Malá vesnická hospoda není o tom, že hostinský zbohatne, ale o místní tradici

Hospody šetří, jak se dá

Libor Černý z Hospody Lipoltice pro server Podnikatel.cz uvedl, že se jim daří dobře, ale rozdíl je v tom, že lidé, kteří třeba v létě chodí často posedět na zahrádku, naopak po zbytek roku do vnitřních prostor hospody zavítají málokdy. Naopak se však teď přes zimu rozjely různé akce v sále pohostinství, ať už plesy, soukromé akce nebo například oslavy. Řešíme situaci tak, že jsme kromě tradičního stálého zavřeného pondělí přidali také úterý (od nového roku do Velikonoc). Převážně jde o úsporu z hlediska vytápění lokálu dřívím (kamna), tak aby se lidé spíše shluknuli do méně dní a tím se méně dní muselo topit, dodává.

Podobně v restauraci Na Růžku v Dobřanech v okrese Plzeň-jih půlku restaurace uzavřeli, protože jim chybí personál a ušetří část nákladů na energie. A zrušené platby kartou, které jsme zastavili už před několika měsíci, nám ušetří náklady na bankovní poplatky, doplnil pro Lidové noviny majitel Miroslav Čechura. Jak informoval server iRozhlas.cz, zavřít svou vesnickou hospodu musel Michal Dosek. Provozoval ji v obci Brloh u Českého Krumlova a důvodem byly jak vysoké ceny za energie, tak počet lidí, který k nim dorazil. Navíc v době, kdy se nemohlo do hospod, vzniklo spoustu malých provozovniček v garážích, a to má obrovský vliv hlavně na restauratérství na vesnicích, přidává.

Návštěvníci jsou jen štamgasti

Také Miroslav Čechura zmiňuje, že v jejich maloměstě lidé dávají stále víc přednost sousedskému popíjení na zahradách nebo v garážích před častější návštěvou hospod. Navíc podle něj teď všichni obracejí každou korunu. Hospoda Lipoltice je tradiční hospůdka na malé vesnici a tím pádem jejich klientelu tvoří především štamgasti. Jde přibližně o 25–30 zákazníků, kdy někteří chodí každý den, někteří ob den a nektěří třeba jen 2× týdně, upřesňuje Libor Černý.

Přečtěte si také:

Nastávají těžké časy pro restaurace? Meziročně jim klesly tržby skoro o 11 %

Na zdražování jsou různé reakce

V Hospodě Lipoltice zdražovali pouze některé položky, například u piva šlo o 2 Kč, a to z důvodu zdražení od samotného pivovaru, což bylo potřeba reflektovat na straně hospody. Došlo také ke zdražení některých druhů tvrdého alkoholu o 5 korun. Podle Libora Černého byly reakce hostů různorodé, ale většině to bylo jedno, protože ví, že malá vesnická hospoda není o tom, že hostinský zbohatne, ale že hospoda je spíše o nějaké místní tradici setkávání přátel a je důležité, aby hospoda nezanikla. Někteří i nadále nechávají velmi velká dýška, aby přispěli na chod hospody. Někteří hosté brali ovšem zdražení s velkou nelibostí. Nutno podotknout, že šlo o hosty s menším příjmem a vzděláním, kteří nedokáží pochopit současnou ekonomickou situaci a ani nedokážou pochopit, proč je dočasně zavřeno i v úterý, podotýká dále.

Problémem je i konkurence jídelen

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR upozornila na problém spojený s nekalou konkurencí v podobě školních jídelen. Ty mají cílenou podporu od obcí, krajů nebo státu a mohou se tak dostat na nižší ceny za obědy a nabízí je kromě dětí i veřejnosti. Z průzkumu, který asociace uskutečnila mezi seniory nad 70 let, vyplynulo, že téměř čtvrtina seniorů využívá cenově zvýhodněných obědů. A jak upřesňuje předseda představenstva AMSP ČR Josef Jaroš, téměř polovina z nich se stravuje ve školních jídelnách.

Je to prý z důvodu, aby naši důchodci měli levnější obědy. Je to ovšem pouze alibistické tvrzení, protože to platíme všichni a hlavně tyto služby mohou využívat a využívají i další občané a firmy, upozornil nedávno v dopise adresovaném AMSP podnikatel z malého, třítisícového městečka, který chtěl zůstat v anonymitě. Obrátil se také na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a dostal od nich stanovisko, že k porušení zákona o hospodářské soutěži nedochází.

Podle asociace by se v případě školních jídelen neměly míchat dohromady sociální a komerční služby a kromě otázky konkurence jde také o hygienu a bezpečnost. Fungování školních jídelen by vůbec nemělo být založeno na trvalém kontaktu s náhodnými zákazníky z ulice. Nejde jen o to, že se ve škole automaticky předpokládají určité hygienické normy, které komerčním využitím prostor mohou utrpět, ale jedná se i o elementární bezpečnost dětí, která může být běžnými návštěvníky ohrožena, upozorňuje Eva Svobodová , členka představenstva a generální ředitelka AMSP ČR.

Vesnickým hospodám pomáhá i pivovar

Problematiky vesnických hospod si je vědom také Plzeňský Prazdroj. Ten už v roce 2017 odstartoval program s názvem Vesnice, jehož cílem bylo zastavit vymírání vesnických hospod. Milan Pavelka, který má projekt na starost, uvedl, že je chtěli naopak oživit a pomoct hospodským, aby se jim hosté zase vrátili. Hospoda spolu s fotbalem a kostelem tvoří důležitý trojúhelník společenského života v malých obcích, doplňuje. Společnost hospodám pomáhá ve dvou kategoriích: první jsou změny, které mají zajistit větší atraktivitu hospody nebo vyšší kvalitu služeb a servisu. Druhá se pak zaměřuje na pomoc s aktivitami, které mají do hospůdek nalákat hosty.

Podpory využil například Milan Hilpert, provozovatel hospody U Šimků ve Staňkově. Nejdříve ho podpořili obnovou interiéru, kdy koupili nové židle, pak místní firma udělala novou fasádu a pokračovali novými stoly a upravili také sklep a vyměnili okna. Majitelka provozovny nechala udělat nová vrata a jak Milan Hilpert uvedl pro Deník.cz, na své náklady zařídil také novou kuchyňku a otevřel novou zahrádku. Nastartovalo nám to hlavně letní prodeje a získali jsme nové štamgasty, uzavírá.