Láká vás paušální režim? Přinášíme vám jeho základní parametry i chystané novinky

Jaká jsou pásma paušální daně?

Od letošního roku se paušální daň platí ve třech pásmech na základě předchozích příjmů a výdajového paušálu, do kterého OSVČ spadá. Kdo už tedy nějakou dobu podniká a chce vstoupit do paušálního režimu, ten si pásmo nemůže libovolně vybrat, ale musí vycházet ze svých příjmů. Podmínky vstupu do určitého pásma paušálního režimu určují příjmy dosažené za předchozí zdaňovací období.

První pásmo se týká OSVČ s příjmy do 1 milionu Kč a nezáleží na tom, z jaké samostatné činnosti příjmy plynou. Do tohoto pásma se může dále přihlásit poplatník s příjmy ze samostatné činnosti až do výše 1,5 mil. Kč, pokud alespoň 75 % těchto příjmů tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 % nebo 60 % z příjmů. V tomto pásmu se paušální daň skládá z minimální částky zdravotního pojistného, 1,15násobku minima sociálního pojistného a daně ve výši 100 korun.

Do druhého pásma se může přihlásit poplatník, jehož příjmy ze samostatné činnosti nepřesáhly v předcházejícím zdaňovacím období 1,5 mil. Kč, a to také bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti pocházejí. Druhé pásmo mohou využít také poplatníci s příjmy do 2 mil. Kč, pokud měli 75 % příjmů, ke kterým lze uplatnit výdaje ve výši 80 % nebo 60 % příjmů.

Do třetího pásma potom mohou vstoupit všichni poplatníci, kteří splní podmínky vstupu do paušálního režimu, tedy jejichž příjmy ze samostatné činnosti nepřesáhly 2 mil. Kč.

Z čeho se skládá paušální daň?

Paušální daň zahrnuje zálohu poplatníka na daň z příjmů, zálohu na pojistné na důchodové pojištění a zálohu na pojistné na zdravotní pojištění.

Pro rok 2023 jsou výše paušálních daní a jednotlivých částí uvedeny v následující tabulce:

Jak se má paušální daň zvýšit?

V souvislosti s růstem minimálních záloh na důchodové pojištění OSVČ a vyměřovacího základu se zvýší i paušální daň OSVČ. Jak jsme již psali, v roce 2024 by pro OSVČ v prvním pásmu při stávající průměrné mzdě činila paušální daň 6885 Kč, v roce 2025 7562 Kč a v roce 2026 pak 8239 Kč. OSVČ si tak ročně připlatí více než 24 tisíc korun a reálně se navíc budou platit vyšší částky v závislosti na tom, jak poroste průměrná mzda. Vláda to při představování konsolidačního balíčku nezmínila, ale nakonec se kvůli zvýšení vyměřovacího základu zvýší i paušální daň v druhém a třetím pásmu.

V druhém pásmu OSVČ nyní hradí 16 000 Kč (z toho je důchodové pojištění 7446 Kč) a v třetím 26 000 Kč (z toho je důchodové pojištění 11 388 Kč), nově by mělo jít o 16 745 Kč (z toho důchodové pojištění 8191 Kč) v druhém pásmu a o 27 139 Kč (z toho důchodové pojištění 12 527 Kč) ve třetím.

Přečtěte si také:

Zvýší se jak odvody OSVČ, tak paušální daň. Spočítali jsme, komu se co vyplatí

Jak se paušální daň platí?

Paušální daň se platí paušální zálohou jednou platbou, a to každý měsíc zdaňovacího období ve stejné výši. Tato záloha pro zvolené pásmo je splatná do 20. dne kalendářního měsíce, na které se záloha platí.

Paušální záloha se platí na bankovní účet příslušného finančního úřadu s předčíslím 2866.

Kdo může paušální daň využít?

Od roku 2023 se paušální daň týká OSVČ, které mají příjmy do 2 milionu korun (dříve se jednalo o 1 milion korun). Naopak se netýká plátců DPH s tím, že nárok nemají ani dobrovolní plátci DPH i ti, kteří mají registrační povinnost k DPH, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby.

OSVČ také nesmí být dlužníkem, vůči kterému bylo zahájeno insolvenční řízení, ani společníkem veřejné obchodní společnosti, nesmí být ani komplementářem komanditní společnosti a nesmí vykonávat činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti. Výjimku tvoří příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. To znamená, že OSVČ, které zároveň pracují na dohody, mají nárok jen tehdy, pokud je dohoda o pracovní činnosti s odměnou do 4000 Kč a dohoda o provedení práce do 10 tisíc Kč měsíčně.

Jak se do paušálního režimu přihlásit?

Doposud platilo, že ti, kdo chtěli vstoupit do paušálního režimu, museli finančnímu úřadu podat oznámení o vstupu do paušálního režimu s tím, že lhůta pro podání oznámení je do desátého dne rozhodného zdaňovacího období, tedy zpravidla do 10. ledna. Oznámení bylo možné podat například na tiskopisu vydaném ministerstvem financí, přes aplikaci na stránkách finanční správy nebo prostřednictvím datové zprávy.

Jak jsme již psali, v oblasti paušální daně se nově stanoví, že oznámení o vstupu do paušálního režimu je formulářovým podáním. Nově má být podoba formuláře stanovena vyhláškou ministerstva financí. Bude tak výslovně stanoveno podzákonným právním předpisem, jaký formát a náležitosti, včetně jejich podrobností a uspořádání (tj. i obsahovou strukturu podání), bude toto oznámení mít. Tomu bude odpovídat i datová struktura elektronického formuláře zveřejněná správcem daně, upřesňuje se v důvodové zprávě.

Na co je potřeba dát si pozor?

Poplatník v režimu paušální daně nemusí podávat daňové přiznání ani přehledy pojistného. Musí však vést určitou evidenci příjmů, protože může dojít například k situaci, že poplatník bude povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob (např. proto, že daň poplatníka nebude rovna paušální dani, neboť jeho příjmy ze samostatné činnosti převýšily 2 000 000 Kč nebo poplatník obdržel příjmy ze závislé činnosti, stal se plátcem DPH nebo společníkem v.o.s.).

Dále je poplatník povinen doložit správnost úprav prováděných dle § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů při přechodu ze zdaňovacího období, ve kterém daň poplatníka není rovna paušální dani, do zdaňovacího období, za které je jeho daň rovna paušální dani, a naopak.

Další povinností poplatníků v paušálním režimu, kteří mají příjmy ze samostatné činnosti, ke kterým lze uplatnit výdaje procentem z příjmů v různé výši, je vést záznamy o příjmech ze samostatné činnosti pro účely prokázání výše rozhodných příjmů pro zvolené pásmo paušálního režimu.

Co jste se v článku dozvěděli?