Všeobecně známé heslo „Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem“ by se v dnešní době mohlo posunout i do trochu jiné roviny. Nově by mohlo znít „Kolik řečí umíš, tolikrát dostaneš dobrou práci“. Jakzyková vybavenost je jednou z prvních dovedností, které zaměstnavatele zajímají při vstupním pohovoru. Ačkoli je to známá věc, Češi se po jazykové stránce příliš nevzdělávají. Za poslední rok sice podle průzkumu serveru pracovních příležitostí Jobs.cz absolvování jazykového kurzu zvažovalo 73 % lidí, ale jen 27 % pak do kurzu skutečně začala docházet.
Vypadá to tedy, že neznalost nebo jen nízká úroveň ovládání cizích jazyků Čechům příliš nevadí. Pokud se objeví požadavky na hlubší znalost cizích jazyků u stávajících zaměstnanců, lidé se kromě kurzů poměrně často zdokonalují i samotnou praxí,
říká Jan Nehasil ze společnosti LMC.
Neznalost jazyků připravuje firmy o obchody
Ilustrační obrázek.
Značný počet malých a středních podniků přichází každoročně o obchodní příležitosti v přímém důsledku nedostatečných jazykových a mezikulturních dovedností. Jazyky nejsou nutností pouze v oblasti podpory prodeje a marketingu. Dodavatelské řetězce dnes fungují nadnárodně a v pestrém evropském společenství je alespoň základní znalost angličtiny jedním ze základních stavebních kamenů úspěšné firmy. I u malých společností proto platí přímá úměra mezi investicemi do jazykových strategií, podílem exportu v celkovém prodeji a produktivitou firmy.
Podle studie Evropské komise má ale pouze 48 % všech malých a středních podniků vypracovány formální jazykové strategie na podporu mezinárodní obchodní činnosti. Téměř 40 % malých a středních podniků dokonce nemá vícejazyčné internetové stránky.
Sázíme na odborné vzdělávání
Mnohem lepší situace je u ostatních kurzů. Zájem o školení a semináře projevuje 83 % dotázaných a alespoň 59 % lidí v minulém roce nějaký vzdělávací kurz navštívilo. Není to ale jen tím, že zaměstnanci nemají zájem o jazyky, ale odborné dovednosti. Svou roli v tom hrají také zaměstnavatelé. A to velice podstatnou. Mnohem větší počet firemních příspěvků směřuje do nejazykové oblasti. Na jejich úhradách se firmy zcela či částečně podílejí v 74 % případů. Plnou úhradu poskytuje 64 %, částečná pak 10 % subjektů,
dokládá Tomáš Ervín Dombrovský, analytik společnosti LMC.
V porovnání s tím na jazykové kurzy zaměstnavatelé přispívají jen v 58 % případů. Přestože firmy zcela nebo zčásti většinu školení hradí, pro 72 % zaměstnanců je cena kurzů velice důležitá. Celá třetina těch, kteří se žádného kurzu za poslední rok nezúčastnili, uvádí, že cena byla v jejich případě dokonce hlavní překážkou. Na druhou stranu existuje také skupina lidí, která do svého vzdělávání investuje vysoké částky. Více než 15 000 Kč ze svých prostředků za nejazyková školení utratilo 5,8 % zaměstnanců, za ty jazykové pak 4,9 % lidí.
Jak bylo zjištěno na serveru Jobs.cz, zaměstnavatelé ve většině případů zasahují do výběru kurzů, jsou ale v tomto ohledu poměrně liberální. Pouze 24 % z nich kurz přímo určí a dalších 31 % omezuje pole výběru. Skoro polovina lidí v zaměstnaneckém poměru má pak při výběru kurzu zcela volnou ruku. Výsledky průzkumu ukazují, že firmy dávají svým zaměstnancům poměrně velkou svobodu ve volbě oblasti, v níž se chtějí vzdělávat a absolvování školení řídí spíše prostřednictvím rozpočtů,
doplňuje Jan Nehasil.
ČLÁNKY DO MAILU