jaké má tedy studentka možnosti?
- studovat, dokud to bude bezpečné pro oba (uzavřu předmět, neuzavřu... zvládnu to zdravotně, nezvládnu...)
- platit sama (celkem položka navíc, pokud je v očekávání a nemá možnost pomoci blízkých)
- jít na potrat (je to taky možnost)
- nechat studia a napsat si rizikové těhotenství (doktorům je to jedno a rádi pomůžou v řešení, když stát ho nemá).
Asi není co závidět, těhotenství je prostě bráno jako překážka pro plnění státní kasy :-/
Je to pakárna - studentka vš je prakticky diskriminována proti zaměstnaným ženám - pamatuji se, když jsem končila vš, měli jsme dvouměsíční dítě, žádné úlevy, studium jsem dokončila v řádném termínu. Rok mi univerzita platila nejnižší mateřskou - a to jsem měla štěstí, že se dítě narodilo před státnicemi - pak konec a nedovolala jsem se nikde - nebyl nárok, protože studium není zaměstnání...to bylo před 30 lety a jak je vidět, nic se nezměnilo - pak můžeme brečet, že ženy odkládají mateřství, nebo nechtějí děti vůbec.
To je těžké. Ono se v podstatě jedná o pojištění, ne o sociální dávku. A troufám si tvrdit, že kdyby měli všichni nárok na jednotnou výši, to by bylo TAKÉ křiku o diskriminaci - tentokrát pracujících vůči... ať si každý doplní. (A netvrdím, že ne neoprávněných).
Také si je nutno uvědomit, že i ta (přerušená, bývalá) studentka má v takovém případě nárok na právě ty sociální dávky. Tedy životní minimum a všemožné příspěvky na kdeco. Takže nelze podsouvat, že když stát, universita, nedá nic, či dá málo, že se stát nepostará jiným způsobem.
Také byly různě ve světě, i u nás, nápady na tzv. garantovaný příjem, což by takovéto situaci pomohlo. Tedy bez papírování a složitostí. Leckde i v omezeném rozsahu vyzkoušeli. A vždy to vzbudilo velké pobouření, hlavně mezi pravicovou chudinou, ale nejen tam, a jednoznačné odmítání. Tož tak.