Kavárna Lucerna je české stříbro, které má k dokonalosti daleko

V prosinci loňského roku oslavilo kino Lucerna století od svého prvního promítání. Kavárna Lucerna je s kinem pevně spojená, rozkládá se totiž přímo v jeho foyer. Hned na začátek je tedy možné říci, že o zařazení Kavárny Lucerna mezi České stříbro business serveru Podnikatel.cz není třeba vůbec diskutovat. Přesto mi připadá, že takováto kavárna by mohla fungovat přeci jen o něco lépe a ne tak nějak přibližně a spíše jen „jako” dobrá tradiční kavárna.

Interiér s patinou

Interiér kavárny bude vyhovovat těm, kdo mají rádi velké městské kavárny v patře (jako je třeba v Praze Café Louvre nebo Grand Café Orient). Dominantu prostoru kavárny tvoří velký okrouhlý bar, kolem kterého se dá sedět na barových stoličkách (a stává se, že je to opravdu jediné volné místo v přeplněné kavárně) a nad nímž svítí historické lampičky. Stoly a židle jsou laděné převážně do hnědé a tmavě zelené barvy, velkými okny je vidět dolů do pasáže Lucerna. Čtěte více: Slavia s luxusním výhledem si zaslouží lepší číšníky

Zklamaný může být ten, kdo ke své kávě a novinám nepotřebuje v kavárně cigaretu. Lucerna je totiž celá kuřácká. Přesto, pokud není plno, je možné najít místo, kde není kouř z cigaret prakticky vůbec cítit. Navíc teď v zimě v kavárně také docela protahuje, a to hlavně ve chvíli, kdy začnou místností procházet návštěvníci kina. To už začíná být víc než kouř z cigaret nepříjemný právě průvan.

Profesionalita s rezervami

Atmosféra v kavárně je lenivější a tempem jako by se jí přizpůsoboval i personál. Kavárnu Lucerna jsem navštívila několikrát; při jedné z návštěv se personál tvářil tak kysele, že to hraničilo s drzostí, jindy mi přinesli cappuccino se sraženým mlékem, ale je nutné říci, že reklamaci vyřídili velmi profesionálně. Při mé poslední návštěvě byl číšník milý, ovšem bylo by mi milejší, kdyby mě nechal kratší dobu čekat na objednání a kratší dobu na zaplacení. Když host čeká a zároveň vidí, že si personál v koutku kavárny povídá, není to pro podnik moc dobrá vizitka (ale není to bohužel nic neobvyklého – když jsem se po odchodu z kavárny zastavila v jednom velkém obchodě na Václavském náměstí, personál se také více věnoval povídání než zákazníkům).

Zůstala jsem tentokrát zase u cappuccina a bylo opravdu dobré. I mléčná emulze se docela povedla. Ke cappuccinu mi přinesli hnědý cukr, skořici a kakao. Bez toho jsem se sice obešla, ale rozhodně jsem kvitovala, že případnou úpravu nápoje nechali na mně. Škoda jen, že než mi přinesli cappuccino, ležel mi na stole už docela dlouho současně s kávou objednaný dort. Mandlový dort nebyl na chuť špatný, proč mi ale k němu číšník nastříkal kopec šlehačky ze spreje, jsem moc nepochopila. Než mi donesl kávu, šlehačka se nepěkně roztékala po talíři (mimochodem velmi elegantním) a než jsem dort dojedla, měla jsem místo šlehačky na talíři jen sladkou bílou tekutinu. Čtěte více na serveru Vitalia.cz: Každé druhé ženě hrozí cukrovka. Nejste to právě vy?

Když jsem číšníka konečně přilákala k zaplacení, odešla jsem bez účtu. Za cappucino a dort jsem zaplatila 110 korun i s dýškem.

Pohled na kavárnu z pasáže Lucerna.

Jedno další plus však kavárna ještě má – na zapamatování velmi jednoduchou otevírací dobu. Otevřeno má denně od 10 do 24 hodin. Najíst se tu ale více méně nedá.

Hodnocení

Pokud bychom vystavili Kavárnu Lucerna hvězdičkovému hodnocení business serveru Podnikatel.cz, plný počet hvězdiček by určitě nezískala. Za České stříbro ji ovšem můžeme prohlásit s čistým svědomím. I když spíše za historii a interiér než za kvalitu obsluhy.