Máme komplexní kalendář daně z příjmů a pojištění pro OSVČ v roce 2014

První část roku patří u OSVČ vždy daním a pojistnému. Přinášíme opět přehled, jaké platí termíny pro jednotlivá přiznání, přehledy a nedoplatky, které se týkají daní z příjmů a pojistného.

Čtěte také: Jaké změny čekají zaměstnavatele od roku 2014?

Daňové přiznání se podává do začátku dubna

V oblasti termínu pro daňové přiznání se letos nic nemění. Stejně jako v loňském roce musí OSVČ bez daňového poradce podat daňového přiznání do 1. dubna. OSVČ, které služby poradců využívají, mají lhůtu do 1. července. Do 1. dubna ale musí tuto skutečnost doložit svému správci daně. Oba dny jsou letos úterý, takže se tyto termíny nijak neposouvají. Za den podání se považuje den, kdy podnikatel odevzdá přiznání na finančním úřadě, poště, či odešle prostřednictvím daňového portálu nebo datové schránky.

Kdo nestihne podat přiznání včas, nemusí se ihned obávat pokuty. Platí totiž pětidenní doba hájení, kdy podnikatelům nehrozí ze strany finančních úřadů žádné pokuty za pozdní dodání daňového přiznání. Penále tak může začít nabíhat až od 6. dne a činí 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně (s tím, že tato částka nesmí být vyšší než 300 000 Kč). Jestliže ale pokuta nepřekročí 200 korun, finanční úřad ji nepředepíše.

Daň z příjmů plaťte při podání přiznání

Autor: www.isifa.comPřipravili jsme kalendář daní a pojistného.

Termín pro doplacení daně z příjmů je shodný s lhůtou pro podání daňového přiznání. Pro OSVČ bez poradce se jedná o 1. dubna a pro OSVČ s poradcem 1. červenec. Taktéž u doplacení daní se podnikatelé mohou zpozdit, aniž by jim hrozila pokuta. Oproti podání daňového přiznání však mají o jeden den méně. Úroky z prodlení se začínají počítat pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti. Nejpozději v pondělí 7. dubna (pondělí 7. července u OSVČ s poradcem) by finanční úřad měl mít doplatek daně na svém účtu. V případě platby složenkou nebo převodem by si tak podnikatelé měli nechat rezervu. Na pokladně úřadů lze daň zaplatit v poslední možný den.

Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. V současné době tak činí 14,05 %. Úrok z prodlení se nepředepíše a podnikatel ho nemusí zaplatit, pokud souhrnná výše úroku nepřesáhne u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 200 Kč.

Přehledy se podávají měsíc po přiznání

Žádné změny nenastaly ani u přehledů o příjmech a výdajích. Jak u přehledu pro Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ), tak zdravotní pojišťovnu zůstávají termíny shodné jako vloni. Oba přehledy musí OSVČ podat nejpozději do jednoho měsíce od doby, kdy měla podat daňové přiznání. Podobně jako u daní se proto liší termíny pro OSVČ bez daňového poradce a OSVČ s poradcem.

OSVČ bez daňového poradce musí přehledy odeslat nejpozději první pracovní den v květnu. Vzhledem k tomu, že na 1. května připadá svátek, mají podnikatelé na podání přehledů čas do pátku 2. května. Pokud OSVČ využijí služeb daňového poradce, lhůta se posouvá na pátek 1. srpna. Do konce dubna ale musí tuto skutečnost doložit místní správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně.

Podat přehledy musí i OSVČ, které daňové přiznání nepodávají. Přehled pro ČSSZ musí odevzdat do čtvrtka 31. července a přehled pro zdravotní pojišťovnu dokonce již do úterý 8. dubna.

Za den podání se považuje den, kdy pojišťovna nebo ČSSZ přehled dostane. U osobního nebo elektronického podání se za den podání bere tento den. Pokud OSVČ zasílá přehled poštou, za den podání se považuje den, kdy pošta tiskopis přijala. Původně to vypadalo, že OSVČ budou muset podávat přehledy elektronicky, ČSSZ ale nakonec tuto povinnost odložila. Povinnost komunikovat s ČSSZ elektronicky ale platí pro všechny zaměstnavatele, tedy i pro OSVČ se zaměstnanci. Přesto i u zaměstnavatelů Česká správa sociálního zabezpečení připustila výjimku a počet povinně elektronicky zasílaných tiskopisů snížil z původních osmi na tiskopisů pět.

Jestliže se OSVČ s přehledy opozdí, žádná sankce automaticky nenabíhá a ČSSZ i zdravotní pojišťovny opozdilce zpravidla nejprve informují. Pokud by ale podnikatel výzvy ignoroval a přehled nepodal, může dostat pokutu až v řádu desetitisíců korun. Zdravotní pojišťovna může udělit pokutu až do výše 50 000 korun a ČSSZ až 20 000 korun (při opětovném nesplnění povinnosti až 100 000 korun).

Čtěte také: 2014: Přehled nových zákonů, které ovlivní podnikatele

Na doplatek pojistného máte 8 dní od přehledu

Už pár let též platí stejné termíny pro doplacení zdravotního a sociálního pojištění. Případně nedoplatky na pojistném musí OSVČ uhradit do 8 dnů od reálného odevzdání přehledů. To znamená, že pokud podnikatel podá přehled v poslední možný den, 2. května, musí pojistné doplatit do 10. května. V případě, že ale přehled odevzdá například už 3. března, má povinnost uhradit nedoplatek do 11. března.

Za den platby se bere den, kdy má ČSSZ nebo zdravotní pojišťovna peníze na účtě. V případě platby složenkou nebo převodem by si podnikatel měl nechat časovou rezervu a peníze neposílat v poslední den lhůty. U pozdě doplaceného pojistného totiž vzniká penále. Výši sankce mají ČSSZ a zdravotní pojišťovny shodnou a činí 0,05 % z dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém dluh na pojistném trvá. V případě, že příslušná správa sociálního zabezpečení povolila placení dlužného pojistného ve splátkách, činí penále z takového dluhu 0,025 % z dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém dluh trvá. Sankce nabíhá ode dne následujícího po dni splatnosti pojistného do dne úhrady dluhu včetně tohoto dne. Pokuta se ale nepředepíše, pokud částka za jeden kalendářní rok nepřesáhne v úhrnu 100 korun.