Není nic špatného na tom, když občan chce být nezávislý. Pro mně stojí svoboda výše, než zaměstnanecké jistoty, protože vím, že jako svobodný, i když se mi nebude dařit, hlady nikdy neumřu (teda pokud se nestanu vlivem nemoci či úrazu invalidou, ale na to mám zase pojistku).
Bylo by na místě rozdělit zaměstnanecký poměr na:
a) klasický zaměstnanecký, pro nějž vyplývají ze zákoníku práce všechny povinnosti a práva
b) kontraktní či námezdní, jakýsi hybrid zaměstnance a OSVČ a obdoba DPP (možnost podat výpověď okamžitě, sám si dobrovolně platit sociální, apod.)