Guerilla marketing je relativně novým pojmem, který v osmdesátých letech začal používat Jay Conrad Levinson, kreativní ředitel firmy Leo Burnett Europe. Definoval jej jako provokativní, kontroverzní a agresivní reklamu, při níž se nepoužívají klasické reklamní kanály nebo se použijí nestandardním způsobem. Nejvýraznější vlastností guerilla marketingu tak je neotřelý nápad (který sám přitáhne pozornost) a odvaha ho realizovat. Proto tato marketingová metoda nebývá tak náročná na finance, což může oslovit zejména malé a střední podnikatele, avšak vyžaduje velké množství času a kreativity.
Partyzán v marketingu
Termín guerilla se velmi často používá také ve spojení s partyzány. Toto srovnání není náhodné, protože podobně jako malé skupinky bojovníků nečekaně útočily na větší a silnější protivníky, děje se totéž na marketingovém poli. Partyzánem však nemusí být jen malá firma, ale i ta velká. Velmi důležité je v případě guerilla marketingu jasně oslovit potenciální zákazníky,
říká Robert Němec, ředitel marketingové agentury Němec Marketing a internetové reklamní agentury RobertNemec.com. Cíleným, promyšleným a hlavně překvapivým marketingovým útokem tak mohou firmy za relativně levný peníz přitáhnout velkou pozornost nejen veřejnosti, ale i médií, která reklamu ještě více umocní. Čtěte více: Živnostník se dobře zviditelní inzercí v městských listech
Charakteristickými prvky guerilla marketingu jsou:
- moment překvapení
- odlišení, originalita
- odvaha
Příkladem může být třeba jedna z předvánočních reklamních kampaní mobilního operátora Vodafone. Ten umístil na billboardy konkurentů sobí parohy. Cílem bylo upozornit na jejich reklamní triky, které měly přilákat zákazníky. Celá akce vzbudila velký rozruch a navázal na ni i reklamní spot v televizi. Obecně lze říci, že guerilla marketing úspěšně používají zejména silné značky nebo silná témata, například bojovníci za práva zvířat nebo ekologické skupiny,
říká Jiří Kaleta, generální manažer marketingové agentury JU-TURN.
Jaký typ reklamy je podle mého názoru neefektivnější?
Balancování na hraně morálky a zákona
Výhody guerilla marketingu jsou tedy zřejmé – nízké náklady a vysoká účinnost. Avšak ne vždy je jednoduché přijít se zajímavým nápadem, který sám o sobě upoutá média či veřejnost. Guerilla jako taková je velmi náročná na kreativitu,
potvrzuje Richard Kafoněk, marketingový poradce z Marketingové kanceláře.cz, která se zaměřuje na poskytování služeb v oblasti marketingu také pro malé a střední podnikatele. Upozorňuje tak na fakt, že i když vlastní kampaň nepohltí tolik prostředků, stráví se dost času jejím vymýšlením. Čtěte více: Firmy přišly na to, že marketing se dá dělat levněji
Dalším častým problémem je, že když už se něco guerillového vymyslí, realizace není snadná,
varuje Kafoněk a podotýká, že v Česku agentury do guerilla marketingu jdou jen nerady. Možná je tomu proto, že chybí kreativita,
zamýšlí se Kafoněk. Podnikateli tak mnohdy nezbývá nic jiného, než si vlastní reklamu vymyslet a uskutečnit sám.
Guerilla marketing také často naráží na bariéru jménem legislativa. Výjimkou totiž nejsou takové kampaně, které balancují na hraně zákona, nebo zákon dokonce porušují. Jít může například o vylepování plakátů, graffiti či sprejování chodníků. Samostatnou kapitolu pak představuje guerilla marketing a morálka. Ve snaze upoutat co nejvíce pozornosti se totiž některé reklamy uchylují ke kontroverzním tématům, která ve společnosti vyvolávají silné reakce. I o to však v marketingu jde. Čtěte více: Čtenáři chatovali na téma kontroverzní kampaně BSA
- Malý podnik nemá tolik peněz jako velký. A do některých forem marketingu nemá cenu investovat, neinvestujete-li poměrně vysokou částku. Proto musí malý podnik vymýšlet neobvyklé metody, které stojí málo.
- Malý podnik musí hlídat každou korunu. Velký podnik snadno odepíše milion korun za nepovedenou kampaň. Malý podnik si musí zajistit, aby každá jeho koruna investovaná do marketingu vydělala.
Kdy se guerilla hodí a kdy ne?
I když je guerilla marketing zajímavou formou propagace i pro malé a střední firmy, nehodí se vždy a všude. Richard Kafoněk kupříkladu tvrdí, že se guerilla marketingu zřejmě nebude věnovat firma, které chybí kreativita a čas. Menší firmy často nemají marketingové pracovníky, roli marketéra plní vlastník spolu s mnoha dalšími úkoly, vysvětluje Kafoněk a dodává, že i pokud se ve firmě marketér vyskytuje, nemusí být samotná firma ochotná vyzkoušet něco nového, extravagantního, ale zároveň i časově a mentálně náročného.
Guerilla marketing se také nehodí pro každou značku. Ve chvíli, kdy se chce firma tvářit decentně a seriózně, není možné, aby se prezentovala příliš bombasticky či dokonce na hraně zákona. To by poškodilo image její značky,
říká Kafoněk. Čtěte více: Vizuální styl firmy – komunikace na první pohled
Jiří Kaleta si také myslí, že guerilla marketing není vhodný pro prodejní kampaň. Podle něj totiž guerilla marketing slouží především jako nástroj k budování povědomí. Připouští také, že nejvýraznější použití se objevuje při útocích proti konkurenci.