Lyžařská střediska se chystají na sezónu. Vyplatí se jim tato zima finančně?

Jak vidí provozovatelé sezónu?

Libor Knot, ředitel Asociace horských středisek ČR, na úvod zdůrazňuje, že i přes všechny nepříznivé okolnosti (inflace, energetická krize, válka na Ukrajině) jsou lyžařská střediska rozhodnuta udělat vše proto, aby rozjela své provozy a pro zákazníky nachystala co nejlepší podmínky. Zatím podle něj není známo, že by některý areály s otevřením na zimní sezónou vůbec nepočítaly. Samozřejmě musí zejména kvůli nárůstu cen vstupů šetřit, ale bude to na takových místech, aby návštěvníci dostali své služby v co nejvyšší kvalitě, dodává s tím, že ze zaslaných dotazníků vyplývá, že například omezení počtu dopravních zařízení nebo délky sjezdovek se téměř nikde nechystá.

Jak serveru Podnikatel.cz potvrdila Zina Plchová, zodpovědná za media a marketing v SkiResortu ČERNÁ HORA – PEC, udělali zde maximum pro to, aby s prvním sněhem odstartovali standartní zimní sezónu. Počítáme s provozem všech areálů SkiResortu, úpravou sjezdovek a rovněž jejich zasněžováním. Dílčí omezení provozu lze očekávat patrně „jen“ u večerního lyžování, které budeme ve SkiResortu ČERNÁ HORA – PEC zajišťovat minimálně 3× v týdnu, doplnila.

Také ve Skiareálu Ještěd se na nadcházející sezónu připravují standardně jako v minulých letech. Tam, kde to lze, hledají všechny možné provozní úspory. Jednou z nich je například výroba technického sněhu ze zařízení Snow Factory. Tato technologie je schopna vyrábět technický sníh i při plusových hodnotách. Vyrábí si tak sníh s patřičným předstihem do velkých deponií, které zajistí dostatek sněhu v dolních částech střediska, aby mohli zahájit zimní sezónu v požadovaném termínu a nabídli návštěvníkům co nejlepší podmínky pro lyžování. 

Rostou ceny energií i dalších vstupů

Podle ředitele Skiareálu Ještěd Jakuba Hanuše jsou největší obtíží dramaticky rostoucí ceny energií jako u všech energeticky náročných podniků a oni se tak snaží hledat energetickou úsporu provozu všude jinde tam, kde je to alespoň trochu možné. Například u vytápění prostor nebo svícení a podobně. Libor Knot zmiňuje také nárůsty dalších vstupů jako pohonné hmoty, mzdové náklady s tím, že toto navýšení bude mít vliv na horší ekonomiku provozu. K tomu je podle něj nutno vnímat otazníky nad letošní návštěvností středisek – počty klientů lze v tuto chvíli jen těžko odhadovat. Na jednu stranu lze očekávat, že zákazníci budou pobyty třeba zkracovat nebo i jinak omezovat, ale na druhou stranu například letní dovolené letos zaznamenaly vysoká čísla. Může se tedy stát, že se lidé nebudou chtít připravit o zimní pobyty a naopak uniknou z každodenního pracovního zápřahu na čerstvý horský vzduch, kde se budou věnovat i aktivitám na sněhu, myslí si.

Řešením jsou smlouvy s dodavateli i spotové nákupy

Ve SkiResortu ČERNÁ HORA – PEC mají s dodavatelem elektrické energie uzavřenou příslušnou smlouvu. Nasmlouvanou energii mají za relativně slušných podmínek také ve Skicentrum Deštné v Orlických horách. Jak uvedl Petr Prouza, ředitel areálu, pro server Náš region, do cenotvorby zasahuje kromě energií řada dalších faktorů. Například inflace, požadavky na mzdy nebo pohonné hmoty. Uvažují tak o tom, jestli nezrušit nedělní večerní lyžování, což by jim velmi pomohlo provozně a dávalo by to smysl také z hlediska optimalizace nákladů.

