Než si přečtete názory firemních manažerů, zkuste si sami odpovědět: vadí vám, když na vás v obchodě, v bance nebo jiní poskytovatelé služeb mluví „cizím“ jazykem?
Pro ilustraci: autor tohoto textu nedávno absolvoval telefonický rozhovor se zástupkyní mobilního operátora. Vcelku milá a kultivovaná dáma mluvila slovenštinou, pokud ale narazila na slovo, jehož česká podoba se od slovenské podle jejího mínění výrazně liší (například slovenská ponuka versus česká nabídka), přešla na češtinu. Mezi oběma jazyky přeskakovala dost často. Výsledný dojem? Ačkoli slovenštině rozumím dobře a mám ji i rád, měl jsem co dělat, abych pochopil, co mi prodejkyně vlastně říká. A navíc to znělo docela komicky.
Pokud souhlasíte s tím, že poslouchat slovenštinu pro vás coby zákazníky není problém, shodujete se s většinovým názorem tuzemských zaměstnavatelů. A pokud si myslíte něco jiného, napište nám.
Slovenština není pro české klienty problém
Nejčastěji s „jinak“ mluvícím personálem asi přijdeme do styku v segmentu maloobchodu. Obchodníci zaměstnávající Slováky nevidí v jazykové odlišnosti problém. „Vzhledem k tomu, že mezi Čechy a Slováky není jazyková bariéra – byť jsou slovíčka, která jsou odlišná a ne všichni jim rozumí – nezpůsobí zaměstnání Slováka žádný zásadní komunikační problém jak v rámci společnosti, tak navenek. Z toho vyplývá, že z našeho pohledu nepovažujeme za nezbytné, aby Slovák pracující v České republice mluvil česky,“ potvrzuje Sandra Kipeťová, personální manažerka řetězce Globus.
Co říkáte na slovenštinu v českých obchodech?
Citlivější na „cizí“ řeč mohou být klienti finančního sektoru, ani tam ale slovenština není považovaná za cizí jazyk. Například Československá obchodní banka aktuálně zaměstnává téměř dvě stovky kolegů ze Slovenska. Nepůsobí to ale žádné problémy, zákazníci banky to vůbec neřeší. „Našim klientům jde hlavně o kvalitní servis a lidský přístup,“ říká Jan Solnička z tiskového oddělení. „Srozumitelnost sdělení je ale samozřejmě předpokladem obojího,“ připouští.
Může se samozřejmě stát, že i sebevstřícnější a ochotný slovenský zaměstnanec narazí na zákazníka, který „odlišný“ jazyk považuje za problém. Řešení je ale v takové situaci velmi snadné. „Pokud klient nerozumí, nebo nechce rozumět, vždy máme na pobočce řadu stejně kvalifikovaných kolegů z Česka,“ dodává Hany Farghali, ředitel komunikace ČSOB.
Někdy ale může čeština znamenat plus
„Slovenština je češtině natolik blízká, že ani dalším zaměstnancům, ani našim klientům při komunikaci nijak nevadí, ani v ní nebrání. To také znamená, že Slováky samozřejmě nenutíme mluvit česky. Někteří se přizpůsobují a začnou mluvit sami česky, jiní ne,“ říká Helena Kuklíková, personální ředitelka v Seznam.cz.
Ačkoli je k tomu firmy nenutí, ke zvládnutí češtiny velí obchodnická logika. „Přijde mi slušné mluvit jazykem země, kde pracuji,“ vysvětluje Alojz Ryšavý, klenotník a majitel české šperkařské firmy ALO diamonds. I když zároveň připouští, že „cizinština“ může být sexy. „Slovenština u dívek má pro české muže kouzlo,“ říká klenotník.
Jindy je čeština nutností
Neznalost češtiny může být limitující u některých profesí, kde se pracuje s jazykem. „Jde o situace, kdy mají tvořit nabídky či jiné materiály pro klienty, tedy hlavně obchodní pozice. Tam se pochopitelně předpokládá, že budou česky schopni psát,“ říká Jitka Součková, marketingová manažerka společnosti Grafton Recruitment. Podle zkušeností agentury ale pro většinu Slováků nebývá problém zvládnout obchodní komunikaci v češtině.
Přečtěte si ještě: Chcete patřit mezi úspěšné firmy? Stěhujte se na Slovensko
ČLÁNKY DO MAILU