Její dílna v Hostivici vypadá jako větší kuchyň. Přitom jen deodorantů z ní ročně vyexpeduje na 30 tisíc kusů. Začít v oboru podnikat ovšem nebylo právě snadné.
Blízcí ji v začátku podpořili
Na „kosmetiku“ si Aneta Adamčíková jako malá holka hrála, na chalupě má dodnes schované své dětské malované katalogy kosmetiky. Na gymplu a vysoké si připravovala vlastní kosmetiku podomácku jako hobby. Když vystudovala Vysokou školu chemicko – technologickou, pracovala v zavedené kosmetické firmě.
Co rozhodlo o tom, že se pak vydala vlastní cestou? K osamostatnění jsem vždy směřovala. Nakonec ale asi rozhodla velká podpora příbuzných, kteří mi na rozjezd podnikání půjčili peníze, i když můj nápad vypadal bláznivě. Asi viděli, že už jsem v zaměstnání trochu nervozní,
směje se. Začínala s deodoranty, ty následně doplnila balzámy na rty a pleťovými krémy. Všechny výrobky jsou vegetariánské a pleťové krémy uspokojí i vegany. Aneta je frankofonní, část její rodiny žije ve Francii, kde se také inspirovala k názvu Biorythme. Má odkazovat na to, že cítím a ctím biorytmičnost přírody a svého ženství. To je podtext značky, který ale moc nezdůrazňuji,
prozrazuje.
Půl roku „papírování“
Z hlediska všech pravidel, která musí podnikatelé splnit, je profesionální výroba kosmetiky dost náročná oblast. S občasnými domněnkami typu „to bych zvládl/a taky“ bojuje Aneta hlavně otevřeností. Výroba kosmetiky je zajímavá v tom, že je to epidemiologicky závadná činnost. Nezodpovídám se tedy jen těm úřadům, jako každý jiný živnostník, ale ještě třeba i hygienické stanici. Když jsem zakládala dílnu, musela jsem si ji nechat zkolaudovat právě pro výrobu kosmetiky – architektonická studie, vyjádření hasičů, stavební úřad atd.,
vypočítává.
Pro výrobu kosmetiky musí mít také nastavenou správnou výrobní praxi, což jsou přesná pravidla, jak se při výrobě krok za krokem postupuje. Pro každý výrobek si musí od specialistů obstarat hodnocení bezpečnosti, čemuž předchází i spousta laboratorních a dermatologických testů. To všechno stojí čas a peníze. Když dávám výrobek na testování, musí být stoprocentní, přitom ho nesmím předem na nikom vyzkoušet. Není tu žádný prostor pro to, abyste třeba dodělala výrobek podle prvních názorů zákazníků,
vysvětluje, co ji trochu trápí, protože se zákazníky je hodně v kontaktu.
Jak dvě ženy svou práci postavily na úzkém vztahu k zákazníkům, si přečtěte v článku Jak prodávat knihy, které nemůžete nabídnout v knihkupectví? Řešení existuje.
Při tom všem není divu, že jí trvalo bezmála rok a půl, než měla v ruce všechno potřebné, aby mohla výrobu naplno odstartovat. OSVČ je od začátku dubna 2016, ale první výrobky začala na e-shopu nabízet až v říjnu. Mezitím jen pracovala a investovala.
Prvnímu velkoodběrateli je doteď vděčná
Od začátku byla Aneta ve firmě sama, teď tvoří tým se svou sestrou Jenny. Když přestala všechno stíhat samostatně, a to od vývoje výrobků, přes jejich výrobu, po balení a expedici, obchod či marketing, začala jí v práci pomáhat Jenny. Pak Jenny dokončila vysokou a stala se Anetinou první zaměstnankyní, což byl v podnikání velký předěl. Myslím, že se doplňujeme a já nejsem nijak dominantní šéf,
směje se Aneta, která za důležitý mezník označuje i moment, kdy se stala plátkyní DPH a účetnictví už nezvládala sama. To byl velký stres. Do té doby jsem skoro nevěděla, co to DPH je a jak funguje,
vzpomíná.
