Před pár týdny jste vydal novou knihu MICHLiq – inteligentní průvodce ekonomikou, co je cílem knížky? Proč jste zvolil formu pop-ekonomického komiksu?
Když se podíváte do světa, tak letí Justin Timberlake, Jay-Z a Miley Cyrus. To jsou tři jména, která naše rodiče moc neznají, ale tyto jména umějí prodávat výsledky práce a mohou tak předávat myšlenku. A pokud chcete předat nějakou myšlenku, musíte to dělat jako oni. Když donekonečna budeme opakovat, že koruna bude posilovat, ale že nevylučujeme, že oslabí, tak neuspějeme, protože tyto kecy a klišé už lidé poslouchat nechtějí.
A obsahově je knížka zaměřená na laiky, nebo spíše na odbornou veřejnost?
Je pro miliardu lidí, která řeší krizi.
Když tedy řeším krizi, co mi kniha dá?
Ukáže vám, že existují horší regiony, kde krize opravdu je. Například starosta Mogadiša měl na městském účtu loni na investice 60 dolarů… Zároveň vám ukáže, kde se svět vlastně zadrhl. Stačí se podívat na nejnovější graf, který ukazuje, jak banky nakupují dluhopisy a poskytují úvěry. Objemově jsou poskytnuté úvěry pořád o level výše, pokud se však podíváte na nárůsty v posledních pěti letech, tak úvěry stagnují, zatímco nakoupené dluhopisy rostou. Že má banka nějaká depozita, je jasné, ale záleží, co s nimi dělá. Já bych chtěl, aby úvěry směřovaly do podnikatelského sektoru. Jak se ale ekonomika zadrhla, podniky se bojí si půjčovat a ekonomika stagnuje.
Co s tím ale dělat?
Ekonomice se musí přestat škodit. Když se podíváte na Česko, Polsko, Slovensko, tak naše fiskální politika udělala za poslední tři roky nejdrastičtější věc v porovnání s ostatními zeměmi. Mluvím o vražedné dvojkombinaci zvyšování daní a snížení investic.
Když jsme spolu dělali rozhovor v roce 2009, řekl jste: Naši političtí lídři se sejdou, aby se dohodli, jestli deficit bude 220 miliard, či 180 miliard korun. To mě ale vůbec nezajímá, lídři se mají setkat nad tím, jestli a kdy bude deficit nula a ne jestli bude 220 miliard nebo 180.
Nebyla tedy snaha snížit deficit zvýšením daní a krácením výdajů snahou o to, po čem jste volal? Tedy po snížení deficitu?
Když se podíváte na graf, jak se dařilo naší ekonomice do roku 2008, protáhnete tento trend dále a porovnáte se skutečným vývojem v dalších letech, zjistíte, že u nás se s ekonomikou něco stalo. A z toho vyplývají dvě věci. Ne vždy platí, že když zvýšíte daně, tak vyberete více. A zadruhé, pokud zadrhnete ekonomiku zvýšením daní a škrty na investicích, jak ukazuje graf, už deficit nikdy nevyrovnáte – prostě když nerostete, nerostou vám daňové příjmy, smůla. Vedlejším jevem této hospodářské politiky je pak navíc vyšší nezaměstnanost.
Když porovnáte náš graf například s Německem, tak vidíte, že zde růst pokračuje krize nekrize. Podle mě je to tím, že Německo má ještě malé a střední podniky, které v podstatě kašlou na politiky. Jedná se hlavně o rodinné firmy, které ekonomiku táhnou. A to bych chtěl, aby bylo i u nás. Jak je možné, že když jsme napojeni na Německo, které pořád roste, že my nerosteme? Asi je někde chyba u nás. Je potřeba sjednat nápravu. Měli bychom přestat škrtat investice, jen je racionalizovat, a nezvyšovat daně. Tedy dělat opak toho, co jsme doposud dělali. Ale všimněte si poučení: Když se ekonomice Německa nedaří, podle mě půjdeme dolů taky. Ale když se jí daří, nemusí to nutně znamenat, že nám taky.
Pořád navíc řešíme, co udělat, abychom ekonomice pomohli. Ale třeba má být otázka zcela opačná, co tedy neudělat, aby to ekonomice pomohlo. Já věřím spíše druhé variantě. Nechme lidi a firmy dýchat, protože firmy udělaly už dávno, co by teď měly udělat státy. Nesedím jen na zadku a jezdím po klientech. Řada z nich teď měla rekordní roky. Náš export je rovněž na rekordu. Podle mě může naše ekonomika dobře fungovat, když ji stát nechá na pokoji. Nemám tím samozřejmě na mysli anarchii, ale nezvyšování daní a neškrtání investic.
