Počátek roku se v mnoha firmách nese ve znamení nabírání nových pracovníků. Při výběru „těch pravých“ mohou zaměstnavatelům posloužit i sociální sítě, které se staly běžnou součástí soukromého a profesního života. Chování na Facebooku a spol. totiž může o uživatelích vypovědět v některých věcech více, než si sami uvědomují. Zároveň však platí, že byste sociální sítě měli brát s určitou rezervou a informace z nich brát především jako doplněk do profilu kandidáta. Přesto existují některé prohřešky, při kterých byste měli minimálně zbystřit pozornost.
Čtěte také: Proklepněte si uchazeče o práci, díky internetu je to snadné
Některé příspěvky by měly rozsvítit varovnou kontrolku
Facebook a spol. může o uchazeči leccos prozradit.
Jestliže přijímáte nového zaměstnance, kromě životopisu, referencí a osobního pohovoru má smysl se podívat i na jeho profily, a potažmo chování na sociálních sítích. Ačkoli by bylo chybou rozhodovat o přijetí uchazeče, či nepřijetí pouze na základě na Facebooku a Twitteru, u některých typů příspěvků byste měli zpozornět. Pokud nehledáte tajemníka pro dělnickou stranu, zřejmě neoceníte nenávistné a xenofobní komentáře na adresu menšin (nebo dokonce většin). Stejně tak vás může varovat pomlouvání stávajícího nebo bývalého zaměstnavatele nebo zveřejňování důležitých interních informací. Ostražitost by měly vzbudit i příspěvky, které mohou nastínit tendence osobnosti, jakým stylem přistupuje k pracovnímu či studijnímu životu apod. Jde třeba o věty„ nesnáším svoji práci“, propadám ve škole, ale jsem happy – no a co, „šéf je idiot“, „miluji nepracovat“, „nesnáším chodit do práce“ a další podobné,
upřesnila serveru Podnikatel.cz Veronika Cvrčková, personální konzultantka personální agentury Stimul.
Čtěte také: Potřebujete nové zaměstnance? Co takhle zkusit Facebook
Mezi dobrá znamení též nepatří příspěvky a fotografie příliš soukromého charakteru, kdy uchazeče mohou všichni vidět skoro nahého, kdy popisuje své zážitky ze včerejšího kouření marihuany nebo se chlubí zprávami o pravidelném rekordním překračování povolené rychlosti v silničním provozu. U dalších věcí pak záleží na oboru podnikání a na pozici, na kterou pracovníka hledáte. Jiné nároky budete mít na skladníka a jiné na marketingového specialistu. Některé pracovní pozice mají nepsaná pravidla, že se očekává od zaměstnanců sebekontrola jejich aktivit na sociálních sítích, např. obchodní zástupci a manažeři, PR manažer, pracovníci marketingu, učitelé, lékaři, právníci, top manažeři firem obecně, specialisté i back-office zaměstnanci,
dodal David Petrů, výkonný ředitel české pobočky mezinárodní personálně poradenské společnosti HILL International.
Rozlišujte i mezi sociálními sítěmi
Nutné je rovněž rozlišovat sociální sítě samotné. Na LinkedIn je obvyklý jiný typ interakce než na Twitteru a než na Facebooku. Cenným zdrojem informací mohou být i příspěvky v úzce profilovaných skupinách na sociálních sítích či přímo na odborných fórech. Pro zaměstnavatele jsou v odborných sociálních sítích obzvláště zajímavé reference, počet a kvalita kontaktů, vlastní nebo odborné kvalitní příspěvky z oboru a celková aktivita v odborných komunitách,
komentovala Kateřina Jaroňová, pracovní portál Profesia.cz. Zaměstnavatel určitě ocení, pokud je uchazeč aktivní na odborném diskusním fóru, má zajímavé a podnětné příspěvky, kterými dokáže oslovit ostatní uživatele,
připojil se David Petrů. Na sociální sítích si lze také doplnit informace k neúplnému profilu kandidáta z LinkedIn nebo CV – například kde bydlí, jaké má koníčky nebo jazykové znalosti (rád cestuje, příspěvky v angličtině, apod.).
Čtěte také: Facebook nebo Twitter? Čtěte přestřelku názorů social marketérů
Samozřejmě platí, že řada uchazečů nemá profily veřejně přístupné. I to ale o něčem vypovídá a naznačuje, a to většinou v pozitivním slova smyslu. Pokud vám při lustraci sociální sítě nepomohou, určitě se u významnějších funkcí vyplatí uchazeče „vygooglit“. Mohou se objevit různé indicie o tom, že jeho postoje jsou v souladu s firemními hodnotami. U specialistů může napovědět i rozsah publikační činnosti a z odborných příspěvků se dá ověřit, na kolik se jeho skutečné znalosti shodují s těmi deklarovanými,
vysvětlil serveru Podnikatel.cz Jiří Halbrštát, marketingový manažer ManpowerGroup.
Lustrace sociálních sítí slouží jako doplněk profilu kandidáta
Ať už uchazeče proklepnete na sociálních sítích sebevíce, měli byste mít na paměti, že získané informace vám mají posloužit jako doplnění celkového profilu a ne jako výchozí bod vašeho rozhodování. Záleží vždy na zaměstnavateli, jak s informacemi ze sociálních sítí naloží při následném výběrovém řízení, a do jaké míry, a jakými metodami bude prověřovat relevantnost těchto informací. Chování uchazečů na sociálních sítích nevypovídá o jejich práci, ale spíše o jejich osobnostním nastavení, způsobu vyjadřování, preferencích, sebeprezentaci na veřejném médiu,
upozornil David Petrů z Hill International. V každém případě je důležité brát informace ze sociálních sítí s určitou rezervou a pracovat s nimi velmi opatrně tak, abychom nepřišli zbytečně o zajímavého kandidáta, nebo naopak do firmy neposadili osobu s nevhodným osobnostním profilem či chováním,
uzavřela Veronika Cvrčková z agentury Stimul.
ČLÁNKY DO MAILU