Likvidace firmy je složitější než její založení. Proto jich spousta spí

Od roku 2010 do letošního června je evidováno přes 53 tisíc likvidací a nejvíce jich bylo v roce 2010 – kdy bylo zlikvidováno přes 10 tisíc podnikatelských subjektů. 

Likvidace je náročný a zdlouhavý proces

Podle dat poradenské společnosti Bisnode je aktuálně v naší republice v procesu likvidace 40 583 firem. Z tohoto počtu 28 804 (71 %) do něj vstoupily v období 2010 – 2019. Průměrná délka likvidace firmy mezi lety 2010 až 2019 přesáhla 33 měsíců. Některé likvidace se táhnou už od 90. let minulého století, v našich databázích dokonce evidujeme devět dosud neukončených likvidací společností, které do tohoto procesu vstoupily v roce 1991, uvádí analytička Petra Štěpánová z Bisnode.

Podle Michaela Dobrovolného, manažera společnosti Smart Office & Companies ze skupiny APOGEO, která se likvidacemi firem zabývá, odborné firmě zabere i jednoduchá likvidace bezproblémové společnosti zpravidla 6 až 9 měsíců. U složitějších případů nejsou výjimkou ani roky. Řádná likvidace je totiž dosti složitá, dlouhá a velmi náročná na profesní odbornost, přitom by stačilo se legislativně inspirovat v zahraničí, dodává.

O zjednodušení likvidace právnických osob jsme informovali v článku Likvidace právnických osob se zjednoduší, dvojí oznámení už nebude třeba

Spících firem je hodně

Složitost likvidace pak může být jedním z důvodů, proč je obchodní rejstřík zaneřáděn desítkami tisíc nečinných subjektů. Podle interní metodiky Bisnode je v ČR zhruba 103 000 spících firem, což je pětina z celkového počtu všech registrovaných společností. Vedle zapleveleného obchodního rejstříku spícími firmami je dalším nešvarem tuzemského podnikatelského prostředí vyhýbání se plnění informační povinnosti, podotýká Petra Štěpánová.

O povinnostech spojených s firemními výkazy jsme psali zde: Přes 400 tisíc firem nezveřejnilo finanční výkazy. Ministerstvo plánuje změny

Vlastnění či působení ve ‚spící společnosti‘ je přitom rizikem, a to jak pro společníky, tak statutární orgány, ale i jejich dědice. Jedním z důvodů je, že se mohou stát terčem útoku někoho, kdo jejich jménem „podniká“. Druhým problémem je, že se o tyto firmy zajímají také finanční úřady a rejstříkové soudy, které je mohou pokutovat nebo je například poslat do likvidace. Likvidátorem nebo opatrovníkem firmy pak bývá soudem ustanoven často společník či jednatel. To je velmi nepříjemné, mimo jiné proto, že se této funkce a odpovědnosti nezbaví. I takzvaně ‚spící firma‘ totiž musí plnit své povinnosti vůči finančnímu, živnostenskému i statistickému úřadu, rejstříkům a evidencím a řadě dalších institucí, upozorňuje závěrem Michael Dobrovolný.