A také na to, když jí dal důvěru první velkoodběratel. Byl to Country Life, který začal brát její výrobky do své prodejny biokosmetiky v Liliové ulici v Praze. Doteď jsem mu za to hrozně vděčná. Dnes se nám týdně sami ozvou řádově dva zájemci z řad velkoobchodních partnerů, ale tenkrát byla situace úplně jiná,
vypráví, co ji v podnikání zatím zásadně posunulo.
Od začátku se také prezentuje na Dyzajn Marketu u pražského Národního divadla, open-air prodejní výstavě autorské tvorby. Možná mě někdo opraví, ale myslím, že jsme byli průkopníci v prezentaci malých kosmetických značek na designových trzích. Teď je nás tam mnohem víc, což mi vůbec nevadí, každý máme své místo na světě,
popisuje s tím, že jít naproti zákazníkům právě takovou cestou nebyla žádná promyšlená strategie. Velko a maloobchod se zkrátka postupně rozjížděl a nabaloval.
Vyhozené suroviny na peníze nepočítá
Jenny teď má na starosti celý e-shop a zákaznický servis. Protože je i tak Anetin objem práce obrovský, plánuje se brzy začít poohlížet po dalších posilách. Výhledově by chtěla přijmout někoho na výrobu, kterou teď dělá sama, ale už se to nedá moc zvládat. Když dva až tři dny v týdnu strávím výrobou, na kterou se musím koncentrovat, nemůžu přitom odbíhat ke strategickým věcem,
prozrazuje Aneta další plány. I když jí bude opuštění výroby na jednu stranu líto, na druhou stranu bude mít o to víc času na vývoj a rozšíření sortimentu. To je její hlavní cíl i proto, aby měla na e-shopu, jemuž jsou zákazníci věrní i po větší dostupnosti výrobků Biorythme v kamenných prodejnách, větší nabídku.
Na nových výrobcích Aneta stále pracuje, naposledy třeba vyvíjela deodoranty bez jedlé sody. Jejich vývoj přitom celkově trval dva roky. Možná jsem trochu perfekcionistka. A naštěstí vlastně ani nevím, kolik jsem investovala, kdybych spočítala pro vývoj použitý materiál a všechen svůj čas,
uvažuje.
Že i podnikání zaměřené na žehlení prádla může rychle růst, prozrazují dvě podnikatelky v článku Věřte nebo ne, malá firma na žehlení prádla roste raketovým tempem.
Právě na deodorantech bez sody ukazuje, co předchází tomu, než se vůbec nápad stane skutečným výrobkem, který může uvést na trh. Jsou to kila vyhozených surovin, ale jinak to nejde,
říká. Konkrétně u deodorantu bez sody jí nejdéle trvalo vymyslet kombinaci přírodních složek, která i bez sody, což je jinak v přírodních deodorantech důležitá složka, bude opravdu dobře fungovat. Vyzkoušela třeba padesát různých kombinací, sledovala, co funguje, upravovala atd.
Když našla vítězné suroviny, které dobře fungují, vrhla se na strukturu. Jak totiž vysvětluje, její deodoranty jsou v přírodní kosmetice netypické, protože jsou vysouvací a nikoliv v kelímku. Nesmí být ani tuhé, ani moc mazlavé, nesmí se drolit, ani roztékat. To také hrozně dlouho ladila. A třetí oblast vývoje jsou vůně, což jsou opět desítky vzorků,
doplňuje.
Přírodní kosmetika? Zatím cokoliv
Nabízí se otázka, co to je vlastně přírodní kosmetika? Je to termín, který zatím není v Evropské unii legislativně ošetřený. Takže teď cokoliv, na co to výrobce napíše,
poukazuje na určité vakuum. Nicméně výrobci alespoň musí u kosmetiky uvádět její přesné složení. Dříve to také nebylo. Když jsem byla malá, bylo složení kosmetiky tajemstvím. Ale teď už se zákazníci přeci jen mohou podle složení lépe orientovat,
objasňuje Aneta.
