Kromě případného doplacení pojistného je totiž třeba změnit i zálohy na letošní rok. V případě zdravotního pojištění tak může jít už o druhou změnu záloh.
Dokdy přehledy podat
OSVČ, které nevyužívají služeb daňových poradců, mají poslední týden na podání Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2016 (přehled OSVČ). Nejpozději v úterý 2. května by přehledy pro Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) a zdravotní pojišťovnu měly být odevzdány.
Povinnost odevzdat přehledy mají i OSVČ, které vykonávaly samostatnou výdělečnou činnost jen po část loňského roku či v jeho průběhu samostatnou výdělečnou činnost přerušily (ukončily). Povinnost podat přehled OSVČ platí pro všechny OSVČ bez rozdílu druhu výdělečné činnosti, tj. hlavní nebo vedlejší, a i pro ty, které nebyly povinny podat daňové přiznání,
doplnila Jana Buraňová, mluvčí ČSSZ.
OSVČ, kterým s přiznáním pomáhal daňový poradce, mají termín posunutý o 3 měsíce, tedy do 1. srpna. Nejpozději v úterý 2. května však musí tuto skutečnost doložit zdravotní pojišťovně a ČSSZ. Pro podnikatele, kteří neměli za povinnost podat daňové přiznání, je termínem pro podání přehledu pro ČSSZ datum 31. července 2017. Přehled pro zdravotní pojišťovnu dokonce však mají mít tito podnikatelé již odevzdaný, termín totiž vypršel v pondělí 10. dubna.
Na doplatek máte 8 dnů
Jakmile podnikatel podá přehled, má 8 dnů na to, aby uhradil případný doplatek na pojistném. Termín platí jak pro zdravotní pojišťovnu, tak pro ČSSZ. Pozor by si měly dát OSVČ, které nemají zaplacené pojistné nebo penále z předchozích let. Pokud jim v přehledu OSVČ za rok 2016 vyjde doplatek, tyto peníze musí OSSZ v souladu se zákonem použít na úhradu dluhu z minulých let, jestliže ho eviduje. Doplatek za rok 2016 tak může zůstat neuhrazený a do data jeho úplného zaplacení nabíhá za každý den prodlení penále,
upozornil ústřední ředitel ČSSZ Jiří Biskup.
U zdravotních pojišťoven by pak zase OSVČ měly myslet na to, že se měnila čísla bankovních účtů.
Známe nejčastější chyby v přehledech
Při vyplňování přehledu si dejte pozor na nejčastější chyby. Problémy dělají například počty měsíců trvání samostatné výdělečné činnosti. V případě přehledů pro zdravotní pojišťovny mají podnikatelé problémy s počtem měsíců, kdy se jich netýkal minimální vyměřovací základ. Zatímco do trvání samostatné výdělečné činnosti se počítá i měsíc, ve kterém OSVČ podnikala pouze několik dní, u měsíců k minimálnímu vyměřovacímu základu se počítají jen měsíce, kdy některá z uvedených skutečností trvala celý kalendářní měsíc.
U sociálního pojištění zase podnikatelé chybují u počtu měsíců u vedlejší činnosti. Činnost je považována jako vedlejší v těch kalendářních měsících, v nichž byla vykonávána aspoň po část měsíce za podmínky, že se kryje období trvání důvodu s obdobím výkonu SVČ alespoň jeden den.
Často také podnikatelé chybují ve stanovení záloh na nový rok, kdy zaměňují minimální výši záloh a nulové zálohy. OSVČ, za které pojistné platí stát, nemusí v prvním roce podnikání hradit zálohu na zdravotní pojištění. V druhém roce ale již zálohu platit musí. Hradí ji ve výši na základě příjmů a výdajů (musí tedy platit zálohu alespoň v minimální výši). Oproti tomu OSVČ, které jsou zároveň zaměstnanci, se zálohy netýkají. Kdo má za povinnost zálohy platit v minimální výši, musí nově počítat s částkou 1906 korun.
U sociálního pojištění zase platí, že OSVČ vedlejší, které nepřekročily rozhodnou částku pro vedlejší výdělečnou činnost, zálohy platit nemusí. Minimální zálohy pro vedlejší činnost pak pro letošek činí 825 korun a pro hlavní 2061 korun.
Nezapomeňte změnit zálohy
Právě změna záloh je dalším důležitým krokem, který musí podnikatelé po podání přehledů ještě udělat. Postup se navíc u obou pojištění liší. U zdravotního pojištění se totiž zpravidla mění už v lednu. Kdo v loňském roce platil minimální zálohy, musel jejich výši změnit už za leden 2017.
Splatnost zdravotního pojištění je do 8. dne následujícího měsíce. U lednových změn tedy už únorová platba musela odcházet v nové výši. Jestliže vám však v přehledu pro zdravotní pojišťovnu vyšla vyšší záloha než 1906 korun, musíte výši záloh opět změnit. Novou zálohu zaplatíte prvně za měsíc, ve kterém jste přehled podali. Kdo tedy podá přehled v dubnu, musí za duben (tedy v květnové platbě do 10. května) již platit novou zálohu.
U sociálního pojištění je situace nicméně odlišná. OSVČ, které již vykonávaly činnost v předchozím roce, platí zálohy stejné jako v loňském roce až do té doby, než podají přehled za rok 2016. Novou výši minimálních záloh platí od ledna jen podnikatelé, kteří teprve začali podnikat. Všichni ostatní změní výši záloh až za měsíc, ve kterém podají Přehled o příjmech a výdajích za rok 2016, a to na částku, která jim v přehledu vyjde. Pokud jim vyjde suma nižší než minimální záloha, budou platit právě minimální zálohu.
Rozdíl je i ve splatnosti záloh. Zatímco u zdravotního pojištění se zálohy platí do 8. dne následujícího měsíce, u sociálního pojištění je splatnost záloh od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Nová záloha se pak stejně jako v případě zdravotního pojištění uhradí poprvé za měsíc, ve kterém byl podán přehled. Kdo podá přehled v dubnu, musí novou zálohu zaplatit již v platbě do 20. května.
Kdo měnil pojišťovnu, podává více přehledů
Specifická situace navíc nastává pro OSVČ, které během loňského roku vyměnily zdravotní pojišťovnu. Přehledy totiž musí tito podnikatelé podat všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byli v loňském roce pojištěni. Kromě vyplnění více přehledů tak podnikatelé musí částku pojistného (resp. svého nedoplatku) propočítat pro každou z pojišťoven. Interaktivní formulář „naplníte“ pro obě pojišťovny stejnými vstupními údaji o svých příjmech a výdajích, protože tzv. rozhodným obdobím je pro OSVČ celý kalendářní rok, za který se pojistné platí,
vysvětlil Oldřich Tichý, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny.
ČLÁNKY DO MAILU