Nejvyšší správní soud (NSS) rozhodl, že příslušná pasáž zákona, podle které postupovali celníci, byla chybně transponovaná z evropské směrnice a že šlo o „přeřeknutí zákonodárce“. Jarošovský pivovar tak má nárok na sníženou sazbu spotřební daně.
Co se dozvíte v článku
Podle celníků není Jarošovský pivovar malým nezávislým pivovarem
Celní správa ČR v roce 2020 doměřila Jarošovskému pivovaru spotřební daň ve výši skoro milion korun, jelikož podle jejího názoru není malý nezávislý pivovar, jelikož je právně a hospodářsky závislý na Znojemském městském pivovaru. Podle celníků tak vyráběné pivo nemělo být zdaněno sníženou sazbou spotřební daně z piva ve výši 16 Kč/hl, nýbrž základní sazbou ve výši 32 Kč/hl. Jarošovský pivovar se s rozhodnutím Generálního ředitelství cel nesmířil a podal žalobu. U Krajského soudu v Brně sice neuspěl, před týdnem se však pivovaru zastal Nejvyšší správní soud.
Co říká evropská směrnice a český zákon?
NSS nejprve připomněl, jak přesně zní text evropské směrnice a jak dopadla transpozice do tuzemské legislativy.
Evropská směrnice říká, že státy mohou uplatnit snížené sazby spotřební daně z piva, a to pro malé nezávislé pivovary s výstavem do 200 000 hl piva ročně. Pro účely nižších sazeb se „malým nezávislým pivovarem" rozumí pivovar, který je právně a hospodářsky nezávislý na jakémkoli jiném pivovaru, který využívá provozních prostor, jež jsou fyzicky umístěny odděleně od jakéhokoli jiného pivovaru, a který nevyrábí značkové pivo v licenci. Spolupracují-li však dva nebo více malých pivovarů a jejich společný roční výstav nepřekročí 200 000 hl, mohou být i tyto pivovary považovány za jediný malý nezávislý pivovar,
píše se ve směrnici.
V § 82 zákona o spotřebních daních, ve znění účinném ke dni vydání žalobou napadeného rozhodnutí, pak bylo uvedeno:
(1) Malým nezávislým pivovarem je pivovar, jehož roční výroba piva, včetně piva vyrobeného v licenci, není větší než 200 000 hl a splňuje tyto podmínky: a) není právně ani hospodářsky závislý na jiném pivovaru, b) nadzemní ani podzemní provozní a skladovací prostory nejsou technologicky či jinak propojeny s prostorami jiného pivovaru.
(2) Pivovar je právně nebo hospodářsky závislý, pokud
a) vlastní více než 50 % podílu na čistém majetku nebo disponuje více než 50 % hlasovacích práv jiného pivovaru,
b) chybí některý hlavní výrobní provozní soubor v pivovaru, nebo
c) byla uzavřena jakákoliv dohoda, z níž lze dovodit přímou nebo nepřímou hospodářskou nebo právní závislost na jiném pivovaru.
(3) Hlavním výrobním provozním souborem se pro účely tohoto zákona rozumí varna, spilka a ležácký sklep, případně cylindrokónické tanky.
(4) Malý nezávislý pivovar může vyrábět pivo v licenci za podmínky, že:
a) společná roční výroba pivovarů nepřevýší 200 000 hl,
b) výroba piva v licenci nepřekročí 49 % jeho roční výroby,
c) pivo vyráběné v licenci je vždy zdaněno základní sazbou daně.
(5) Spolupracují-li dva nebo více malých nezávislých pivovarů a jejich společná roční výroba nepřevýší 200 000 hektolitrů, považují se tyto pivovary za jeden malý nezávislý pivovar.
(6) Roční výrobou piva se pro účely tohoto zákona rozumí veškeré pivo, které bylo v daném kalendářním roce vyrobeno.