Skutečný růst HPD vs. trendy
Podíváme-li se ale na posledních, dejme tomu, 15 let, tak v podstatě žádná vláda nedokázala odolat pokušení zvýšit daně. Dokáže to podle vás tato vláda?
Věřím, že chybu zvýšit daně tato vláda neudělá. Vidím jasné stanovisko ministra financí, že letos se daně zvyšovat nebudou. On byl hlavně ten, a také já, kdo říkal, že se žádné daně zvyšovat nebudou. A pro rok 2014 to dodržel a za to ho mám rád. A co bude dál? To bohužel nevím.
Myslíte si, že bude snahou současné vlády dostat deficit na nulu? Bude mít takovou ambici?
Takovou ambici mít ani nemůže, protože se nejprve musí zmapovat výdaje státu. Do čtyř let se to proto nedá stihnout, do osmi let by podle mě rozpočet už vyrovnat šel. Teprve po zmapování výdajů může přijít jejich racionalizace. Teď se ale musí vše dostat do státní pokladny, aby bylo vůbec vidět, kam peníze směřují. My doteď nevíme u některých veřejných výdajů, na které účty jdou. Je důležité, aby u každého toku peněz byla připíchlá faktura, na které bude daňový úřad nebo kriminálka vidět, kam přesně peníze směřovaly. Jedině potom bude možné něco změnit.
Teď se rozpočty připravují tak, že se vyplní excelovské tabulky a vytisknou se poslancům, kteří z toho nemají šanci nic poznat. Je třeba dobudovat celý projekt státní pokladny ministerstva financí. V současnosti nejsou napojeny na systém státní pokladny například zdravotní pojišťovny nebo vysoké školy. To znamená, že když dostanou peníze ze státního rozpočtu, tak já na ně přesně nevidím. Dal bych jim proto ze zákona příkaz, aby všechny peníze účtovaly přes státní pokladnu. Aby se Nejvyšší kontrolní úřad mohl kdykoli podívat na všechny toky. Rozkliknout si fakturu. Klidně bych to pak vyvěsil na internet. Druhým krokem jsou pak Open Data.
V současnosti máte možnost plány ministerstva financí, potažmo vlády, ovlivnit. Stal jste se totiž ekonomickým poradcem stávajícího ministra financí Andreje Babiše. Během loňského roku se dokonce spekulovalo, že byste se sám mohl stát ministrem financí. Dostal jste takovou nabídku?
No comment.
Můžete mi aspoň popsat, jak vypadá funkce ekonomického poradce ministra financí? Mám si to představit tak, že vám pan Babiš zavolá v 11 hodin večer, co si myslíte třeba o zvyšování DPH?
On nevolá, ale píše SMS. Třeba v 5 hodin ráno.
A vy mu hned odpovídáte?
Jasně.
Takže funguje to tak, že vám přijde v pět ráno SMS, co říkáte na zvýšení DPH, a vy například odpovíte, že si myslíte, že to je nesmysl?
Jasně, že ne pořád v pět. Hlavní je, že se snažím chodit na porady ministerstva financí a tam vznést nějaké myšlenky. Jak ministr, tak náměstci jsou v denním režimu a jedou od vlády k vládě a musí řešit provozní věci. Proto je dobré, když tam někdo vznese nějakou myšlenku zvenčí. My jsme tam s Ungermanem (pozn. autora: Jde o Jaroslava Ungermana, makroekonoma Českomoravské konfederace odborových svazů), který mě krotí zleva. Příklad. Byl jsem týden v Bruselu, kde jsem měl různé schůzky. Tam mě napadla myšlenka, že stejně jako má monetární politika cíl v podobě cílování inflace, tak by i fiskální politika mohla mít svůj cíl. Šlo by o cíl strukturálního deficitu, tedy očištěného o cyklickou složku. A cíl by byl, během 3 až 5 let se buď dostat k nule nebo k minus jedničce (1 procento HDP). Každá vláda by tento cíl měla. A toto opatření bych dal do ústavy nebo zákona. Filosofie je taková, že v recesi mám mít možnost navýšit výdaje a pomoci ekonomice, když se ekonomice daří dobře, nemůžeš přebytek projíst. Tohle cílování jakoby strukturálního deficitu, tuhle filosofii je třeba politiky naučit. Vyloženě bych to opsal od Švýcarska, CTRL C a CTRL V jejich pravidla a vzorce k řízení deficitů a dluhů státu.
A jak se k tomu nápadu staví pan Babiš?
