Letní hudební festivaly: Zde je velký přehled a názory jejich pořadatelů

Festivaly trápí dopady „uzavírky“

Přípravy festivalů jsou v plném proudu a milovníky této zábavy čeká výjimečné festivalové léto. Marek Vohralík, výkonný ředitel FESTAS – festivalová asociace, podotýká, že se potýkají s dopady dlouhodobé uzavírky jejich odvětví s tím, že obecně je poměrně složitá situace hlavně v lidských zdrojích. Během pandemie toto odvětví musela opustit spousta kvalifikovaných odborníků, ale i brigádníků, které nyní potřebujeme nahradit či přemluvit k návratu. Nesnáze ale kompenzuje radost z toho, že konečně opět můžeme normálně fungovat, dodává. Pořadatelé festivalu Mighty Sounds mají obrovskou radost, že se letos festival po dvouleté pauze konečně uskuteční, a v mnoha ohledech jsou to tedy přípravy radostné. Na druhou stranu ale nic není stejné jako dřív, situace ve světě se celkově změnila, zásadním aspektem letošních příprav je také velké zdražení všech služeb a materiálů, a to jak u toho, co si zajišťují sami, tak u subdodavatelů.

Podobně to vidí i Jiří Sedlák, PR and communication z Colours of Ostrava, který popisuje, že přichází léto bez překážek – festivaly budou moci proběhnout naplno, bez jakýchkoliv omezení, se všemi velkými headlinery a konečně se potkají s fanoušky u živé hudby a kultury, která přináší neopakovatelné zážitky. Bude to podle něj nejen nejkrásnější ročník festivalu, ale zároveň i nejtěžší. Ceny vstupenek stanovovali již v roce 2019, ale vstupy platí v cenách letošních. Dochází stejně jako kdekoliv jinde k výraznému zdražování energií, dopravy, lidských zdrojů a všeho dalšího, co potřebují. Navíc covid hned vystřídala válka na Ukrajině a inflace, lidé začali šetřit a neutrácí za radostné zážitky. Navíc se za dobu pandemie změnily zvyklosti návštěvníků – nakupují vstupenky krátce před akcí, ne dopředu jako dříve. Takže i když festivaly budou moci proběhnout, pociťujeme velkou ekonomickou nejistotu, doplňuje.

Pořadatel festivalu Metronome Festival Prague David Gaydečka si myslí, že je na tom každý festival jinak a rozhoduje jeho velikost, skladba programu i cílová skupina. Oni chystají tři zásadní akce: United Islands of Europe 10. až 11. června (tam přivezou do Prahy tzv. Freedom edition s ukrajinskými, běloruskými, polskými, litevskými, rumunskými účinkujícími a budou reflektovat aktuální situaci), Metronome Prague 23. až 25. června (rozšířený ročník s velkými světovými hvězdami, projekty současné scény a koncertní speciály s tuzemskými účinkujícími) a Festival Krásný ztráty live na Statku Všetice. Vstupenky se prodávají skvěle, ale řešíme denně různé problémy, kdy se velká část partnerů odklonila směrem ke sportu a kulturu v těžké době zanedbává. Nějak si určitě poradíme, shrnuje. 

Také pořadatelé festivalu Benátská! s Impulsem pracují tak, aby připravili akci ve vysokém standardu. Zakládají si jak na špičkových interpretech, tak i na kvalitním servisu (od čistoty areálu, dostatku sprch a toalet, po kvalitní jídlo a pití). Je to, zvláště v dnešní době, finančně náročné, ale podle velkého zájmu o lístky, který v posledních dnech dosahuje úrovně našeho nejúspěšnějšího ročníku 2019, je to správná cesta, říká Pavel Mikez, organizátor festivalu Benátská! s Impulsem.

