Existuje nespočet praktických situací, se kterými se dříve zaměstnavatelé, jejich personalisté a mzdoví účetní nesetkávali, a nyní jsou nuceni se s nimi vypořádat.
Co se dozvíte v článku
Například karanténa je s námi již několikátý měsíc. Ať už se jedná o takzvanou domácí karanténu, kdy zaměstnanec může vykonávat práci z domova, nebo o nemocenskou dávku. Karanténa, tj. oddělení osoby, která byla ve styku s nakaženou osobou nebo pobývala v ohnisku nákazy od ostatních fyzických osob, skončí uplynutím doby, na kterou byla stanovena. V případě Covid-19 je obvykle stanovována na 14 dní, ale může být i prodloužena.
Uplatnění nároku na karanténu
Nárok na nemocenskou dávku se uplatní tiskopisem „Potvrzení o nařízení karantény“. Ten vystaví ošetřující lékař nebo hygienik, a to tak, že zaměstnanec svému zaměstnavateli předloží (odešle) „Oznámení o nařízení karantény“. Tímto potvrzením se současně uplatní u zaměstnavatele nárok na náhradu mzdy od 1. do 14. dne trvání karantény. Nejedná se o elektronickou dočasnou pracovní neschopnost. U této dávky se od roku 2020 formuláře nezměnily. Avšak po dobu mimořádných opatření (pouze po tuto dobu) je možné pro karanténu využít i eNeschopenku. Vystavující lékař při vyplnění dočasné pracovní neschopnosti doplní statistickou značku nemoci Z209 a uvede zde pojem „karanténa“ do kolonky „profese“. Zaměstnavatelé následně obdrží elektronické notifikace stejně jako v případě eNeschopenky. Dle zmíněné kolonky poznají, zda se jedná o dočasnou pracovní neschopnost či karanténu. Čtěte více: Podrobně o nařízené karanténě pro zaměstnance i zaměstnavatele
Výpověď v době karantény
Zákoník práce zakazuje dát zaměstnavateli výpověď (s určitými výjimkami) v době dočasné pracovní neschopnosti, čerpání ošetřovného, ale také zaměstnancům na mateřské či rodičovské dovolené. Ovšem nic se zde nepíše o karanténě. Ta zaměstnance před možností podání výpovědi neochrání.
Výjimkou je zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Podle § 66 odst. 1 zákoníku práce může zaměstnanec i zaměstnavatel zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Ovšem zaměstnavatel nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance. Jedinou ochranou je tedy prvních 14 dnů karantény v situaci, kdy je zaměstnanec ve zkušební době. Od patnáctého dne již před zrušením pracovního poměru ze strany zaměstnavatele chráněn není.
Osobní doručení výpovědi v karanténě
Aby byla výpověď platná, musí být druhé straně řádně doručena. Pravidla doručování popisuje zákoník práce v ustanovení § 334 až 337. Doručuje se prioritně osobním předáním, a to na pracovišti nebo kdykoli a kdekoli je zaměstnanec zastižen. Kupříkladu v jeho bydlišti nebo i na ulici. Což ovšem není prakticky možné, jelikož je zaměstnanec v karanténě. Ani předání předem např. telefonicky dohodnutou formou prostřednictvím zprávy za dveřmi, ve schránce, tak aby nedošlo k osobnímu styku fyzických osob, byť za přítomnosti svědků, právníci nedoporučují. Čtěte také: Částečná nezaměstnanost, nebo plně hrazená překážka v práci? Máme vyjádření MPSV
Elektronické doručení
Zákoník práce sice umožňuje za určitých okolností doručovat zaměstnanci i prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, tj. e-mailem nebo datovou zprávou, je však třeba splnit několik velmi přísných podmínek. Doručovat zaměstnanci elektronicky totiž lze jen tehdy, kdy s tímto způsobem doručování zaměstnanec vyslovil písemný souhlas a osobně zaměstnavateli poskytl adresu pro doručování. Doručovaná písemnost pak musí být podepsána uznávaným elektronickým podpisem zaměstnavatele a její doručení je účinné pouze v případě, že ho zaměstnanec do 3 dnů od odeslání zprávy potvrdí zprávou podepsanou svým vlastním uznávaným elektronickým podpisem. I kdyby zaměstnanec měl zřízen uznávaný elektronický podpis, nedá se očekávat, že bude ochoten potvrdit přijetí písemnosti jednostranně ukončující jeho pracovní poměr. Za daného stavu legislativy je doručování elektronickou cestou v podstatě nerealizovatelné. To platí i v době, kdy žádná mimořádná opatření vyhlášena nejsou.
Doručení prostřednictvím pošty
Jako poslední možnost bývá využíváno doručení prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Zaměstnavatelé doručují zaměstnancům důležité písemnosti doporučeně s dodejkou do vlastních rukou. Ovšem u zaměstnance v karanténě se opět nedá předpokládat úspěšné doručení, tj. osobní předání poštovním doručovatelem. Teoreticky připadá v úvahu možnost využití fikce doručení, kdy je doručeno po předchozí výzvě po uplynutí lhůty 10 pracovních dnů. To ale může být opět problematické, jelikož zaměstnanec v karanténě prakticky nemá možnost si písemnost uloženou na poště osobně vyzvednout.
Je tedy zřejmé, že zákoník práce sice zaměstnancům v karanténě v ustanovení § 53 ochranu před možností podání výpovědi neposkytuje, na druhou stranu je doručení v souladu s ustanovením § 334 až 336 zákoníku práce prakticky nemožné.
ČLÁNKY DO MAILU