Podle úpravy původního občanského zákoníku nebylo možné v občanskoprávních vztazích předem vyloučit ani omezit povinnost k náhradě škody: Dohoda, kterou se někdo vzdává práv, jež mohou v budoucnosti teprve vzniknout, je neplatná.
Možností omezení nebo vyloučení práva na náhradu škody, která mohla vzniknout teprve v budoucnosti, disponovaly strany obchodněprávních vztahů podle obchodního zákoníku od 1.1.2012, přičemž vyloučení práva na náhradu budoucí škody se nevztahovalo na škodu způsobenou úmyslně.
Nové zákony v úplném znění online
Obecná úprava soukromoprávních vztahů, a to včetně vztahů mezi podnikateli, se v novém občanském zákoníku (NOZ) promítla v kontextu náhrady škody a její limitace částečně sloučením nemožnosti limitace náhrady škody dle koncepce starého občanského zákoníku a její přípustnosti dle koncepce obchodního zákoníku. Rozdílem však je, že účinná formulace zakazující limitaci náhrady škody dopadá na mnohem širší okruh případů.
Čtěte také: Odpovědnost členů orgánů obchodní korporace za škodu. Jak ji omezit?
NOZ užívá u závazků z deliktů pojem újma, který v sobě zahrnuje jak újmu nemajetkovou, tak újmu na jmění, tj. škodu.
Podle NOZ si předem smluvně neomezíte ani nevyloučíte odpovědnost za újmu na přirozených právech. Ujednání v rozporu s uvedeným budou absolutně neplatná.
Stejně jako ve staré úpravě, ani v současnosti nelze za žádných okolností předem vyloučit či omezit újmu, která bude způsobena úmyslně. Zde však oproti staré právní úpravě zakotvené obchodním zákoníkem došlo ke zpřísnění, neboť nově nelze předem limitovat ani újmu, která bude způsobená hrubou nedbalostí. Definici hrubé nedbalosti v NOZ nenajdeme, a proto si pomůžeme definicí z trestního zákoníku. Za újmu způsobenou hrubou nedbalostí tak můžeme považovat újmu, kterou zapříčiní ten, jehož přístup k požadavku náležité opatrnosti bude svědčit o jeho zřejmé bezohlednosti k újmou dotčeným právně chráněným zájmům poškozeného.
Zmíněné rozšíření okruhu případů vyloučení limitace náhrady újmy přináší zákonná formulace, která zakazuje vyloučení nebo omezení práva na náhradu újmy slabší strany. V této souvislosti bude slabší stranou například spotřebitel oproti poskytovateli úvěru, dodavatel pečiva oproti velkoobchodnímu odběrateli apod. Zda bude v právním vztahu některá smluvní strana slabší stranou, rozhodne v konkrétních případech až soud, protože občanskoprávní vztahy jsou natolik různorodé a mají svá specifika, že nelze stanovit úplný výčet osob, které lze považovat za slabší stranu.
Čtěte také: Nový zákon umožňuje vyloučit člena statutárního orgánu. Právník vysvětluje jak
Právní jednání učiněné po vzniku újmy, kterým strany právního vztahu náhradu vzniklé újmy omezí, anebo vyloučí, je však téměř zcela v dispozici těchto stran, jelikož NOZ dohodu o limitaci již vzniklé újmy obecně nezakazuje. Avšak taková dohoda nesmí být v rozporu s dobrými mravy. anebo postrádat další náležitosti platného právního jednání.
ČLÁNKY DO MAILU