Rozhodne až letošní rok

Václav Mrkvička z Let It Roll zdůrazňuje, že to, jak se festivalům nedávnou náročnou situaci podařilo ustát, uvidíme až po letošní festivalové sezóně. Podle něj byla pro festivaly nejtěžší nejistota a častá nepřehlednost v rámci vyhlašovaných opatření a velkým problémem bylo i významné či úplné zmrazení příjmů. David Gaydečka uvádí, že rozhodne letošní rok. Nejtěžší jsou ekonomika a pracovní síly. Diváci si dost pravděpodobně z důvodu obav, jestli vše proběhne, jak má, zvykli na nákup vstupenek na poslední chvíli a větší společnosti, které by si to mohly dovolit, se od kultury odklánějí a preferují sport. Čili to financování máme všichni trochu komplikovanější, popisuje. Na rozdíl od koronaviru, kdy převládala nejistota, zda vůbec a jak velké akce budeme moci pořádat, nyní sice máme jistotu, že i takto velké festivaly jako náš budou moci proběhnout. Naopak ale existuje nejistota, jak se zachovají potencionální návštěvníci, veřejnost. Vrátí se? Budou lidé v současné situaci ochotní utrácet za kvalitní živou hudbu? přidává se Jiří Sedlák.

Patrik Kohout z Petarda Production serveru Podnikatel.cz potvrdil, že pokud jde o přípravy jejich festivalu Ostrava v plamenech, pak vše probíhá standartně. Pracují na technických záležitostech, dotahují smlouvy s kapelami, nakupují letenky, bookují hotely, pracují na cateringu, nebo komunikují s fanoušky. Nejtěžší pro ně bylo a v budoucnu bude udržet ceny vstupenek na cenově přijatelné úrovni, protože ceny prakticky všeho raketově rostou. Navíc je nyní velmi těžké získat pracovníky na pozice, které jsou velmi specifické a souvisejí s chodem kulturních akcí. Spousta zkušených profesionálů si v mezičase našla nová zaměstnání a ti kteří zůstali v oboru výrazně zdražili své služby, což je pochopitelné, dodává.

Podle Markéty Broumové měla krize související s pandemiíněkolik fází. Pro ně bylo těžké nejprve si vůbec připustit, že se festival konat nebude, a poté bylo nejtěžší toto rozhodnutí srozumitelně a jednoduše předat jejich návštěvníkům a fanouškům. Věřím, že se nám to podařilo, protože náš apel na to, aby návštěvníci nevraceli vstupenky a podpořili nás tím, že si je nechají, padl na úrodnou půdu, doplňuje. Hold fanouškům skládá i Pavel Mikez, protože drtivá většina z nich si lístky ponechala, což byla pro ně zásadní podpora. Jak morální, tak samozřejmě finanční. Moc jim děkujeme. A jak jsem už řekl, o lístky je až nečekaně velký zájem, takže alespoň po tom typu zábavy, který nabízíme, je zatím velká poptávka, říká dále.

Letošní ročníky se konají i díky kompenzacím

Marek Vohralík si myslí, že kompenzační programy mohly víc reflektovat míru omezení činnosti subjektu, který podporovaly, s tím, že v některých případech byla disproporce poměrně výrazná. Zároveň je přesvědčen, že mohly být nastaveny významně jednodušším způsobem, který by nevytvářel vysoké náklady na straně státu v důsledku nároků na administraci programů. Jejich asociace dlouhodobě navrhovala například kompenzovat paušálem vypočteným z obratu. Když se dnes mluví o tom, že v některých případech mohla být podpora příliš štědrá, rozhodně to není případ našeho segmentu. Při úplném zákazu činnosti nám totiž stát kompenzoval maximálně 70 % nákladů, reálně spíš 50 %, upřesňuje. Podle Davida Gaydečky kompenzace určitě pomohly, ale mnohým nestačily a stát neměl zakazovat a dehonestovat kulturní branži jako nějakou méně podstatnou a nebezpečnou. Tím dost uškodil. Aby nám tu skvělé kulturní akce přežily, k tomu minulé vládě zcela chyběla nějaká vize a ta současná na ní teprve pracuje, jak to všechno udržet, abychom o to nepřišli, dodává.

Podle Patrika Kohouta je škoda, že stát prostřednictvím Ministerstva kultury nedokázal proniknout hlouběji k podstatě problému a nepomohl soukromému kulturnímu sektoru tak jak by se patřilo. Situace v čase covidu-19 navíc ukázala, že vedení státu toho neví o soukromém kulturním sektoru mnoho a vlastně si s námi neví rady. Nebylo by podle nich od věci, kdyby Ministerstvo kultury čas od času zvalo ke konzultacím zástupce soukromého kulturního sektoru jak z řady těch největších promotérů tak i provozovatele malých klubových scén. Musí si konečně uvědomit, že kultura neznamená jen tabulkově vedené příspěvkové organizace, ale že je tu řada soukromých subjektů, která produkuje velmi výraznou část kulturního dění a tím také dává práci velké spoustě lidí, zdůrazňuje.

