Češi strávili v loňském roce na neschopence 72,7 miliónu dní. Je to o 2,4 miliónu více než v roce předchozím.
Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že kvůli pracovní neschopnosti denně chybělo na svých pracovištích 199 tisíc pojištěnců. Ženy prostonaly 39,6 miliónu dní, což je o 6,5 miliónu víc než muži. Průměrná pracovní neschopnost trvá skoro 43 dní.
„Nejvýznamnějším zlomem za posledních 30 let byl rapidní pokles nemocnosti mezi roky 2007 a 2009. Byla to reakce na legislativní změny v oblasti nemocenského pojištění, říká Jana Kostková z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
Ze statistických údajů je evidentní, že se v posledních pěti letech nemocnost opět zvyšuje. Může to být dáno tím, že si pracující zvykají na přísnější podmínky čerpání nemocenských dávek. Z důvodu neplacených prvních tří dnů pracovní neschopnosti často řeší lehčí formy onemocnění např. pomocí tzv. sick days, které jako benefit nabízí řada zaměstnavatelů,
zamýšlí se Kostková.
Karenční doba může být zrušena
Jak už server Podnikatel.cz informoval, Hnutí ANO a ČSSD se shodly na programovém prohlášení vlády. Pokud by nová vláda vznikla, musí podnikatelé počítat se zrušením karenční doby. Zaměstnancům by tak náhrada mzdy náležela i v prvních třech dnech pracovní neschopnosti. Tento krok by ale měl být podnikatelům kompenzován.
Zástupci podnikatelů však upozorňují, že zrušit karenční dobu není krok správným směrem. Například podle Hospodářské komory ČR (HK ČR) karenční lhůta splnila svůj účel, přispívá k větší odpovědnosti zaměstnanců především ke krátkodobým pracovním neschopnostem, umenšuje prostor pro fiktivní nemocnost a zabraňuje tak zneužívání systému při čerpání nemocenské.
Před znovuzavedením karenční doby byla v ČR nemocnost ve srovnání s ostatními vyspělými evropskými zeměmi nápadně vyšší. Hlavně u krátkodobých pracovních neschopností byla ale výrazně i nad průměrem středoevropských zemí s podobnou historií, jako je Maďarsko, Polsko nebo Slovensko, aniž by k tomu byl oprávněný důvod,
uvedl Miroslav Diro, mluvčí HK ČR.
O jaké kompenzace se jedná a jak na věc nahlíží další zástupci podnikatelů, se dočtete v článku Zrušení karenční doby se má podnikatelům kompenzovat, variant je hned několik
Karenční doba pro zaměstnance a OSVČ
Pro zaměstnance je karenční dobou doba prvních tří dnů pracovní neschopnosti, kdy pracovník nemá nárok na náhradu mzdy, kterou je v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti zaměstnanec zabezpečen namísto nemocenského. Jde o dny, ve kterých měl pracovat, nikoliv o kalendářní dny (proto také u pracovníka ve směnném provozu se náhrada mzdy neposkytuje za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn).
Nárok na náhradu mzdy v pracovní neschopnosti vzniká pracovníkovi až od 4. pracovního dne (ve směnném provozu od 25. pracovní hodiny) pracovní neschopnosti, opět pouze za dny, v nichž měl vykonávat práci. Karenční doba se neuplatní v případě karantény.
Pro osoby samostatně výdělečně činné je karenční doba vždy čtrnáctidenní, nárok na nemocenské mají až od 15. kalendářního dne trvání pracovní neschopnosti či karantény.
ČLÁNKY DO MAILU