Lhůta na vratky DPH zůstane na 30 dnech a nesporná část se bude vracet

První verze novely spadla pod stůl

Když ministerstvo financí připravilo před rokem novelu daňového řádu, která mimo jiné počítala se zavedením online finančního úřadu, tvrdilo, že jde o proklientsky orientovanou normu, která přinese daňovým poplatníkům jen samá pozitiva. Novela však obsahovala i několik podpásovek na podnikatele. Mezi nejvýznamnější negativa patřilo prodloužení lhůty na vratky DPH z 30 na 45 dnů, které ministerstvo odůvodňovalo zavedením nového institutu záloh na daňový odpočet.

Plátcům DPH, u kterých se prověřuje pouze část nadměrného odpočtu, se nesporná část odpočtu měla vyplácet v podobě záloh. Ministerstvo tvrdilo, že aby mohly být zálohy vypláceny, musí se lhůta na vratky prodloužit, aby správce daně mohl provést kvalitně svou vyhledávací činnost a zároveň stihl realizovat výplatu vzniklého vratitelného přeplatku. Jak ovšem upozorňovali odborníci, šlo o lichou argumentaci.

Čtěte více: Vratky DPH až za 45 dnů? Argumentace ministerstva je lichá, shodují se odborníci

Vládní koalice ovšem připomínky odborníků odmítla a protlačila zákon i s prodloužením lhůty na vratky. V Senátu vláda dle očekávání narazila. Senát nicméně novelu nezamítl, nýbrž jen upravil, a to tak, že zrušil prodloužení lhůty na DPH. Koalice sice senátní verzi odmítla, následně však neměla dost hlasů na prohlasování původní verze zákona, jelikož se jí někam „zatoulalo“ několik provládních poslanců. Ačkoli tak novela spadla pod stůl, ministryně financí Alena Schillerová oznámila, že zákon předloží znova a v kompromisní verzi. A toto své vyjádření opravdu splnila a připravila novelu daňového řádu, která již negativum v podobě delší lhůty na vratky DPH neobsahuje.

Čtěte také: Moje daně nezbourala opozice, jak tvrdí Babiš, ale arogance a neschopnost vlády 

Lhůta na vratky DPH zůstane

Původně novela počítala s úpravou § 140 odst. 2 daňového řádu, kdy se o 15 dnů posouvala lhůta pro den doručení platebního výměru, tato změna však již v nové verzi není. Stejně tak u § 144 odst. 2 již nová verze návrhu s 15denním posunem již nepočítá. Ruku v ruce s tím se změnilo i ustanovení nového § 155b odst. 1, aby nedošlo ke zkrácení lhůty.

Zálohy na odpočet se zavedou v jiné podobě

Přestože prodloužení lhůty na vratky DPH původně ministerstvo považovalo za nutnou podmínku pro zavedení záloh na daňový odpočet, nakonec připravilo způsob, jak zálohy zavést i bez toho. Záloha na daňový odpočet má představovat mechanismus, který může nastoupit v případě, kdy na základě výstupů z vyhledávací činnosti správce daně usoudí, že nárokovaný daňový odpočet je zapotřebí před jeho stanovením (vyměřením nebo doměřením) podrobit kontrolní činnosti. Může jít jak o postup k odstranění pochybností podle § 89 a násl. daňového řádu, tak o daňovou kontrolu podle § 85 a násl. daňového řádu. Institut zálohy na daňový odpočet bude využit tam, kde je s ohledem na výstupy z vyhledávací činnosti nebo s ohledem na dosavadní průběh kontrolního postupu zřejmé, že potřeba prověřit legitimitu nárokované částky se týká pouze její části, píše se v důvodové zprávě k zákonu.

Oproti původní verzi platí, že o nároku na zálohu se primárně nebude rozhodovat ve vyhledávací činnosti, ale až následně v průběhu kontrolního postupu. Z toho důvodu dochází k navýšení minimální částky zálohy. Dále se původně počítalo, že záloha bude vyplacena, jestliže část odpočtu správce daně nehodlá prověřovat a zároveň dotčená částka přesáhne 10 000 Kč. Nově musí jít aspoň o 50 000 Kč.

V neposlední řadě je též změna u možnosti prodlení ze strany správce v případě, pokud jsou naplněny podmínky pro vznik zálohy na daňový odpočet. Dle aktualizované verze ji správce daně bude muset předepsat do evidence daní bez zbytečného odkladu (v původní verzi bylo místo toho slovo „bezodkladně“)

Finanční správa ignoruje Ústavní soud už přes rok

K zálohám je nutné dodat, že k jejich zavedení bylo ministerstvo donuceno Ústavním soudem, který na konci loňského února konstatoval, že finanční správa smí zadržovat pouze tu část odpočtu DPH, o kterou vede spor. Přestože již od nálezu soudu uplynul více než rok, finanční správa se jím stále neřídí. Finanční správa totiž tvrdí, že pro vracení nesporné části nemá zákonnou oporu, a to navzdory tomu, že podle Ústavního soudu je postup v intencích daňového řádu možný. Berňák nicméně trvá na svém a chce počkat až na schválení popisované novely daňového řádu, která problematiku vracení nesporné části odpočtu řeší právě skrze zmíněný institut záloh na dani.

Čtěte více: Rozhodnutí soudů úřady stále ignorují. Počkáme až na novelu zákona, říká berňák 

Podnikatelé změny přivítali

To, že ministerstvo financí již netrvá na prodloužení lhůty na vratky DPH na 45 dnů, podnikatelé přivítali. Jak upozorňovala Hospodářská komora ČR, prodloužení lhůt by mohlo vést k problémům řady podniků, např. stavebních firem nebo exportérů, kteří běžně a zcela podle zákona generují vysoké odpočty. U mnoha firem by prodloužení lhůty pro vrácení DPH znamenalo krátkodobý výpadek v cash flow až v řádech desítek milionů korun a následné ekonomické problémy, komentoval ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR Ladislav Minčič.

Již v loňském roce jsme vládu upozorňovali, že není vhodné prodlužovat administrativní lhůty na úkor firem. Loni vláda navrhla v rámci daňového balíčku prodloužení lhůty na vracení nadměrných odpočtů z 30 na 45 dnů. Tehdy jsme tento krok kritizovali, jde o omezení hotovosti firem, jejich situaci to nijak nepomáhá, uzavřel Bohumil Čížek ze Svazu průmyslu a dopravy ČR.