Bez zaměstnance by zaměstnavatel byl OSVČ a zisku by dosáhl, jediný kdo v tomto smluvním vztahu může ostrouhat je zaměstnanec. Kterému zaměstnavatel "daruje" svou práci a podělí se tak s ním o zisk, proto se zaměstnavatelům říká chlebodárci, většina zaměstnanců totiž neumí bez zaměstnavatele vydělat legálně peníze.
Tak to je případ malých firem, korporace by v jednom zisku nedosáhla, nedokážu si představit v jedné osobě provozovat třeba Vodafone.
Osobně ale s českým zákoníkem práce taky nesouhlasím, podle mě je zastaralý a moc rigidní. Osobně si myslím, že pokud se nějakému zaměstnanci nelíbí práce u svého zaměstnavatele, měl by si sbalit svých pět a jít jinam, bylo by to lepší pro obě strany, a co jsem tak slyšel od pár zaměstnavatelů, tak když zaměstnavateli odejde půlka firmy co má zkušenosti a umí, a zůstanou mu tam jen ti neschopní blbci co by jinde nevzali, tak kolikrát zaměstnavatel pochopí mnohem lépe než pod nějakou pokutou.
S tím souhlasím, ovšem opět zase by se to dalo řešit spojením živnostníků do družstva či spolku. Druhá věc je, že pokud by zde nebyli velcí zaměstnavatelé, tak by více prosperovali rodinné firmy, bylo by těch firem více - momentálně část populace nepodniká jen proto, že by je malá firma díky konkurenci velkých neuživila a neprosperovala. Takže kromě nějakých situací výše a i to myslím, že by trh dokázal vyřešit, by se brzo trh opět normalizoval.
Ale je to čistě hypotetická situace. Jsme už prostě v jiné době a tak najímat si pracovní sílu je standard. A velké firmy by to asi položilo. Tím svým příspěvkem jsem spíše chtěl poukázat na prvopočátek, pokud totiž nechce podnikatel zaměstnat nikoho, zůstane SVČ a zisk bude mít stále. Rozhodně tedy to není tak, že by bez zaměstnanců ti podnikatelé neměli na chleba, nějak by se uživili prostě sami velmi často - většina to totiž umí a nějak tak začínala.