Základní lhůta pro splatnost faktur se sníží na 30 dní, a to jak pro soukromé subjekty, tak pro veřejné zadavatele. V některých případech pak půjde splatnost prodloužit na 60 dní. Autoři si od této novinky slibují, že zlepší špatnou platební morálku v Česku. Vloni totiž tuzemské podniky platily za dodané zboží a služby v průměru za 75 dní, což je jedno z nejhorších čísel v regionu.
Veřejní zadavatelé budou mít 60denní strop
Poslanecká sněmovna včera schválila novelu obchodního zákoníku, která má zlepšit platební morálku firem. Novela totiž snanovuje maximální zákonnou dobu splatnosti pohledávek a sankce za její porušení. Základní lhůta pro splatnost faktur bude nově činit 30 dní. Pokud půjde o vztah dvou podnikatelských subjektů, bude se moci prodloužit až na 60 dní, ale také na dobu delší. Překročit lhůtu 60 dní ale půjde pouze tehdy, pokud to nebude vůči věřiteli hrubě nespravedlivé. Pro posouzení, zda konkrétní smluvní ujednání půjde označit za hrubě nespravedlivé, se budou muset zkoumat například okolnosti týkající se dodávaného zboží nebo poskytované služby.
Lhůta 30 dní navíc bude platit i pro veřejné subjekty. Oproti soukromých subjektům však pro ně budou platit ještě přísnější pravidla. Prodloužení doby splatnosti půjde jen tehdy, pokud je to odůvodněno povahou závazku a doba splatnosti nesmí v těchto případech přesáhnout 60 dní. To platí i na subdodavatele veřejné zakázky. Myslíme v tom návrhu především na ochranu malých a středních podnikatelů. Ti představují skupinu, která nejčastěji čelí špatné platební morálce především od velkých odběratelů. Pozdní platby pak mohou drobného živnostníka prakticky zlikvidovat,
upozornil ministr spravedlnosti Pavel Blažek.
Čtěte více: Doba splatnosti faktur se omezí a zvýší se tresty za zpoždění. Čtěte jak
Zvýší se sankce za prodlení
Na 30 dní zákon stanovuje i maximální ujednanou dobu pro přejímku zboží nebo služeb, aby firmy ustanovení o splatnosti neobcházely. Pokud by firmy novou splatnost nerespektovaly, věřitelé dostanou nad rámec úroku z prodlení a nákladů soudního řízení také možnost požadovat minimální náklady spojené s uplatněním pohledávky v paušální výši. Tu určí nařízení vlády, aktuálně ministerstvo počítá s částkou 1 200 Kč. Zvýšit by se měl ale i samotný úrok z prodlení, a to na minimálně osm procentních bodů nad referenční sazbou České národní banky. Opět ale bude záležet na nařízení vlády.
Pokud zákon projde senátem, mohl by začít platit ještě do poloviny letošního roku. Návrh totiž počítá s tím, že zákon nabude účinnosti prvním dnem prvního kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Foto: www.isifa.com
ČLÁNKY DO MAILU