Lidé pořádající Colours of Ostrava přežili ty dva roky, kdy nemohli dělat to, co umí nejlépe a milují to (pořádat festival), díky podpoře z mnoha zdrojů: většina fanoušků si nechala původní vstupenky z roku 2020 i na rok 2022, dále se jim dostalo podpory ze strany Ministerstva kultury ČR, statutárního města Ostrava, Moravskoslezského kraje, jejich komerčních partnerů apod. Takže za nás určitě cílená podpora sektoru živé hudby pomohla, bez ní bychom nemohli připravovat letošní ročník nebo i menší živé či online akce, které jsme pořádali, uvádí Jiří Sedlák. V případě Mighty Sounds zafungovaly dotace Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a zejména mimořádná dotace Ministerstva kultury ČR. 

Benátská! s Impulsem není dotovaná Ministerstvem kultury ČR, dotace z veřejných zdrojů jsou v jejich rozpočtu marginální a festival připravují s minimálními náklady prakticky ve čtyřech osobách, takže krizové období přestáli. Věří, že díky příjmům od sponzorů a z prodeje vstupenek bude jejich festival úspěšný. Je stále těžší konkurovat státem dotovaným festivalům, jejichž dotace se často pohybují v milionových částkách. A nůžky mezi dotovanou a nedotovanou sférou se budou nyní neustále rozevírat. Někdy si říkám, zda má stát vůbec zájem na činnosti subjektů, které se snaží v kultuře podnikat, podotýká Pavel Mikez. Václav Mrkvička říká, že spoléhat se pouze na kompenzace většina festivalů nemohla, protože jinak by nepřežila. My hlavně doufáme a věříme, že už je celá tahle situace za námi, a hledíme do budoucnosti. Chceme, aby se vše co nejdřív vrátilo do původního stavu a my nadále mohli našim fanouškům přinášet unikátní zážitky, které od nás očekávají, shrnuje.

Rostoucí náklady leccos komplikují

Pořadatelé festivalů se shodují, že zvyšující se náklady jsou základním problémem, kterým festivaly čelí. Je to především v oblasti dopravy, personálních zdrojů, ale i techniky, technického zajištění nebo ubytování, vyjmenovává Jiří Sedlák. Rostou ceny energie, materiálu, i někteří dodavatelů z důvodů nedostatku personálu jsou nuceni zvedat své ceny za pronájmy různého vybavení. Čili, shrnu-li to, jednoduchá doba to není, přidává se David Gaydečka. Podle Václava Mrkvičky je růst cen znát prakticky na všech aspektech příprav. Je to ale situace, která se určitě v nejbližší době nezmění, a tak nezbývá než se s ní smířit, respektive se s ní vypořádat tak, jak nejlépe umíme, dodává. Pavel Mikez si myslí, že letošní rok bude velkým sítem, ale věří, že Benátská se udrží a pojede dál.

V Petarda Production jako velký problém vnímají i to, že si lidé odvykli kupovat vstupenky s předstihem. Tím pádem se jim jen velmi obtížně odhaduje finální návštěvnost. Je tedy velmi těžké odhadovat počty toalet, počet stánků, výčepů, barů včetně personálu, což jsou služby, které musíme objednávat s velkým předstihem, vysvětluje. Podle Marka Vohralíka jsou nárůsty nákladů samozřejmě spojeny především s růstem cen základních surovin a energií a dále také se zvýšením ceny lidské práce. Bohužel občas vidí, že někteří dodavatelé zkouší využít aktuální atmosféru zdražování a zvyšují ceny víc, než je z pohledu růstu vstupních cen ospravedlnitelné. Věří ale, že se blížíme pomyslnému vrcholu, na kterém se růst cen zastaví. Jako pořadatelé děláme vše proto, aby růst cen vstupenek a služeb nebyl pro návštěvníky vyšší, než je absolutně nezbytně nutné. Všichni chceme primárně návrat festivalů s jejich nezaměnitelnou atmosférou v plné parádě, uzavírá s úsměvem.

Přehled vybraných hudebních festivalů