Kurzarbeitem má být nahrazen Cílený program na podporu zaměstnanosti Antivirus. Ten byl spuštěn od 6. dubna 2020. Byl opakovaně prodlužován. Zároveň došlo k některým úpravám v podmínkách poskytování příspěvku. Aktuálně schválené prodloužení do 31. května 2021 již s žádnými novinkami nepočítá. Všechny režimy programu Antivirus, tedy Antivirus A, Antivirus B a Antivirus A Plus, pokračují do konce tohoto měsíce beze změn.
Připravovaná novela zákona o zaměstnanosti
Již v měsíci září 2020 připravila vláda návrh novely zákona o zaměstnanosti. Jeho cílem bylo zakotvit do zákona nový institut, a to podporu v době částečné zaměstnanosti. Poskytování podpory by pak mělo být aktivováno nařízením vlády při splnění zákonem stanovených podmínek. Zaměstnavatelé by mohli v souladu s nařízením žádat o podporu pro své zaměstnance, nikoli o příspěvek na náhradu mzdy pro zaměstnavatele.
Dle vládního návrhu zákona měl být do zákona o zaměstnanosti vložen zcela nový § 120a s názvem Podpora v době částečné zaměstnanosti. Podporu by sice administrativně zajistil zaměstnavatel, avšak šlo by o příjem, který by náležel zaměstnanci. Tento příjem by byl na straně zaměstnance v souladu s § 4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů osvobozen. Na odvodech pojistného by se pak podílel zaměstnavatel. Popisovali jsme v článku: Kurzarbeit z pohledu zdanění a odvodu pojistného
Podpora pro zaměstnance, náhrada, nebo příspěvek?
Od počátku bylo zřejmé, že vládou připravený návrh neprojde. Bylo předloženo množství pozměňovacích návrhů. Dva z nich však byly klíčové. První v podstatě navázal na původní vládní návrh novely v podobě podpory v době částečné nezaměstnanosti. Druhý se principiálně přiblížil dosavadně poskytovanému příspěvku, tj. Antiviru. Avšak spor spočíval v tom, zda by mělo jít o náhradu mzdy, nebo příspěvek v době částečné práce. Náhradu mzdy totiž vyplácí zaměstnavatel a stát mu zpětně výdaje dorovnává. Na rozdíl od příspěvku, který by firma dostala předem a mohla by ho následně poskytnout zaměstnancům.
Nakonec byl přijat zcela nový pozměňovací návrh, na kterém se ministerstvo práce a sociálních věcí shodlo na úrovni koalice se sociálními partnery. Vládní koncepce v podobě podpory byla definitivně opuštěna a upřednostněna úprava velmi podobná současnému Antiviru, avšak s možností čerpání příspěvku předem. Příspěvek (nikoli podporu) v době částečné práce budou poskytovat zaměstnavatelům úřady práce ve výši 80 procent náhrady mzdy včetně povinných odvodů, maximálně však 1,5násobek průměrné mzdy v národním hospodářství předchozího roku.
Na jednoho pracovníka by zaměstnavatelé čerpali příspěvek celkově nejdéle rok. Poprvé může být nařízením vlády doba poskytování příspěvku stanovena maximálně na šest měsíců, poté může být prodloužena, nejvýše však dvakrát o tři měsíce. Příspěvek bude možné nárokovat na zaměstnance pracující ve firmě alespoň tři měsíce (nebude se týkat zaměstnanců ve zkušební době).
Výše příspěvku dle pozměňovacího návrhu:
Příspěvek v době částečné práce se zaměstnavateli poskytne pouze za tu část týdenní pracovní doby zaměstnance, po kterou mu zaměstnavatel nepřiděluje práci, a to ve výši 80 % náhrady mzdy náležející zaměstnanci podle § 120c odst. 1 písm. a), a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti vypočteného z této části náhrady mzdy, které podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti má zaplatit zaměstnavatel jako poplatník tohoto pojistného, a pojistného na veřejné zdravotní pojištění vypočteného z této části náhrady mzdy, které podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění je zaměstnavatel povinen hradit za své zaměstnance.
Maximální výše příspěvku v době částečné práce činí měsíčně 1,5násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém bylo podáno oznámení podle § 120e odst. 1.Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů
Nejde jen o koronavirus
Příspěvek v době částečné práce by měl zajistit příjem pro zaměstnance i v případech, kdy zaměstnavatel pro ně nemá z objektivních jím ovlivnitelných příčin práci a současně poskytne zaměstnavateli dostatečný časový prostor k řešení jeho aktuální situace, popř. k rozhodnutí, zda je skutečně nezbytné se zaměstnanci pracovní poměr ukončit. Nejedná se jen o aktuální covidovou pandemii, ale o nejrůznější krizové situace. Může jít o živelnou událost nebo živelnou pohromu krizové nebo mimořádné události ohrožující chod hospodářství atd.
Příspěvek možno i předem
Povinnost vyplatit zaměstnanci v době překážky v práci náhradu mzdy podle § 207 až 209 zákoníku práce samozřejmě zůstane. V tomto případě minimálně osmdesát procent průměrného výdělku zaměstnance. Zde ale má být na rozdíl od stávajících nástrojů včetně programu Antivirus doplněna možnost zaměstnavatele požádat o poskytnutí finančních prostředků před jejich skutečným vynaložením. Což by mohlo výrazně pomoci právě v době, kdy se zaměstnavatel dostane do krizové situace. Nárokovat příspěvky by měl prostřednictvím přehledu nákladů na náhrady mezd. Ten by pak po uzavření docházky za příslušný kalendářní měsíc předkládal úřadu práce, a to nejpozději do 20. dne měsíce následujícího.
Zaměstnanci samozřejmě obdrží náhradu mzdy ve standardním výplatním termínu. Jestliže zaměstnavatel stihne uzavřít docházku, vypočítá mzdové náklady a předloží je úřadu práce, může obdržet příspěvek ještě před vynaložením mzdových nákladů.
Minulý týden proběhlo třetí čtení v Poslanecké sněmovně. O dalším osudu kurzarbeitu rozhodne Senát. Optimistický scénář hovořil o účinnosti od měsíce června, nyní to vypadá spíše na červenec 2021. Pak by bylo nezbytné další prodloužení Antiviru.
ČLÁNKY DO MAILU