Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti jsou častými smluvními vztahy uzavřenými mezi zaměstnavatelem a brigádníkem. Aktuální jsou v průběhu celého roku, s obdobím letních prázdnin a dovolených však nabývají na četnosti. Problematikou pracovních dohod už se business server Podnikatel.cz podrobně zabýval. Čtěte více: Blíží se prázdniny. Jak zaměstnat brigádníka?
Mezi čtenářskými dotazy se však objevuje problematika nároku na nemocenskou v době práce na dohodu a také problematika řešení pracovního úrazu brigádníka pracujícího na dohodu.
Nemocenská u dohod
Nárok na vyplácení nemocenské se u dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti liší v závislosti na tom, zda se v případě jednotlivého smluvního vztahu platí či neplatí odvody.
Z dohody o provedení práce se neodvádí sociální a zdravotní pojištění. Z toho důvodu zaměstnanci také nevzniká nárok na nemocenskou. Oproti tomu z dohody o pracovní činnosti vyplývá povinnost odvádět zdravotní a sociální pojištění (tedy včetně pojištění nemocenského; zaměstnance pracující na dohodu o pracovní činnosti také Česká správa sociálního zabezpečení výslovně uvádí jako ty, kteří mají povinnost odvádět nemocenské pojištění). Zaměstnanci proto vzniká nárok na nemocenskou. Čtěte více: Nemocenské pojištění
Účast na nemocenském pojištění je však podle České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) zároveň podmíněna několika okolnostmi – kromě vykonávání práce převážně na území České republiky je to:
- rozsah zaměstnání trvající alespoň 15 kalendářních dnů a
- minimální výše příjmu dosahující alespoň tzv. rozhodného příjmu, tj. 2000 korun.
Pro nemocenskou při tom v takovém případě platí obecná pravidla. Nárok na ní nevzniká v prvních třech kalendářních dnech nemoci, prvních 14 dní nemoci poskytuje náhradu mzdy zaměstnavatel a od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti má pojištěnec nárok na dávku od ČSSZ. Nemocenská se ale řídí výší pracovního úvazku. Zaměstnavatel i zaměstnanec navíc mohou i v době nemoci dohodu vypovědět.
Nemocenská a vypovězení dohody
Pokud je zaměstnanec na nemocenské, může mu zaměstnavatel dohodu vypovědět. Podle informací, které business serveru Podnikatel.cz poskytlo call centrum ČSSZ, bude při výpovědi nemocenská zaměstnanci hrazena následovně:
Pokud dohoda skončí v době prvních 14 dní nároku na nemocenskou, tedy v době, kdy ji hradí zaměstnavatel, vyplatí mu zaměstnavatel náhradu mzdy do dne ukončení dohody, respektive výpovědní lhůty. Pokud pracovní neschopnost trvá i po 15. kalendářním dni, začne nemocnému vyplácet dávku ČSSZ.
Příklad: Pokud je pracovník v pracovní neschopnosti a jeho dohoda o pracovní činnosti skončí např. 6. den nemoci, poskytne mu zaměstnavatel náhradu mzdy za 4. až 6. den nemoci. 7. až 14. den nemoci již nemá nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele a nedostane tedy nic. Pokud jeho pracovní neschopnost nadále trvá, začne mu následně vyplácet dávku ČSSZ, a to od 15. dne nemoci.
Dohody a úraz či nemoc z povolání
Pokud zaměstnanec pracuje na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, jeho zaměstnávání se řídí zákoníkem práce. Až na některé odlišností (jako je například odstupné, pracovní doba, skončení pracovního poměru atd., pro které platí u dohod odlišná pravidla) se vztahuje na dohody úprava platná pro výkon práce v pracovním poměru (tedy na základě pracovní smlouvy).
Na zaměstnance pracujícího na dohodu se tedy v logice věci vztahují veškeré platné bezpečnostní předpisy na pracovišti. Stejně jako veškerá ustanovení týkající se bezpečnosti, která například obsahuje platný zákoník práce (viz jeho pátá část). S tím souvisí také odpovědnost zaměstnavatele v případě pracovního úrazu, kterou ošetřuje paragraf 105 zákoníku práce, nebo nemoci z povolání. Ale také povinnosti zaměstnance vyplývající z paragrafu 106 zákoníku práce. Platí však určitá omezení – příklad: pokud zaměstnanec utrpí pracovní úraz nebo u něj lékař zjistí nemoc z povolání v pracovním poměru konaném na základě dohody o pracovní činnosti na dobu určitou, přísluší mu náhrada za ztrátu výdělku jen do doby, kdy měl tento pracovní vztah skončit (dle paragrafu 386 zákoníku práce). Čtěte více: Jak na zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele
V Česku se bezpečnostní práce zabývá Výzkumný ústav bezpečnosti práce zřízený Ministerstvem práce a sociálních věcí. Ten na webu věnovaném této problematice vysvětluje: Zaměstnavatel se může zbavit odpovědnosti za pracovní úraz nebo nemoc z povolání pouze tehdy, když prokáže, že si zaměstnanec způsobil úraz nebo nemoc z povolání sám zaviněným porušením právních nebo jiných předpisů, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a zaměstnavatel jejich dodržování soustavně kontroloval. Zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti i v případě, že si zaměstnanec způsobil úraz v opilosti nebo v důsledku zneužití návykových prostředků.
Prevence i u dohod
I při zaměstnávání brigádníků je tedy důležité seznámit tyto pracovníky s bezpečností práce, s příslušnými předpisy na pracovišti (včetně kontrol jejich dodržování), zajistit jim potřebné ochranné pomůcky atd. Tedy ani v tomto případě nepodceňovat prevenci. Čtěte více: Hoří! Vědí vaši zaměstnanci co dělat?
ČLÁNKY DO MAILU