Malí a střední podnikatelé mají možnost spolupracovat v klastru a posílit tak svoji pozici vůči velkým konkurentům. Evropská unie je k této formě spolupráce mezi podniky velmi štědrá a poskytuje podporu na zakládání i rozvoj klastrů. Základem pro rozvoj klastrů je soutěž a rivalita, ovšem současně musí existovat uvnitř klastru rozsáhlá spolupráce. Zkušenosti s fungováním klastrů v ČR, i když zatím velmi krátkého, ukazují, že klastry mohou představovat nástroj ke zlepšení výkonnosti a konkurenceschopnosti firem, které se aktivit klastrů účastní, ale i regionu, ve kterém působí,
sděluje business serveru Podnikatel.cz Martina Chamasová z agentury CzechInvest.
Co je to klastr?
Existuje mnoho definic klastrů, jedna z nich popisuje klastry jako místní koncentrace vzájemně propojených firem a institucí v konkrétním oboru. Podniky sdružené v klastru si navzájem konkurují, ale současně musí spolupracovat, protože řeší množství podobných problémů. Díky spolupráci mohou překonat spoustu omezení a získat tak konkurenční výhodu. Tato forma partnerství má pro podnikatele a firmy, které jsou členy, mnoho přínosů.
Přínosy klastrů
- poskytují úspory z rozsahu a snižují náklady
- snižují omezení menších firem
- zvyšují místní konkurenci a rivalitu a tím globální konkurenční výhodu
- zvyšují rychlost přenosu informací a technologií
- zvyšují moc a hlas menších firem
- podněcují vládu k investicím do specializované infrastruktury
- umožňují efektivní propojení a partnerství
Spolupráce může zahrnovat například návrhy společných projektů, uzavírání subdodavatelských smluv s místními firmami, sdílení znalostí a kooperativní výzkum a vývoj, skupinový marketing atd. Pro naše družstvo jsou již dnes patrné výhody, které plynou ze spolupráce. Snižování nákladů (například společný marketing) a realizace zakázek, které dříve nebylo možné realizovat,
vypovídá pro business server Podnikatel.cz František Žoček z klastru Czech Stone Cluster.
Vznik klastru
Jedná se o dlouhodobý proces, který nejčastěji probíhá ve dvou fázích. První z nich je mapování. Cílem je určit, zda v rámci daného odvětví existuje potenciál pro vznik a rozvoj klastru a definovat společné cíle a strategie, které mohou být nadále rozvíjeny. Druhou fází je již založení a rozvoj klastru.
Struktura klastru může být velmi různorodá a závisí na zaměření, počtu členů a okolních podmínkách. Jádro klastru mohou tvořit podle informací agentury CzechInvest například výrobní firmy, dodavatelé či poskytovatelé služeb. S jádrem klastru pak spolupracují další instituce jako vědeckotechnický park, výzkumný ústav, poradenský subjekt, různé regionální instituce, banka, školy či asociace.
Během fáze vzniku klastru pomáhají firmám tzv. facilitátoři, jejichž aktualizovaný seznam vede agentura CzechInvest. Tato agentura poskytuje také podporu pro mapování jednotlivých klastrů. Důležitá je spolupráce mezi firmami, krajským úřadem a institucemi terciárního vzdělávání. Po zpracování strategie klastru následuje volba vhodné právní formy.
Právní formy klastru
- Sdružení podle občanského zákoníku: Vzniká zápisem do registru zájmových sdružení právnických osob na krajských úřadech. Nevýhodou je, že členy nemohou být fyzické osoby. Toto sdružení je právnickou osobou s právní subjektivitou. Řídí se stanovami, účtuje podle pravidel neziskové organizace.
- Sdružení podle Zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů: Umožňuje členství jak právnickým, tak fyzickým osobám. Registruje se na Ministerstvu vnitra ČR. Toto sdružení je také právnickou osobou, účtuje podle pravidel neziskové organizace a řídí se stanovami.
- Volné sdružení (konsorcium) podle občanského zákoníku: Nevýhodou je, že nevzniká samostatná právnická osoba. Sdružení funguje na základě plné moci, kterou všichni členové dají zmocněnci konsorcia. Všechny vnější vztahy jsou založeny na samostatné právní subjektivitě jednotlivých členů konsorcia.
- Obchodní společnost a družstvo: Mohou být založeny za podnikatelským i nepodnikatelským účelem, mají právní subjektivitu.
Financování
Nejdůležitějším zdrojem jsou strukturální fondy EU, z kterých lze financovat jak činnost klastru, tak i jednotlivé projekty. Zakládání a činnost klastrových iniciativ byla v minulém plánovacím období 2004 - 2006 podporována z Operačního programu Průmysl a podnikání, programu Klastry. V novém plánovacím období 2007 - 2013 jsou klastry podporovány z Operačního programu podnikání a inovace, programu Spolupráce,
sdělila business serveru Podnikatel.cz Olga Coufalová z Krajského úřadu Olomouckého kraje.
Klastry však mohou zažádat i o dotace z krajských rozpočtů. Kromě finančních mechanismů Strukturálních fondů EU mohou klastry požádat o finanční příspěvek na konkrétní projekt z rozpočtu Olomouckého kraje,
potvrzuje Olga Coufalová.