Lze mít příjmy podle § 8, 9 a 10 zákona o daních z příjmů a platit paušální daň?

Pokud budou příjmy podle § 8, 9 či 10 vyšší než 15 tisíc (nepočítají se do toho příjmy zdaněné srážkou), musí OSVČ stejně podat přiznání a vše, tedy včetně příjmů dle § 7 (samostatné činnosti), zdanit stejně jako daní doposud. Samotná paušální daň pro rok 2021 činí 5469 Kč.

Kdo může do paušálního režimu vstoupit

Největší zmatky u paušální daně zřejmě panují u souběhu příjmů ze samostatné činnosti (§ 7 zákona o daních z příjmů) a dle § 8 (příjmy z kapitálového majetku), § 9 (příjmy z nájmu) a/nebo § 10 (ostatní příjmy – například příjmy z úplatného převodu majetku). Předně platí, že poplatníkem v paušálním režimu je od prvního dne rozhodného zdaňovacího období poplatník daně z příjmů fyzických osob, který k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období

1. je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující důchodové pojištění,
2. je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující veřejné zdravotní pojištění a která není vyňata z povinnosti platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině,
3. není plátcem daně z přidané hodnoty a nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby,
4. není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti a
5. není dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení.

Dále musí dotyčný splnit, že ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím rozhodnému zdaňovacímu období neměl příjmy ze samostatné činnosti převyšující 1 000 000 Kč, pokud se nejedná o

1. příjmy od daně osvobozené,
2. příjmy, které nejsou předmětem daně,
3. příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Platí ještě dvě podmínky. Paušální daň je neslučitelná s tím, když OSVČ současně vykonává činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Pracující na dohody tedy mají nárok jen tehdy, pokud je dohoda o pracovní činnosti s odměnou do 3500 Kč a dohoda o provedení práce do 10 tisíc Kč měsíčně.

Poslední nutností je podat správci daně oznámení o vstupu do paušálního režimu, a to letos do 11. ledna.

Příjmy dle § 8, 9 či 10 nijak vstupu do režimu paušální daně nebrání, protože za předcházející zdaňovací období se posuzují jen příjmy ze samostatné činnosti podle § 7, jejichž výše nesmí přesáhnout 1 mil. Kč. Pokud máte příjmy ze samostatné činnosti ve výši 600 tisíc Kč a k tomu příjmy z nájmu ve výši 300 tisíc Kč, můžete do režimu paušální daně vstoupit. Má to však jedno velké “ale”.

Pokud překročíte limit, musíte všechny příjmy zdanit jako doposud

Ve většině případů budete muset stejně následně podat přiznání a všechny své příjmy zdanit stejně jako doposud. V zákoně je totiž rovněž uvedeno, že daň poplatníka, který je na konci zdaňovacího období poplatníkem v paušálním režimu, je rovna paušální dani, pokud tento poplatník v tomto zdaňovacím období má pouze

1. příjmy ze samostatné činnosti nepřevyšující 1 000 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy podle bodů 2 až 4,
2. příjmy od daně osvobozené,
3. příjmy, které nejsou předmětem daně,
4. příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a
5. příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy, pokud se nejedná o příjmy podle bodů 2 až 4 a pokud celková výše těchto příjmů nepřesahuje 15 000 Kč.

Dále opět platí stejně jako u vstupu do režimu, že nesmí být plátcem daně z přidané hodnoty a nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby, a není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti.

Kdo má příjmy ze samostatné činnosti a k tomu souběžné příjmy dle § 8, 9 či 10 (s výjimkou těch zdaněných srážkou), musí být  tyto doplňkové příjmy v maximální výši 15 tisíc korun. Pokud to splňujete, přiznání řešit nemusíte a ani nic doplácet netřeba. U koho budou doplňkové příjmy vyšší, musí normálně podat přiznání a vše zdanit jako doposud. Neplatí ani, že by příjmy ze samostatné činnosti “zfoukla” paušální daň a podnikatel jen v přiznání dodaní ostatní příjmy. V přiznaní musíte zdanit vše tak, jak daníte doposud, tedy všechny příjmy dohromady. Z výsledné částky se vám pak jen odečtou zaplacené paušální zálohy (tedy 100 Kč měsíčně).

Příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy (dle § 8 – 10), které nejsou daněny srážkou a do daňového přiznání vstupují, nesmí v daném roce, kdy platíte paušální zálohy, přesáhnout limit 15 tisíc Kč. Překročení tohoto limitu v daném roce není důvodem pro ukončení paušálního režimu, pouze musíte tyto příjmy uvést v daňovém přiznání a vyčíslit daň. V takovém případě je potřeba uvést v daňovém přiznání kompletní přehled vašich příjmů včetně těch z podnikání (dle § 7) s tím, že zaplacené paušální zálohy se na celkovou daň započítají, potvrdil serveru podnikatel.cz Tomáš Weiss z ministerstva financí.

Stejným způsobem musíte vyřešit i pojistné, tedy podat přehledy a započíst zálohy, přičemž pojistné se vypočte na základě skutečných příjmů. Pokud tedy máte příjmy ze samostatné činnosti ve výši 600 tisíc Kč a k tomu příjmy z nájmu ve výši 300 tisíc Kč, musíte podat přiznání a přehledy a zdanit normálně jak příjmy ze samostatné činnosti ve výši 600 tisíc, tak příjmy z nájmu ve výši 300 tisíc Kč. Samozřejmě za využití slev na dani, daňových zvýhodnění apod. a se započtením paušální zálohy.

Přechod do paušálního režimu je sice i v takovém případě možný, ale s ohledem na celkové odvody zaplatíte na konci stejně. Efekt to může mít u některých OSVČ teoreticky z hlediska cash-flow, kdy budou hradit měsíčně nižší částku než doposud (budou pak ale muset více doplatit).

Pokud máte k tématu další otázky, napište nám je do diskuze, pokusíme se na ně ještě ve spolupráci s ministerstvem v podobě dalšího článku do pátku odpovědět.