lépe bych to nenapsal... lidi jim už na tenhle druh kapitalismu kašlou... raděj se evidujou na pracáku dělaj brigádky, než někde nádeničit zahraniční obrfirmě na výdělek přeplacených manažerů...
ano, je to dobrá zpráva, snad už tyhle vyžírkové jednou poznaj, že na ně už nemá kdo dělat...
Hm, jste opravdu přesvědčen o tom, že pozice "lékař", "IT", "řemeslník" či "šéfkuchař" jsou pozice, kde se bavíme o minimální mzdě?
To, co píšete, se může jistě týkat z toho seznamu obtížně obsaditelných pozic dělníků a uklízeček, částečně asi i mechaniků (i když tam už je to širší pojem). Pod vznosným názvem PR/marketing se zase téměř jistě skrývají spíš pracovníci pro callcentra atd, tak tam ty nabídky taky nebudou nic moc.
Nicméně pořád mi to vychází tak, že u dobré půlky profesí z topten těžko obsaditelných míst je dost reálné, že opravdu je často problém v nedostupnosti použitelných pracovníků a nedá se to hodit na nereálné požadavky zaměstnavatelů :-(
Například já se podle svých výsledků považuji za velmi dobrého obchodníka. Skutečně "nezaměstnaný" jsem nikdy nebyl. Buď jsem pracoval nebo mě jenom z jedné práce plynule přetáhli za lepším do druhé a nebo jsem dělal sám na sebe...
Bylo i období, kdy jsem byl "na pracáku" asi 5 měsíců, ale to prostě a jednoduše proto, že jsem měl peněz hodně, náklady na život nízké a tak jsem prostě dal výpověď a udělal si takovou téměř půlroční dovolenou - jezdil na výlety, chodil posedět do hospody, spal každý den minimálně do 10 hodin a měl takhle dobrou dovolenou a ještě jsem dostal od státu, alespoň část toho, co jsem mu roky platil z daní :-).
Když jsem si ale řekl, že by už bylo opět na čase něco dělat, tak jsem poslal pár životopisů a do týdne jsem měl pracovní smlouvu v ruce.
Lidi, kteří se bojí o práci musí být pěkně neschopní, protože pokud opravdu něco umíte a nejste idiot, tak nabídek na práci musíte mít víc, než můžete zvládnout.
Nesouhlasím. Pracovala jsem dva roky ve firmě jako asistentka a následně jako fakturantka. Dva roky jsem neměla týden dovolené. Dva roky jsem nebyla ani jeden den nemocná. Přesčasy - nebyl problém. Necítila jsem se dostatečně ohodnocená, chemické pracovní prostřední, taky nebylo zrovna ideální a postup výš, nemožný. Tak jsem odešla. Teď jsem rok na UP a kde jsou nabídky? Cítím se být zatraceně dobrým a loajálním zaměstnancem. Ale pokud tohle vím jenom já, je to málo. A co se týká Vás obchodníka, tak ti nikdy nebudou mít nouzi o práci. A proč je tolik obchodních míst volných, protože se tam lidi neženou. Ne všem tato profese vyhovuje a ne všichni na ni mají.
Jasně že chybějí.Pětadvacetiletí kvalifikovaní pracovníci s dvacetiletou praxí kteří se spokojí s 15000 Kč hrubeho(stačí se podívat na nabídky na stránkách ÚP),ochotní pracovat od nevidím do nevidím kdekoliv a kdykoliv.Takový kteří nikdy neonemocní,nechtějí ani nic za přesčasy,rezignují na svůj osobní život a občas když to zaměstnavatel potřebuje i oželí výplatu úplně.
Jak by kvalifikovaní dělníci nechyběli když pro dnešní zaměstnavatele je 45 člověk starý a neperspektivní (čerstvá zkušenosti s našim největším zaměstnavatelem)a odsouzený k sezení na pracáku.
at nepropouští své zaměstnance a nebudou muset hledat zaměstnance,ale protože ted přiznaly že propoští ůmysně aby mohly nabírat nové tak je jasné že uzavřely kartelovou dohodu s vládou a ůřady práce aby pomoci ůřadů práce mohly čepat státní peníze za zaměstnávání jakoby dalších stát by měl odebrat licence všem jenž propouští aby mohly čerpat státní peníze za zaměstnávání
Ono je to jednoduché. Už jenom výčet těch pozic, kde tuším až na jednu je spíše přehled otrokářův. Když je něco nedostatkové, je třeba zvýšit cenu této komodity. To ví kdejaký ekonomický hejhula i v TV. Ale tady u nás se spíše preferuje lidi držet u huby a vykořisťovat stylem 19. století. Ale to je na delší diskuzi...