Letošní rok může patřit agrovoltaice. Jaké přináší výhody?

Co je agrovoltaika?

Obecně je agrovoltaika specifickou odnoží fotovoltaiky a jak podotýkají v magazínu Průmysl, obě technologie jsou významnou součástí obnovitelných zdrojů energie, které hrají klíčovou roli v posunu směrem k udržitelné energetice a snižování závislosti na fosilních palivech. 

Petra Kůlová, Group Marketing Manager ze společnosti Solek, říká, že agrovoltaika je inovativní spojení tradičního zemědělství s moderními technologiemi pro výrobu čisté energie. Tento model umožňuje zemědělcům diverzifikovat a zvýšit své příjmy tím, že na svých pozemcích také vyrábějí elektrickou energii. Agrovoltaické systémy jsou především o synergii mezi pěstováním zemědělských plodin a výrobou čisté elektrické energie. Tyto systémy jsou reakcí na pokračující a evidentní klimatickou změnu a představují pro zemědělce nástroj, jak těmto změnám čelit, přidává Jiří Bím, vedoucí sekce agrivoltaiky Solární asociace.

Jaké jsou výhody?

Agrovoltaika přináší řadu výhod především zemědělcům. Jak uvádějí v aktualitě pracovníci Českého vysokého učení technického v Praze, nejenže díky ní ušetří za energie, což by se mohlo v konečném důsledku projevit i na cenách potravin, ale také pomáhá chránit samotnou plodinu. 

Hlavním přínosem je vytvořený stín, který snižuje odpar vody z půdy a zajišťuje, že procento zastínění je třeba vždy nastavit s ohledem na lokalitu a pěstované plodiny. Dalším benefitem je podle něj fyzická ochrana produkce, kdy panely mohou například svojí polohou ochránit produkci před krupobitím, nebo přívalovým deštěm, mohou také udržet vyšší teplotu v oblasti sadu v době jarních mrazíků. Agrovoltaické systémy musí být vždy ukotveny do země a určitá část plochy, okolo kotvících patek konstrukce je zatravněna, nebo oseta květnatými rostlinami, které pomáhají omezit erozi a podporují biodiverzitu, doplňuje.

Petra Kůlová uvádí, že tento přístup nabízí i výhodu pro developery a správce solárních parků, kteří mohou solární pole instalovat na místech s ideálními podmínkami pro výrobu energie, aniž by to bylo na úkor ploch vyhrazených pro zemědělské účely, jako je pěstování plodin či chov zvířat. Kromě toho agrovoltaika má benefity pro zemědělskou půdu – solární panely poskytují ochranu a umožňují efektivnější využití vody pro zavlažování. Stín, který panely vytvářejí, vede k lepšímu mikroklimatu pro odpočinek zvířat, podporuje růst plodin a umožňuje experimentování s novými druhy. Zemědělské porosty zase pomáhají snižovat teplotu solárních panelů, což zvyšuje jejich energetickou účinnost, vyjmenovává dále.

Podle magazínu Průmysl synergie zemědělství a solární energie přináší velké výhody. Zmiňuje především maximalizaci využití půdy, ochranu půdy, podporu zemědělců a snížení emisí. Česká republika má omezenou zemědělskou plochu a agrovoltaika je vhodným nástrojem, jak umožnit výstavbu solárních elektráren na volné ploše a současně neztratit plochu ze zemědělského půdního fondu. Agrovoltaika může být ziskovým způsobem diverzifikace příjmů pro zemědělce. Mohou tak získat příjmy z prodeje solární energie, což zvýší finanční stabilitu a sníží závislost na jediném zdroji příjmů, konkretizují.

Přečtěte si také:

Zemědělství má nové odvětví. Co obnáší agrovoltaika?

Novela zákona má přinést rozvoj agrovoltaiky

V legislativním procesu je nyní novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, jejímž navrhovatelem je ministerstvo životního prostředí. Kromě toho, že chrání zemědělskou půdu před plošnými zábory pro obchod a skladování, dává prostor pro rozvoj agrovoltaiky na chmelnicích či ovocných sadech. Podle ministra zemědělství Marka Výborného nám dosud chybí v zemědělské krajině v době probíhající změny klimatu a energetické krize prostor pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie, který nenaruší zemědělskou produkci a nezatíží zemědělce poplatky za odnímání půdy. Díky agrovoltaice v novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu budou moci zemědělci v sadech nebo chmelnicích instalovat solární elektrárny, které svou produkcí pokryjí provoz jejich farem, upřesňuje. 