Jádrem sporu, o kterém NSS rozhodoval, bylo, zda pivo vyráběné v Jarošovském pivovaru, jehož roční výstav nepřesahoval 200 000 hl ani v součtu se Znojemským pivovarem, na němž byl pivovar v Jarošově právně a hospodářsky závislý (což nikdo nerozporoval), podléhalo snížené sazbě spotřební daně z piva, či nikoliv, i když to český zákon doslovně neumožňuje.
Při transpozici přibylo jedno slovo
Ač na první pohled může evropská směrnice a transpozice do českého právního řádu vypadat stejně, klíčovým rozdílem je ustanovení, které se týká spolupráce více pivovarů. Zatímco evropská směrnice hovoří o tom, že „spolupracují-li však dva nebo více malých pivovarů a jejich společný roční výstav nepřekročí 200 000 hl, mohou být i tyto pivovary považovány za jediný malý nezávislý pivovar“, český zákon má obsahově v první části věty navíc slovo nezávislých
– „spolupracují-li dva nebo více malých nezávislých pivovarů a jejich společná roční výroba nepřevýší 200 000 hektolitrů, považují se tyto pivovary za jeden malý nezávislý pivovar“.
Oprava přeřeknutí není dotváření práva
NSS se tak zaměřil na to, zda použití sousloví o spolupráci malých nepředstavuje „přeřeknutí“ zákonodárce, tedy nejde-li o případ, kdy jsou v textu právního předpisu omylem vynechána či přehozena slova, je nedopatřením obsaženo slovo jiné či slovo, které v něm vůbec uvedeno být nemělo.
V tomto směru by se nejednalo o standardní dotváření práva, kdy zákonodárce na určité případy nepomyslil, ačkoli odpovídaly jeho vůli vyjádřené v příslušné právní normě, neboť ve skutečnosti zamýšlel říci něco úplně jiného, než vyjádřil v textu příslušného ustanovení právního předpisu. Takového nedopatření zákonodárce by se nedalo dovolávat, pokud by dávalo rozumný smysl a zároveň bylo vnitřně koherentní s příslušnou právní úpravou,
upřesnil v rozsudku soud s tím, že v oblasti práva Evropské unie je přitom nutné v tomto směru vycházet také z toho, že pokud se český zákonodárce rozhodl transponovat určité ustanovení unijního právního předpisu a jasně i srozumitelně nevyjádřil vůli odlišnou od jeho výslovného znění, pak zamýšlel provést právě to, co taková evropská právní norma předpokládá.
Zákonodárce se přeřekl, rozhodl soud
Soud zmínil několik interpretací daného ustanovení, přičemž došel následně k tomu, že slovo „nezávislých“ uvedené v ustanovení § 82 odst. 5 zákona o spotřebních daních představuje legislativní chybu při transpozici věty evropské směrnice. Podle NSS text, jenž tímto nedopatřením vznikl, nedává žádný rozumný smysl, který by byl koherentní s příslušnými ustanoveními téhož zákona a směrnice a jenž zjevně při absenci vysvětlení v důvodové zprávě nebyl veden racionálními důvody předkladatele legislativního návrhu.
Za této situace je nutné uvedené „přeřeknutí“ zákonodárce opravit a vycházet z toho, že jeho skutečnou vůlí při formulaci právní normy obsažené v § 82 odst. 5 zákona o spotřebních daních bylo ve shodě s čl. 4 odst. 2 větou druhou směrnice zmírnit podmínky pro přiznání postavení malého nezávislého pivovaru vymezené v § 82 odst. 1 až 4 zákona o spotřebních daních a vytvořit právní fikci jednoho malého nezávislého pivovaru při spolupráci dvou nebo více malých pivovarů, jejichž společná roční výroba nepřevýší 200 000 hl, a to bez ohledu na vztah jejich vzájemné právní nebo hospodářské závislosti,
uzavřel NSS a rozhodnutí Celní správy ČR zrušil.
Pozn. redakce: Původní Jarošovský pivovar, o kterém v roce 1994 složila píseň skupina Argema, ukončil činnost v roce 1997. O 20 let později začal několik stovek metrů od původní budovy vařit pivo nový stejnojmenný minipivovar, kterého se týkala i výše popisovaná soudní pře.