Vzhledem k tomu, že má finanční správa již s podáním kontrolních hlášení k DPH určité zkušenosti, připravila (nejen) pro fyzické osoby materiál, který jim může s jejich prvním podáním hlášení pomoc. Právě řada fyzických osob – plátců DPH totiž v těchto dnech řeší své první kontrolní hlášení. Zároveň finanční správa ale upozorňuje, že materiál slouží pouze jako doplňující informace a nenahrazuje pokyny k vyplnění. Server Podnikatel.cz připravil výtah tipů z tohoto materiálu a doplnil další potřebné informace pro zdárné zvládnutí prvního hlášení.
Čtěte také: Máte poslední den na podání prvního kontrolního hlášení. Známe nejčastější chyby
Dokdy kontrolní hlášení podat
Radíme, na co si dát pozor při vyplňování kontrolního hlášení.
Plátcům DPH – fyzickým osobám se čtvrtletním zdaňovacím obdobím, zbývá poslední týden na podání svého prvního kontrolního hlášení. Hlášení se totiž podává do 25 dnů po skončení příslušného období (pokud tento den připadne na sobotu, neděli nebo svátek, pak v nejbližší následující pracovní den). Zatímco plátci DPH – právnické osoby ho musí podat každý měsíc, fyzické osoby mohou hlášení podávat ve lhůtě pro podání daňového přiznání, v případě čtvrtletních plátců tedy jednou za tři měsíce. Právnické osoby (a stejně tak FO – měsíční plátci) tedy musí do pondělí 25. dubna podat již své třetí hlášení, fyzické osoby – měsíční plátci mají svoji premiéru.
Kdo musí kontrolní hlášení podat
Základem je samozřejmě zjistit, zda hlášení vůbec musíte podat. Kontrolní hlášení podává každý plátce DPH, pokud:
- uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo přijal úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění,
- přijal zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo poskytl úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění,
- ve zvláštním režimu pro investiční zlato přijal zprostředkovatelskou službu, u které byla uplatněna daň podle § 92 odst. 5, uskutečnil dodání investičního zlata osvobozeného od daně, u kterého má nárok na odpočet daně podle § 92 odst. 6 písm. b) a c), nebo investiční zlato vyrobil nebo zlato přeměnil na investiční zlato podle § 92 odst. 7.
Obecně platí, že pokud podáváte nulové daňové přiznání, nevzniká vám povinnost podání kontrolního hlášení. Je zřejmé, že údaje v kontrolním hlášení musí plně odpovídat hodnotám, které jsou uváděny v konkrétních řádcích DAP. Z toho důvodu lze pro zjednodušení připustit následující souvislosti,
radí finanční správa.
| Řádek daňového přiznání | Oddíl kontrolního hlášení |
|---|---|
| 1, 2 | A.4. nebo A.5. |
| 40, 41 | B.2. nebo B.3. |
| 25 | A.1. |
| 10, 11 | B.1. |
| 3, 4, 5, 6, 9, 12 a 13 | A.2. |
Zdroj: Finanční správa ČR
Pokud vyplňujete některý z uvedených řádků daňového přiznání, vzniká vám povinnost vyplnit příslušný oddíl kontrolního hlášení a tudíž i povinnost jej podat.
Jak kontrolní hlášení podat
Pokud podáváte kontrolní hlášení poprvé, nezapomeňte, že jej musíte podat elektronicky, a to buď přes Daňový portál, nebo skrze datovou schránku. Kontrolní hlášení navíc musíte podat ve formátu XML, který odpovídá předepsané struktuře. Pro sestavení XML souboru kontrolního hlášení můžete využít i účetní software. Pokud ale budete načítat externí soubor, zkontrolujte číselníky ve vztahu k předepsané struktuře.
Pro podání kontrolního hlášení nemusíte prozatím povinně mít datovou schránku ani elektronický podpis. Hlášení lze podat před Daňový portál bez autorizace. Následně je třeba podání potvrdit tzv. e-tiskopisem. Aby bylo takovéto podání účinné, je nutné doručit tento tiskopis s vlastnoručním podpisem správci daně nebo jej předat k odeslání na poštu ve lhůtě pro podání hlášení. Nejpozději tedy do 25. dne po skončení zdaňovacího období.
Podání přes datovou schránku má sice výhodu kvůli případným problémům a sankcím, má ale i jednu nevýhodu. Schránka totiž formulář odešle i s případnou kritickou chybou. Kdo podává hlášení přes datovou schránku, může si však vyplněný formulář v xml formátu zkontrolovat v aplikaci EPO. I vyplňování formuláře v aplikaci EPO má ovšem své mouchy. Kvůli ručnímu zadávání údajů je poměrně náročné a vyplatí se jen v případě malého počtu evidovaných dokladů.
