Hlavní navigace

Mají farmu na čerstvé krevety. Zájem o ně je nebývalý

27. 6. 2024
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Rozjet vlastní farmu na krevety byl velký krok do neznáma. Podmínky jsou složité, tak šli nakonec cestou vlastního výzkumu. Nyní se těší velkému zájmu ze strany zákazníků.

Toby Mazanec je spoluvlastníkem farmy Pure Shrimp, která se snaží produkovat krevety bílé v té nejvyšší kvalitě. Společně s obchodním partnerem Josefem Kouřilem se postupně snaží produkci rozšiřovat a dnes je jejich každý výlov, který probíhá jednou za měsíc, prakticky ihned rozprodán.

Nad kvalitou zároveň drží ochrannou ruku zkušená bioložka Alisa Souček Loginova, která má ke krevetám skoro až mateřský vztah. Do budoucna plánují v Pure Shrimp rozšířit chov o další mořské živočichy. Již nyní se začínají kromě běžných zákazníků ozývat i restaurace, které mají o čerstvou produkci nebývalý zájem.

Poslechněte si podcast

Mají farmu na čerstvé krevety. Zájem o ně je nebývalý
Mají farmu na čerstvé krevety. Zájem o ně je nebývalý
0:00/

Historie farmy sahá až do roku 2013. Vy jste jako nový partner vstoupil do společnosti až počátkem letošního roku. Co vás k tomu motivovalo?

Byl to asi primárně nápad, který v mé hlavě už nějakou dobu rozkvétal. Projekt má dvě roviny: Pure Shrimp můj kolega a obchodní partner Josef Kouřil rozvíjí už deset let. A já podobný nápad měl pět let zpátky.

Když jsem se aktivně rozhodl, že do toho půjdu, narazil jsem právě na Josefa. Párkrát jsme se sešli a řekli jsme si, proč jít proti sobě, pojďme to dělat společně. Tímto způsobem vzniklo naše partnerství.

Vy jste zmínil vašeho partnera. Mohl byste nám ho ještě více přiblížit? Kdo to je? Jakou měl historii? Protože jsem si všiml, že za vývojem farmy je i výzkum. K tomu se ale dostaneme…

Nás s Josefem charakterizuje to, že máme rádi kvalitní a dobré jídlo a vidíme v tom přidanou hodnotu. Navíc v této době, kdy spousta lidí neví, co jí. A my si na kvalitě zakládáme. Josef už má dlouhou dobu úspěšnou konzultační firmu a před deseti lety narazil v německém rádiu na reportáž o farmě, kde chovali krevety. To ho zaujalo, a tak začal bádat a přemýšlet, jak by to šlo udělat.

V Česku vám samozřejmě nikdo neporadí, jak na to, takže se nemáte od čeho odpíchnout. A v průběhu let to Pepa zkoušel metodou pokus, omyl. Jenže tím už se dostáváme k tomu výzkumu a do fáze, jak nyní krevety úspěšně chováme.

Právě. Za otevřením farmy stál vlastní výzkum a zcela nová technologie. Proč jste nezvolili již hotové řešení? Proč vlastní výzkum?

Chov krevet se dá rozdělit na dva hlavní směry. Jedním z nich je RAS, kdy máte recirkulační systém, který je zcela automatizovaný. Jenže je to poměrně náročné na peníze a údržbu, zároveň to není příliš udržitelné a výměna vody je v tomto případě obrovská.

A pak máme druhý směr, kterým je biofloc. Tam už se jedná o hlubší znalosti biologie. A to je právě o tom výzkumu a o tom zjistit, co funguje a jak to funguje.

Nikdo vám pořádně neřekne své know-how, co se týká bioflocu. Musíte si na to přijít sami. A za tím se pak skrývají roky práce, které ve firmě jsou. S naší kolegyní Alisou Souček Loginova, která je biložkou a má na starosti provoz, jsme tak vytvořili něco, co tady nikdo nemá.

Jaké podmínky jste museli pro provoz farmy splnit?

To je zase celkem zajímavé. Protože jsme farma, spadáme pod Státní veterinární správu, hygienu a vše musíme mít registrované. Ale co se týká případné kontroly či konkrétních podmínek farmy, to vám veterina ani hygiena přesně neřekne, protože s tím nemá zkušenosti. Takže se opět jedná o učící se proces a symbiózu s úřady.

Jak si vaši farmu máme představit? Je to nějaká velká místnost, velká hala, kde máte akvária? Jak to u vás vypadá?

Momentálně jsme v menších halách, kde máme přibližně šest nádrží na jednu místnost. A ty nádrže si představte úplně obyčejně: je to vlastně kruhová nádrž, čtyři metry široká.

Nádrž jako taková není náročná na provoz, ale jsou to systémy pro vodu a kyslík, které si upravujeme podle sebe a které si střežíme a nechceme úplně sdílet, jak to všechno děláme.

Kolik zaměstnanců obhospodařuje tyto prostory?

Je tu Alisa, která je naší částečnou partnerkou. Pak máme ještě jednu bioložku. A pak se tým skládá z dalších zhruba pěti brigádníků, kteří nám pomáhají s různými úkony, které jsou denně potřeba.

Když se vrátíme k výzkumu a systému chovu, jak se reguluje slanost vody, ve které krevety bílé chováte?

Slanost je jeden z mnoha kontrolovaných parametrů. Celkem máme přes deset kontrolovaných parametrů. Ale co se týká slanosti, dovážíme speciální sůl ze zahraničí. Musí splňovat veškeré požadavky, které krevety potřebují. Jedná se o minerální složení. Také v ní nenajdete žádné těžké kovy. Tím přispíváme k tomu, že je konečný produkt v té nejvyšší kvalitě.

A co se týká ostatních parametrů, snažíme se o to, abychom byli bio. Tudíž nepřidáváme nic, co by do sebe mohly krevety vstřebat a mohlo by to být potenciálně škodlivé pro konzumenty nebo i pro samotné krevety.

Jak čerstvé krevety v Pure Shrimp dodávají a jak vypadá cyklus zrodu a chovu krevet bílých? Kam primárně míří produkce? Jak se zákazníci dozví o novém výlovu a co dalšího plánují v Pure Shrimp? Odpovědi na tyto otázky a celý rozhovor si poslechněte v podcastu Příběhy podnikatelů. 

Konference WebTop100 2024 Digitální marketing

Poznámka redakce: Přepis rozhovoru byl stylisticky upraven.

Jsou krevety často na vašem jídelníčku?

Tip na další příběh

U kotlů si čistí hlavu a pokračuje v tradici. Jak se zrodila jeho povidlárna?

Ondřej ve vesnici proslulé zpracováním ovoce vyrábí povidla a další dobroty. Pokračuje tak v tradici a také odpočívá od své práce sociálního pracovníka. Seznamte se s ním. Více v článku

ikonka

Zajímá vás toto téma? Chcete se o něm dozvědět víc?

Objednejte si upozornění na nově vydané články do vašeho mailu. Žádný článek vám tak neuteče.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Šéfredaktor Podnikatel.cz a BusinessCenter.cz

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).