I pro tu existují nábytkové systémy pro toho, kdo má balík peněz nazbyt. Nápad zalézt si s notebookem do postele možná vypadá také lákavě. Ale tělo nezajásá.
Futurismus za tisíce
Práce vleže se nabízí k testování jako další možná pracovní poloha. Specializovaný nábytek má podobu trochu futuristicky vypadajících polohovacích a nastavitelných pracovních stanice, které kombinují kancelářskou židli, nástavec na nohy, držák na klávesnici a na monitor. Zpravidla se pak dají používat jak pro práci vleže, tak vestoje i vsedě. Ovšem ceny jsou v řádech desítek tisíc korun.
To se týká třeba kalifornské Altwork Station, která se před pár lety dostala i do místních médií. Variantou jsou židle s opěrkou hlavy, které umožňují pracovat v záklonu (předpokládají také držák notebooku), čímž se uleví meziobratlovým ploténkám. Ale nezdá se, že by práce vleže, která je z hlediska ergonomie trochu promyšlená, od té doby zaznamenala nějaký boom.
Vleže sex, nikoliv práce s notebookem
Prací v leže se totiž určitě nemyslí zkroucená poloha na gauči s podloženou hlavou a zalomeným krkem, kdy se dotyčný nebo dotyčná snaží správně vybalancovat notebook na břiše – až to nakonec vypadá spíš jako nějaké artistické číslo než kancelářská práce. Existují lidé, kteří s oblibou pracují v posteli. Jenže z hlediska zdraví a vhodnosti to rozhodně není ideální varianta. Což platí jak pro člověka, tak pro notebook.
Vleže se má spát nebo oddychovat. Je to i jedna z vhodných poloh pro sex. Pro práci s netobookem určitě ne,
varuje Zuna Vesan Kozánková, která se věnuje tanci, čínské medicíně, energetickému cvičení čchi-kung a japonské masáži šiacu. Kromě jiných věcí při takové práci totiž podle ní velmi trpí krční páteř. Na notebook se zase práší z peřin a může se přehřívat.
O ležení při práci se rozpoutala diskuse také na online platformě Quora, která je určená pro otázky a odpovědi a sdílení zkušeností. Diskutující se v podstatě shodli na tom, že na chvíli se i s notebookem natáhnout je v pořádku, pro delší práci je to ale poloha zásadně nevhodná a naprosto nezdravá. To už je podle nich lepší sedět konvenčně za stolem, i když se to může zdát méně zábavné.
Sezením ke kratšímu životu
To ale nic nemění na tom, že soustavné sezení je pro člověka nevhodné a negativně ovlivňuje jeho zdraví. Tedy včetně dlouhé hodiny trvajícího sezení u počítače. Vliv na zdraví se ukazuje v mnoha ohledech. Bolestí a poškozením zad počínaje, přes bolesti rukou, syndrom karpálního tunelu, bolest zápěstí, předloktí nebo ramene, po problémy se šíjí a očima nebo potíže se zažíváním či zhoršení obtíží s křečovými žilami a tak dále. Problémy s pohybovým aparátem, konkrétně třeba s páteří, ostatně také patří mezi nejčastější příčiny pracovních neschopností. Více se o tématu dozvíte v článku Myslete na své zdraví, na záda i oči. I když v podnikání jedete jak fretky.
Podle výživářky a specialistky na zdravotní prevenci Margit Slimákové sezení negativně ovlivňuje i spalování tuku, snižuje hustotu kostní tkáně, takže zvyšuje riziko zlomenin, a kromě mnohých dalších nežádoucích dopadů celkově zkracuje život. Jak alespoň tvrdí ve svém knižním kompendiu Velmi osobní kniha o zdraví (BizBooks 2018), kde označuje nadměrné sezení za zásadní ohrožení zdraví. Co je to nadměrné? Už více než dvacet minut.
Dlouhodobě nefunguje nic
Kromě zvýšeného důrazu na dodržování pravidel ergonomie a praktikování alespoň aktivního sezení proto i kancelářští lidé, kteří mají v práci nedostatečný pohyb, hledají všemožné způsoby, jak svůj sedavý stereotyp narušit. Zatímco přelomem 80. a 90. let minulého století prolétla vlna židlí – klekaček a klečení při práci bylo doporučováno i při potížích s páteří, a pak si zase mnozí pořídili na sezení velký gymnastický míč, nyní se rozšířeným trendem stalo stání u počítače, respektive laptopu. Na trhu i v kancelářích se objevily speciální stoly, které jsou pro práci ve stoje uzpůsobené a je možné si je také na míru nastavit.
Zvýšenému zájmu se těší i chůze. Ta se do firem dostala třeba ve formě porad v chůzi, kdy lidé opouštějí zasedačky a míří ven. Kromě zdravotních benefitů, dotýkajících se pohybového aparátu chůze navíc podporuje některé typy myšlení – hlavně myšlení kreativní. Více si o tom přečtěte v článku Netwalking je trend, co spojuje chůzi se síťováním. A může zvednout tvořivost. A protože je chůze v něčem neformálnější než běžné sezení kolem stolu, může působit třeba i jako „icebreaker“. Tedy prolomit mezi lidmi ledy a usnadnit komunikaci.
Jazyk pak obohacují další výrazy a firemní praxi nové metody. Například networking, který by se při hypotetickém měření oblíbenosti jistě stále držel na předních příčkách pomyslného žebříčku frekvence slov i činností, se rozšířil o netwalking. Je to obdobný nástroj propojování a navazování kontaktů, ale tentokrát zase v chůzi. I ta však může být správná i nesprávná – tedy ta nezdravě zatěžující některé části pohybového aparátu či chůze zatížená špatnými dechovými vzorci.
Řešením je vědomý přístup
Při všech možných módách a trendech nakonec v tomto případě stále platí jen to, že se nemá nic přehánět. Zdraví prospěšné je v práci především střídání poloh a problematická je naopak dlouhodobá stereotypní zátěž. Celodenní sezení neprospívá, stejně jako celodenní stání. A celodenní ležení na tom není o nic lépe, jakkoliv může být lákavé – třeba při home office.
Cesta, jak rizika omezit, je vědomý přístup k vlastnímu tělu, střídání pracovních poloh a pohyb. Margit Slimáková ve zmíněné publikaci například doporučuje přehodnotit všechny aktivity vsedě a naplánovat, při kterých je možné stát. Při sezení se zároveň zaměřit na aktivní sezení, při němž se zapojují svaly celého těla. Nejdéle po hodině radí dát si až desetiminutovou pauzu. A věnovat se pohybu. Třeba díky uspořádání kanceláře, kdy je nutné se kvůli běžným úkonů, zvednout – třeba kvůli mobilnímu telefonu, který bude ležet klidně i ve vedlejší místnosti.
ČLÁNKY DO MAILU