Jako třeba vstup našeho e-shopu do nové země. A tak místo času na všechny koníčky a na to, jít 4× týdně v klidu do fitka a dát si trochu oraz, opět nevím, kam dříve skočit. A zabere mi to půl roku, kdy mám neustále pocit, že nic nestíhám a každý večer cestou domů v autě přemýšlím, co ještě před spaním musím stihnout udělat.
Při nové zahraniční expanzi jsme se poučili
Letos jsme přesně takto vstoupili do Maďarska jako www.differenta.hu. Oproti Rumunsku už se mi celý vstup zdál lépe zvládnutý, protože jsme se poučili ze spousty chyb a celý ten proces byl tak vyladěnější. Dokonce jsem si říkal, že si vypracujeme dokument pro vstup do nové země tak, abychom se při každé další takové akci měli čím přesně řídit. Bohužel jsem to v tom spěchu nezvládl. Tak třeba zas příště.
Také podnikáte trošku punkově? Nebo to máte tak, že každý den jedete z práce a víte, že jste všemu dali 100 % a přitom vše nádherně stihli a vše sviští přesně tak, jak má? Že zvládáte provoz a rozvoj zároveň. Že rostete a zvládáte to levou zadní? Napište mi prosím do komentáře, že punkově, ať nejsem v depresích ještě více než teď.
Čtěte také: Jdeme s e-shopem do Rumunska. Proč jsme se k tomu rozhodli?
Léto a odpočinek? Ale kdeže!
No a pak se vždy blíží léto a vy v červnu přivíráte oči a vidíte sebe, jak se opalujete na lehátku a v klidu si přečtete všechny ty Forbesy, ke kterým jste se od ledna nedostali. Říkáte si, že u toho budete popíjet Cuba Libre a konečně zažijete ten pocit klidu.
Jenže sakra, vždyť pak po létě se strašně rychle přiblíží Vánoce, a tak už to chce uvažovat nad mediaplány, připravit si analýzy loňska, abyste nedělali stejné chyby a mohli ty nejlepší akce a kampaně zopakovat. Do toho jste přeci chtěli udělat redesign webu. A kdy jindy se do něj vrhnout něž v létě, abyste ho ještě v září měli nasazený?
Reklama. Letos chceme natočit fakt parádní reklamu. A hezký módní Different.cz katalog nafotit. Tak to už ale chce vymýšlet scénáře, zamluvit fotografa, zajistit, aby všechny kolekce byly ve skladu před focením, zajistit lokace, vybrat studio, které to bude točit. Vizážistku. Jo, na vizážistku nezapomenout…
Nové kolekce objednat. To u nás řeší žena. Jenže to znamená, že asi taky dítě by měl někdo trochu pořešit, když ona bude v Miláně, Barceloně a v Salzburgu, co? Hmm. To zvládnu. Akorát ten ucpaný okap ve skladu, když nám do něj stropem natekla voda. To se teď moc nehodilo.
Čtěte také: Jak dítě ovlivní podnikání. Obzvlášť, když se ženou pracujete v jedné firmě
Dnes do kanclu raději polezu oknem, aby mě cestou přes ostatní kanceláře moc nezastavovali. “Milane, můžeš na chvilku?” No, můžu, no. Jo, to schvaluju, akorát v Rumunsku to udělejte jinak. A bacha na časový posun.
Sakra, volá účetní. To je přesně to, co teď chci 20 minut řešit. Ten opruz kolem daní, výplat a letos třetí kontroly z ČOI. “Milan Polák, dobrý den”.
Cože? Že nám něco blbne na serveru? Tak vyměňte disk nebo něco. Já přeci nejsem „ajťák“. A ty zahraniční platební brány doprogramujte do konce měsíce, přeci jsme ty zahraniční účty v bance neřešili teď čtrnáct dnů zbytečně. V expedici teď máte dny, jako byly teď o Vánocích, a nestíháte? Mám dát inzerát?
V Rumunsku rozvazujeme smlouvu s jedním přepravcem, ale je tam nový? Špatně se nám na webech zaokrouhlují ceny produktů v zahraničí? Máme chybu v jednom z 20 feedů? Nejde nám kombinovat sleva s kampaní? No, tak já to nějak ohlídám, správně zadám programátorovi a dořeším, ale už bych docela rád domů. Ona tam je ta dcerka.
Cože? Že vám na expedici nefunguje jedna tiskárna štítků? Tak si to nějak zařiďte, ne?
Já jsem šéf a já si měl teď číst Forbes na lehátku s Cuba Libre v ruce.
A jak probíhalo vaše podnikatelské léto?
ČLÁNKY DO MAILU