělávání podle zvláštního právního předpisu a to jak v oblasti obecného, tak specifického vzdělávání. Co se týká případného vzdělávání na vysoké škole, tak zde bude zaměstnavatel limitován zejména dobou realizace vzdělávacích aktivit (v základní podobě 6 měsíců) a jednak podmínkou zvolit dodavatele vzdělávacích aktivit dle Metodického pokynu pro zadávání zakázek v OP LZZ,
dodal Petr Sulek. Zároveň zdůraznil, že přínos a účelnost vzdělávací aktivit bude posuzovat Úřad práce ČR,
OP LZZ = Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost
Jak rychle zmizí miliony z projektu?
Podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) je minusem projektu, že se nedostal do české legislativy. Takto jde v podstatě o jednorázovou nesystémovou akci, která zmizí, jakmile se vyčerpá balík peněz na kurzarbeit určený. Ovšem zdůrazňujeme – lepší něco než nic,
sdělila Pavla Břečková, členka představenstva AMSP ČR.
Asociace vidí problémy také v limitech kvalifikovaného posouzení perspektivy úředníky z úřadů práce. Podle AMSP ČR jsou kritéria poněkud subjektivní a posuzovatelé často bez firemní zkušenosti. Čímž pochopitelně vzniká pole k omylu, případně i k nestandardním praktikám.
Hospodářská komora ČR k zavedení kurzarbeitu uvedla, že všechna opatření, jež odborně vzdělávají zaměstnance, nebo volnou pracovní sílu a pomáhají rozvoji profesní kvalifikace lidí, jsou prospěšná a vítaná. Bude potřeba dotáhnout celý záměr k přínosné realizaci. To znamená, že zaměstnanec, který se ve zkrácené pracovní době bude vzdělávat, si to tzv. „nesmí jen odsedět“, ale musí se mu prokazatelně zvýšit nebo změnit profesní kvalifikace,
vyslovila se za Komoru mluvčí Lenka Vodná. Připomněla systémový nástroj – Národní soustava kvalifikací (NSK).
Bylo by vhodné ukončené vzdělání v rámci zkrácené pracovní doby (tzv. kurzarbeitu) směřovat k profesní kvalifikaci v rámci Národní soustavy kvalifikací. Pokud tomu tak bude, pracovnímu trhu to jistě pomůže. Dále je potřeba ohlídat, aby nedocházelo k příliš dlouhé prodlevě mezi potřebou vzdělávání pracovní síly u zaměstnavatelů a schválením opatření ze strany úřadu práce,
dodala Lenka Vodná. V tomto směru bude hrát klíčovou roli právě úřad práce. Měl by týt flexibilní a operativní, tak, aby opatření projektu skutečně pomohla v potřebné době.
O Národní soustavě kvalifikací více: Chcete podnikat a potřebujete výuční list? Stačí praxe, do školy chodit nemusíte
Stáže ve firmách
Je tedy otázkou, zda firmám na pokraji bankrotu projekt skutečně pomůže a nepůjde jen o čerpání evropských dotací „vyvoleným“ zaměstnavatelům. V každém případě je tu nová možnost zvýšení kvalifikace zaměstnanců a příležitost pro lektory a vzdělávací agentury.
Počátkem září ale startuje další neméně zajímavý projekt. Stáž ve firmách – vzdělávání praxí. Je určen nezaměstnaným, absolventům bez praxe, osobám, vracejícím se na pracovní trh (např. matky po rodičovské dovolené) nebo zaměstnaným, kteří si chtějí prohloubit kvalifikaci. Zaměstnavatelé mohou v rámci poskytnuté dotace proškolit nově přijaté zaměstnance, případně pouze poskytnout praxi a teprve následně zvážit, zda se stážista stane členem jejich pracovního týmu. Uzavření pracovního poměru není podmínkou poskytnutí dotace.
Podrobnosti o projektu v článku: Přijímáte nové zaměstnance? Proškolte je v rámci stáže ve firmách
ČLÁNKY DO MAILU