Ministr životního prostředí Petr Hladík k tomu doplňuje, že agrovoltaika v nové legislativě umožní snadnější budování nových zdrojů obnovitelné energie v Česku a že novela současně zamezí rozvoji velkých fotovoltaických elektráren na nejcennější zemědělské půdě. Podle prezidenta Agrární komory České republiky Jana Doležala je třeba zdůraznit, že v žádném případě nedochází k poškození či jinému znehodnocení půdy. Nejvhodnější využití je u trvalých kultur, jako jsou vinice či sady, je zde však otázka vhodnosti pro jednotlivé druhy. V praxi může být podle něj agrivoltaika součástí opěrné konstrukce a stromy mohou být zároveň chráněny proti slunečnímu záření či krupobití. Naopak za nevhodné považujeme využití agrivoltaiky na polích či pastvinách. Je třeba podtrhnout, že tyto projekty by měly sloužit především pro aktivní zemědělce, v opačném případě hrozí zneužívání a maximalizace zisků některých skupin či spekulantů, dodává.

Ministerstvo životního prostředí dále uvádí, že agrovoltaika bude umístěna nad zemědělskými kulturami nebo v řadách tak, aby nepřekážela obhospodařování daného pozemku. Zemědělská půda se navíc kvůli realizaci agrovoltaické výrobny elektřiny nebude odnímat s tím, že zemědělská činnost bude představovat převažující využití pozemku. Podrobnosti samotného řešení agrovoltaického zařízení, jako je například výčet druhů zemědělské kultury na zemědělském půdním fondu, vhodných pro agrovoltaiku či podrobnosti následné rekultivace bude specifikovat prováděcí předpis k novele zákona o ochraně ZPF. Tím bude společná vyhláška Ministerstva životního prostředí ČR a Ministerstva zemědělství ČR, podotýkají v tiskové zprávě.

Objevují se první příklady

Vítáme propojení fotovoltaiky se zemědělstvím. Zemědělci již nyní umisťují v maximální možné míře fotovoltaické panely na střechy zemědělských budov. Rovněž agrivoltaiku považujeme za trend jdoucí správným směrem, i když v rámci Evropy existuje zatím pouze několik modelových příkladů a jedná se převážně o malé projekty, říká Jan Doležal. Podle Jiřího Bíma se o agrovoltaickou instalaci může zajímat kdokoliv s tím, že přítomnost zemědělce je vždy nutná, jelikož právě on ví, jaké podmínky jsou ideální pro pěstování plodin. Existuje plno druhů agrovoltaických systémů, v ideálním případě by tedy měl mít možnost každý zemědělec postavit si agrivoltaický systém bez ohledu na to, zda pěstuje brambory nebo má jabloňový sad, myslí si.

Například těžební a energetická firma MND z Hodonína začala v loňském roce se stavbou fotovoltaické elektrárny, pod jejímiž panely se pěstují plodiny. Konkrétně se jedná o vinici ve Starém Poddvorově na Hodonínsku. Jak uvedl týdeník Zemědělec, na sepětí pěstování vína s výrobou elektřiny spolupracuje firma s odborníky z Mendelovy univerzity v Brně a z Českého vysokého učení technického (ČVUT). Výroba elektřiny započne v průběhu jednoho měsíce a vinice začne rodit za tři roky, takže si tři roky počkáme a Mendelova univerzita bude zkoumat vliv agrovoltaiky na jejich zrání, řekl pro iRozhlas.cz Pavel Kotásek z MND. 

S agrovoltaikou experimentují také v Litomyšli, kde se na pilotním projektu podílí společnost Bragen patřící mezi průkopníky v agrovoltaice a také Česká zemědělská univerzita v Praze, Výzkumný ústav zemědělské techniky a Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy. Jak uvádí v článku na webu Obnovitelně.cz, v záhonech jsou například čidla na měření vlhkosti v půdě, další čidla zase zaznamenávají teplotu fotovoltaických panelů a cílem projektu je zjistit, kolik elektrické energie se na pokusné ploše vyrobí, a samozřejmě také, jaký vliv budou mít panely právě na pěstování malin.

V praxi bude záležet na mnoha aspektech

Jiří Bím vysvětluje, že správné nastavení agrivoltaického systému závisí vždy nejenom na pěstované plodině, ale i na lokalitě nebo sklonu pozemku. Je tedy možné, že na jižním svahu si zemědělec bude chtít zastínit plodiny z 30 %, ale o pár kilometrů vedle nebude možné zastínit na severním svahu plodiny ani z 10 %. Existuje ale velký počet ploch, kde bude žádoucí agrovoltaický systém postavit, a těchto míst bude s postupující klimatickou změnou rychle přibývat. 

Dnes například ve Francii sklidí pod agrivoltaickým systémem o 19 % více hroznů než na vinici bez agrivoltaického systému. Je to tím, že v Jižní Francii je i pro víno dnes moc teplo a moc slunce. Velmi důležité tedy bude přizpůsobit projekt lokálním podmínkám místa instalace, zdůrazňuje. Podle Jana Doležala využití fotovoltaiky v praxi nyní naráží na řadu omezení. Tím hlavním je kapacita distribuční sítě, která je bohužel značně omezená. Pro realizaci těchto projektů by nemělo být nutné vyjmutí dané výměry ze zemědělského půdního fondu, uzavírá.