ČSSD je zatím jedinou stranou, která zveřejnila svůj program pro předčasné podzimní volby. Protikrizová opatření sociálních demokratů, která se jim podařila díky pádu vlády prosadit, označovali ekonomové za populistická a nic neřešící. Podobné přívlastky si vysloužily i volební návrhy na znovuzavedení daňové progrese, zrušení karenční doby, či definitivní konec regulačních poplatků ve zdravotnictví.
ČSSD se však podařilo dostat dále, některé body ze stávající volebního programu totiž odborníci považují za nápady z cela jiné planety. Za názorný příklad ekonomové dávají slib socialistů zvýšit a udržet důchod na 55 % průměrné mzdy. Mezi další „fantasmagorické nápady“ prý dle odborníků patří navrhované každoroční zvyšování minimální mzdy o 500 Kč.
Proti krizi nesystémovým šrotovným
Díky pádu vlády se sociálním demokratům podařilo částečně uvést v život svůj protikrizový balíček. Parlamentem prošlo zvýšení slev na dítě, zvýšení přídavků na děti, zvýšení a prodloužení podpory v nezaměstnanosti a i hodně diskutované šrotovné, které ale odmítl podepsat prezident Václav Klaus.
Především šrotovné se stalo trnem v oku takřka všem ekonomům, protože nesystémově zvýhodňuje pouze jedno odvětví.Šrotovné patří do šrotu. Je prostě férovější nabídnout kvalitní legislativu jakožto odrazový můstek pro podnikatele ve všech oborech, než blbnout s dotacemi,"uvedl již před časem serveru Podnikatel.cz Aleš Michl, analytik Raiffeisenbank.
Návrh zavést na národní úrovni a dokonce v celoevropském rozměru šrotovné je klasickou ukázkou toho, jak cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly. Stát zasahuje do přirozeného tržního mechanismu, který by si se slabou poptávkou po autech poradil sám,
domnívá se Marek Loužek, ředitel pro výzkum Centra pro ekonomiku a politiku.
Ani argumenty, že šrotovné se vrátí státu na DPH, u odborníků nemají šanci. Lidé, kteří si koupí nové auto kvůli šrotovnému dříve, si jej totiž nekoupí později. Dojde pouze k přerozdělení spotřeby v čase. Navíc ten, kdo si koupí auto a dostane šrotovné, si tím pádem nepořídí jiné věci, kde by stejně tak zaplatil DPH, ale žádnou dotaci by nedostal,
doplnil analytik společnosti Patria Tomáš Vlk. Čtěte více: Šrotovné patří do šrotu. Přesto asi vstoupí v platnost.
Zvýšení daní má namotivovat chudé
Zatímco schválená protikrizová opatření z dílny ČSSD ekonomové považovali za nesystémová, řadu návrhů ze současného programu sociálních demokratů považují za návrhy z jiného časoprostoru. ČSSD podle nich spoléhá na menší vzdělanost voličů, protože několik bodů z jejího programu ani při nejlepší vůli splnit nejde. Socialisté také podle odborníků hrají na velmi rozšířenou vlastnost mnoha lidí, kterou je závist.
Mezi realistické populistické sliby řadí ekonomové například progresivní zdanění. Sociální demokracie ve svém programu tvrdí, že daňová progrese je nástrojem vysoké motivace i sociálního smíru. Progrese by se měla nejvíce dotknout osob s ročním hrubým příjmem vyšším než 1,2 milionu korun, které by musely státu odvádět 38 % ze svých příjmů.
Vycházíme z prokázané skutečnosti, že nejvíce je nutno stimulovat nižší příjmové vrstvy, protože paradoxně aktivitou nejméně získávají. Touto ekonomickou stimulací společnost ušetří na sociálních dávkách,
vysvětluje se v programu ČSSD.
Tvrzení ČSSD je poměrně dosti úsměvné. K čemu konkrétně má podle ČSSD zvýšení daní „bohatým“ lidi s nízkým příjmem probůh stimulovat? K většímu pracovnímu úsilí či podnikatelské aktivitě? Takové tvrzení přece nedává vůbec žádný smysl,upozorňuje ekonom Matěj Šuster z Liberálního institutu.
Podle Šustera by šlo takové tvrzení ještě pochopit, kdyby ČSSD hodlala zvýšit daňovou progresi tím, že nízkopříjmovým domácnostem daňové zatížení sníží a ostatním skupinám ponechá daňové sazby nezměněny. Tam by se snad o jakémsi stimulujícím účinku hovořit dalo. Ale stimulace jedné skupiny obyvatel tím, že jiné skupině občanů zvýšíme daně, to je tedy značně kuriózní myšlenka,
doplnil serveru Podnikatel.cz Matěj Šuster.