Připomíná, že jsou složky na etiketě uvedené podle mezinárodní nomenklatury a řazené sestupně, takže první složky je ve výrobku nejvíc. Zákazník ale musí alespoň rámcově vědět, jakým složkám se vyhýbat a kterým ne. Můžete také kupovat výrobky pouze s ekologickými certifikáty. Nic proti nim nemám, je ale fér říct, že je vydávají soukromé společnosti, každá má jiná pravidla a stojí to hodně peněz,
což je podle ní také důvod, proč malí výrobci, včetně jí samotné, na certifikaci nedosáhnou.
Sama se hodně věnuje i tomu, aby zájemce o přírodní kosmetiku informovala o souvisejících tématech a o celém kontextu, nejen o svých výrobcích. Třeba prostřednictvím blogu na firemním webu. Mohla bych říct, že se snažím o obsahový marketing, jak je to teď moderní. Přiznám se ale, že jsem k obsahu přišla vlastně náhodou,
uvádí. Každý den jí chodí spousta e-mailů a facebookových zpráv s dotazy na její výrobky nebo s obecnými dotazy, které se týkají kosmetiky a jejího složení i konkrétních značek. Protože nerada plkám o odborných věcech, začala jsem si zjišťovat spoustu informací a dávat je na blog,
dodává. A sdílí tu i své vlastní zkušenosti, třeba s problematickou pletí nebo se suchými vlasy.
Chlazení, mixování, míchání jako know-how
Složení výrobku je sice na jeho etiketě, Anetino know-how však jsou konkrétní suroviny, z nichž vyrábí, jejich množství a také přesný výrobní postup. I kdybyste znala množství, nevíte, na kolik stupňů a jak dlouho něco chladím nebo zda vůbec, na jaké obrátky mixuji, pořadí, v jakém suroviny míchám atd. Na tom všem záleží, jaký bude výsledek,
upřesňuje.
Jak se naproti tomu podniká v cukrárně na malém městě, čtěte v článku V malé obci se cukrárna provozuje hlavně pro lidi. Nahlédněte do ní.
Kvalitních surovin na kosmetiku je podle ní na trhu k mání ohromné množství. Ale když začínala, byl přístup k nim problém. Nepotřebovala jich totiž tolik, takže se s ní někteří výrobci v podstatě ani nebavili, malé množství suroviny také vyjde ve finále dráž. Teď už mám i mezi velkými evropskými výrobci a distributory surovin a obalů spoustu dodavatelů, takže seženu vlastně cokoliv chci,
vysvětluje podnikatelka.
Nyní prodá již 25 až 30 tisíc deodorantů za rok, ostatní výrobky spočítané nemá. Naprostým bestsellerem je přitom deodorant Citronová meduňka, se svěží vůní, která vzniká kombinací éterických olejů z meduňky a citronely. Naopak její osobní srdcovkou je deodorant s pačuli. Asi přitom nepřekvapí, že jejími zákaznicemi jsou z 99 procent ženy. Ale když už nakupují muži, většinou pro sebe.
Raději svoboda než obří obraty
Aneta říká, že byznys se učí přirozeně, podle toho, jak postupuje kupředu a jak věci přicházejí. Ilustrovat to může třeba způsob, jak si vytvořila logo a obaly. Všechno dělám sama v jednom freeware grafickém programu. Učila jsem se s ním pracovat praxí a podle tutoriálů na YouTube,
prozrazuje Aneta, jak si poradila, když na externího grafika neměla peníze. Teď tak sama připravuje veškerou grafiku. Někomu můj styl přijde přeplácaný, někomu strohý, ale většině lidí je příjemný,
doplňuje zpětnou vazbu od zákazníků.
Zároveň tvrdí, že v podnikání nehledá megalomanské obraty, ale svobodu, která patří k jejím nejdůležitějším osobním hodnotám. A naplnění tím, co má ráda. Věřím, že by měl člověk podnikat v tom, co by dělal i zadarmo,
prozrazuje. Časem se, prý navzdory své povaze, naučila, že zvládne cokoliv, co bude chtít. Vydělané peníze vrací do podnikání a do vývoje nových výrobků, který se bez investic neobejde. Přesto se věnuje i pomoci – každý půl rok podporuje jeden neziskový projekt.
Podívejte se také do dílny, kde Michaela Vaněčková vyrábí mýdlo:
ČLÁNKY DO MAILU