To nevím, ještě jsem mu to neřekl. Já jenom tak uvažuji, co mám v hlavě, jakou přidanou hodnotu mohu tomuhle státu dát, bude-li mít zájem.
Ještě se vrátím k pokušení vlády zvýšit daně. Když vám pan Babiš napíše na podzim SMS, mám zvýšit daně, tak mu odepíšete “ani omylem”?
Napíši mu, že vyměknul.
Vy jste dělal poradce i bývalým ministrům pro ekonomiku Martinu Jahnovi a Jiřímu Havlovi, dokážete je porovnat? V čem je spolupráce s Andrejem Babišem jiná?
U Martina Jahna jsem byl začátečník a dělal jsem mu spíše “podržtašku”. Pracoval jsem v podstatě jako asistent. Teď jsem jako expert, ve vší skromnosti samozřejmě, a tašku ministra už nehlídám…
Aleš Michl (* 18. října 1977)
Studoval na VŠE v Praze, LSE v Londýně a krátce Wharton ve Filadelfii. Od června 2006 pracuje jako analytik v Raiffeisenbank. Předtím pracoval v týmech místopředsedů vlád pro ekonomiku Martina Jahna a Jiřího Havla. Založil think tank verejnydluh.cz a pomáhal Národní ekonomické radě vlády (NERV). Nyní vede Radu ekonomických poradců (REP), kterou založil Andrej Babiš s tím, že nahradí roli NERV při vládě.
Pojďme k dalším konkrétním věcem, které budete či nebudete radit, či které byste jako ekonom viděl jako správné. Začněme podepsanou koaliční smlouvou a programovým prohlášením vlády. Jaké jsou podle vás z ekonomického hlediska?
Jak už jsem říkal, nejdůležitější odstavec je podle mě ten druhý v prioritách v koaliční smlouvě. Inventura a rekonstrukce státu. Racionalizace hospodaření státu. Audit každého rezortu. Audit majetku státu. Zákaz pro stát obchodovat s firmami s nejasným vlastníkem. A hlavně to nejpodstatnější, rozdělování výdajů dělat přes státní pokladnu, online tam musí být každá transakce a u ní faktura. Vše musí být ucelené, ve struktuře rozpočtu a pro každou veřejnou instituci a ministerstva, aby každý, kdo saje z rozpočtu, se bál, že se na to audit může kdykoliv podívat.
Když jsem četl programové prohlášení vlády, našel jsem v něm 27krát slovo efektivní nebo efektivita. Ono to zní hezky, ale chybí mi tam, jak toho docílit.
Já to slovo nemám rád. Ona už jen definice slova efektivní je poměrně těžká. Ono vypadá hezky, když tam všude dáte efektivní, ale je to spíše klišé
Co říkáte jako ekonom třeba na plán zvýšit minimální mzdu až někam k 12 tisícům korun? Není trochu paradoxní, že ve Skandinávii, kterou se čeští, především levicoví, politici rádi ohání, není vůbec zavedená?
Osobně mi je jedno, jestli minimální mzda zůstane stejná, nebo poroste. Nic zásadního se tím neřeší. Štve mě, když na Malostranské vedle ministerstva nepřijímají kavárny platební karty a platí pingly minimální mzdou a k tomu jim dávají hotovost. Všem je jasné, proč asi. Etapa jedna: Povinnost přijmout kartu. Etapa 2: Banky by měly dát platbu kartou zadarmo a všichni lidé by měli postupně přecházet jen na elektronické peníze, v kavárnách na malostranské platit kartou, účet podnikatele u banky, platit daně atd.
Když jste mluvil o té Skandinávii, tak například ve Švédsku nyní snížili firemní daně. Pravda, sice na úroveň podobnou s námi, ale šlo o snížení. U nás ale levice navrhovala zvýšení firemních daní. Doufám, že se i v tomto budou držet švédského přístupu, když se jím tak ohání.
Pojďme na závěr ještě shrnout, které věci jsou podle vás nyní prioritní. Řekněte mi tak 3 věci, které budete radit jako první.
Deficit rozpočtu pod 100 miliard na příští rok a krok za krokem dále k lepšímu, pokud se ekonomice bude dařit. Jít po té filosofii cílování nízkého nebo nulového strukturálního deficitu během volebního období a odchylky od toho přinese cyklus, abych ekonomiku nezaškrtil. Rád bych odboural klišé, že když jsi pod nějakými třemi procenty HDP celkového deficitu, tak jsi „jako dobrej“ a nemůžeš zkrachovat. Ani náhodou…
ČLÁNKY DO MAILU