Zvýšení daňové zátěže pro nejmajetnější by ani navíc nemuselo přinést větší prostředky do státního rozpočtu. Opět by se tím totiž posílila motivace vyhnout se vyšším daním pomocí různých „účetních optimalizací“ či přestěhováním se do jiné země. Vysoké daně mají negativní dopad na výkonnost lidí a na ekonomický růst, protože oslabují motivace lidí k pracovním výkonům a úsporám, zvětšují daňové úniky a vyvolávají únik kapitálu ze země,
vysvětluje ve své knize Ekonomie člen bankovní rady ČNB Robert Holman.
S progresivním zdaněním nesouhlasí ani podnikatelé, podle kterých by mnoho firem bylo nuceno řešit tuto situaci tím, že přesune odměny těchto pracovníků ze mzdových nákladů jinam, například do různých kapitálových pojištění, z nichž se pak odvádí nižší daň. Vnímáme to jako čistě populistický návrh, který má přilákat určité politické straně více voličů, a to bez ohledu na tragické dopady, které to bude mít na české hospodářství,
uvedl předseda Unie malých a středních podniků ČR David Šeich.
Každý rok 500 Kč k minimální mzdě
Další volebním tahákem sociální demokracie se má stát zvyšování minimální mzdy, které chce strana prosadit v rámci posílení práv zaměstnance. Minimální mzda by podle ČSSD měla každým rokem stoupnout minimálně o 500 Kč. Vysoká minimální mzda však může podle ekonomů způsobit pravý opak.
Mnozí zaměstnavatelé budou mít totiž problém zaměstnat nekvalifikované a málo kvalifikovanou pracovní sílu, která se jim nevyplatí Platí, že vytlačí-li zákon uměle mzdu některých pracovníků na úroveň, jež převyšuje hodnotu jejich produktu práce pro zaměstnavatele, tito lidé nebudou schopni si dosavadní zaměstnání udržet,
říká Matěj Šuster. Čtěte více: Zrušme minimální mzdu a reformujme zákoník práce.
Důchody se razantně zvednou, kde na to ale vzít?
Sociální demokracie ve svém programu nezapomněla ani na důchodce. Těm slibuje, že zachová stávající průběžně financovaný systém a zároveň udrží poměr důchodů k čisté mzdě na úrovni 55 %. Životní náklady důchodců zpravidla rostou rychleji než průměrná inflace. Uskutečníme v této souvislosti také případnou jednorázovou „drahotní“ kompenzaci (tzv. třináctý důchod) z dividendy ČEZu,
říká se ve volebním programu ČSSD.
Jenže udržet důchod na hranici 55 % je podle ekonomů při stávajícím systému nemožné. Jak vyplývá ze zprávy tzv. Bezděkovy komise, současná podoba důchodového systému je dlouhodobě finančně neudržitelná. Pokud by současný systém zůstal zachován, začal by v souvislosti s odchodem početně silných ročníků do důchodu vytvářet roční deficity ve výši 4 až 5 % hrubého domácího produktu.
Důchodový systém by tak postupně kumuloval obrovský dluh – ve výši téměř 110 % HDP v roce 2065 a dokonce 260 % HDP do roku 2100,
odhaduje Matěj Šuster s tím, že zvýšení starobních důchodů na úroveň 55 % průměrné čisté mzdy (dnes je to asi 40 %) by nerovnováhu důchodového systému ještě dále prohloubilo.
Postoj vedení ČSSD k důchodovému systému vadí například také bývalému sociálně demokratickému ministrovi financí Jiřímu Rusnokovi. Ten v rozhovoru pro server Podnikatel.cz již dříve uvedl, že sociální demokracie volí taktiku „čím hůře, tím lépe.“ Jde opět o přístup „ať je klidně po nás třeba potopa, ale hlavně, že ty volby vyhrajeme“,
připojuje se Matěj Šuster. Čtěte více: Jiří Rusnok: Opozice volí taktiku – čím hůře, tím lépe.
Populismus žije ve všech stranách
Avšak ČSSD není v populistických gestech rozhodně jedinou stranou u nás. Stačí jen vzpomenout daňové prázdniny navrhované ODS. Občanští demokraté se také radí chlubí cizím peřím a zatajují pravé příčiny věcí. Důkazem budiž například tvrzení, že snížení sociálního pojištění, které proběhlo na začátku roku, bylo protikrizovým opatřením. Přitom o snížení sociálního pojištění se mluvilo již na jaře minulého roku, kdy o finanční krizi a recesi neměl nikdo ani potuchy.
Podobně se pokusil využít situaci ve svůj prospěch exministr financí Miroslav Kalousek, který se na počátku roku holedbal, jak se mu podařilo díky reformě veřejných financí snížit deficit rozpočtu na rekordní minimum. Za poklesem deficitu ale nestále žádná daňová reforma, nýbrž pouhá změna ve způsobu účtování. Nová právní úprava totiž umožnila organizačním složkám státu nepřevádět své nevyčerpané rozpočtované prostředky do rezervních fondů a ty se tak ve výsledku nevykázaly v konečné rozvaze jako uskutečněný výdaj. Čtěte více: Kalouskovy triky s deficitem Česku příliš nepomůžou.
ČLÁNKY DO MAILU