Čtěte také: Pokuty u kontrolních hlášení budeme zatím udělovat jen výjimečně, slibuje úřad
Na co si dát pozor při vyplňování hlášení
Řadu problémů samozřejmě může přinést samotné vyplnění kontrolního hlášení. Primárně se proto řiďte pokyny pro vyplnění.
V záhlaví formuláře, kdy vyplňujete kontaktní informace, musíte povinně uvést buď ID datové schránky, nebo e-mailovou adresu, přičemž stačí uvést jeden z těchto údajů. Komu bylo přiděleno ID datové schránky, které obsahuje méně než 7 znaků, zobrazí se mu hlášení „Chybná struktura Id datové schránky“. Jak upozorňuje finanční správa, toto ohlášení nebrání podání a hlášení lze odeslat.
Na co si dát pozor v části A
Podání hlášení nebrání ani prázdné položky v části A, která se týká plnění, u kterých je plátce povinen přiznat daň a plnění uskutečněná v režimu přenesení daňové povinnosti. V části A.2. (Přijatá zdanitelná plnění, u kterých je povinen přiznat daň příjemce podle § 108 odst. 1 písm. b) a c) mohou být prázdné položky u „Identifikace dodavatele (Kód státu a VAT ID)“ a u „Ev. číslo daňového dokladu“. Jestliže dodavatel nemá přiděleno DIČ v některém z členských států EU (tzv. VAT ID), nebo jde pouze o osobu povinnou k dani bez registrace k DPH, zůstává totiž položka „Identifikace dodavatele (Kód státu a VAT ID)“ nevyplněna.
Co se týče zdanitelných plnění v tuzemském režimu přenesení daňové povinnosti s datem uskutečnění do 31. 12. 2015 a starší, musíte je podat prostřednictvím původních Výpisů z evidence a (dodatečného) DAP za období, kam plnění spadají. To samé platí pro část B.1., kde se uvádí přijatá zdanitelná plnění v režimu přenesení daňové povinnosti podle § 92a zákona o DPH.
O něco komplikovanější jsou části A.4. (Uskutečněná zdanitelná plnění a přijaté úplaty s povinností přiznat daň a s hodnotou nad 10 000 Kč včetně daně) a A.5. (Ostatní uskutečněná zdanitelná plnění a přijaté úplaty s povinností přiznat daň a s hodnotou do 10 000 Kč včetně daně). Finanční správa upozorňuje hlavně na situaci, kdy odběratel nemá tuzemské DIČ nebo jej nesdělí (prioritní by měla být snaha o zjištění DIČ). V takovém případě se uvede plnění (s místem plnění v tuzemsku) do souhrnné části A.5., a to bez ohledu na limit. Uskutečněná zdanitelná plnění pro osoby nepovinné k dani („konečné spotřebitele“) se uvádí do souhrnné části A.5. KH bez ohledu na limit vždy,
doplňuje finanční správa.
Na co si dát pozor v části B
V části B (Přijatá zdanitelná plnění s místem plnění v tuzemsku) dejte pozor hlavně na část B.2., ve které se uvádí přijatá zdanitelná plnění a poskytnuté úplaty, u kterých příjemce uplatňuje nárok na odpočet daně s hodnotou nad 10 000 Kč. Platí například, že poskytované úplaty před DUZP (tj. zálohy) a následné vyúčtování se do hlášení (jednotlivých řádků) uvádějí zvlášť, a to dle dokladů a naplnění limitu. Pro splátkový a platební kalendář se pro splnění limitu (10 000 Kč vč. daně) uvažuje součet všech jednotlivých dílčích plnění/úplat na těchto dokladech uváděných,
vysvětluje finanční správa.
Ať už pak vyplňujete část A nebo B, zvýšenou pozornost věnujte hlavně dvěma věcem. První z nich je správné vyplnění Evidenčního čísla daňového dokladu, které si podnikatelé občas pletou například se zákaznickým číslem či variabilním symbolem. Samozřejmě ale platí, že tyto atributy mohou tvořit součást konstrukce čísla daňového dokladu. Nezbytné je též zachování správného pořadí všech alfanumerických znaků čísla daňového dokladu. Druhou kritickou oblastí je datum povinnosti přiznat daň („DPPD“). Jde o den uskutečnění zdanitelného plnění nebo o den přijetí úplaty.
ČLÁNKY DO MAILU