Skiareál Ještěd od začátku října přešel na tzv. spotový nákup elektrické energie. Nemají tedy fixně danou cenu, se kterou by mohli alespoň střednědobě plánovat, a jsou odkázáni na aktuální tržní podmínky. Na druhou stranu, konkrétně v posledních dnech je cenová hladina elektrické komodity poměrně příznivá, takže toho využíváme především v těch hodinách, kdy je cenová hladina nejníže – kolikrát i pod úrovní stejného období v minulém roce při fixních cenách. I proto vyrábíme s takovým časovým předstihem, vysvětluje Jakub Hanuš.

Podívejte se, jak to loni vypadalo na horách

• 
• 
• 

Dalších 14 fotografií

Ekonomický výsledek bude horší

Zina Plchová zmiňuje, že u nich by se cena skipasu na letošní zimu měla zvednout maximálně o 10 % a při včasném online nákupu lyžaři růst ceny pocítí jen nepatrně. Platí tedy, že čím dřív nakoupíte, tím lepší cenu máte a s blížícím se termínem a zvyšující se obsazeností na daný den se bude zvedat cena skipasu i v e-shopu. I přesto bude platit po celou zimu, že skipasy koupené online přes e-shop budou vždy levnější než ty koupené na kamenné pokladně, upřesňuje.

Žďárský deník uvádí, že si připlatí lyžaři ve Skiareálu Klínovec, a to o 11 procent na pokladně a sedm v e-shopu. Zástupce areálu Martin Koky uvedl, že se ceny snaží držet co nejníže. Nechtějí tak na zákazníky přenést celou zátěž, protože se i oni potýkají s inflací a vysokými cenami energií. V kombinaci s naším online věrnostním programem GOPASS a nástrojem na dynamické řízení cen se tak snažíme náš provoz zefektivnit natolik, abychom zvýšené náklady mohli promítnout do cen skipasů jen v únosné míře, prozrazuje Jakub Hanuš.

Libor Knot podotýká, že vzhledem k tomu, že není možné nárůsty nákladů promítnout adekvátně do cen skipasů, bude ekonomický výsledek letošní zimy horší než v minulosti. To je problematické zejména proto, že v důsledku covidových let narostly firmám splátky za dřívější investice. Očekáváme mírný nárůst cen za služby v horských střediscích na úrovni okolo 10 až 15 %, což je méně, než je současná úroveň inflace, říká s tím, že v podobné situaci jsou i hoteliéři, restauratéři a poskytovatelé dalších služeb v cestovním ruchu na horách. I pro ně ale platí, že cestou ven je nabídnout kvalitní služby a doufat v dostatečně velký zájem našich klientů, shrnuje.

Vládní pomoc se nedotýká všech

Pro malé a střední podniky, kam patří asi 70 % trhu, bude od 1. ledna 2023 platit zastropování cen elektrické energie. I když se jedná o 3–4násobek loňských cen, je možno alespoň naplánovat ekonomiku provozu. Horší je to u zbylých 30 % trhu, který představují velké podniky, kde podpora bude nižší, a to jen ve formě částečných kompenzací za zdražení energií, popisuje Libor Knot. Přesto je podle něj tato pomoc zásadní, protože bez ní by provoz středisek byl jen těžko představitelný.

Jakub Hanuš vysvětluje, že kvůli organizační struktuře jejich nadnárodního holdingu Tatry Mountain Resorts se na rozdíl od řady menších provozovatelů areálů nemůžeme spolehnout na zastropované ceny energií pro malé a střední velkoodběratele. Vynaložené prostředky nejen na zasněžování jdou tedy čistě z jejich zdrojů a nikoliv ze státních dotací. Nelze zapomínat, že na provoz skiareálů je navázaná významná část horského turismu, ve kterém je zaměstnáno až 45 000 osob. Pokud by se vleky nespustily, návštěvníci by do horských oblastí nepřijeli a nevyužili ani dalších služeb, což by mělo zásadní negativní sociální a ekonomické důsledky pro celé regiony, zdůrazňuje v závěru Libor Knot.