Máte jasno v problematice DPH u poskytnutých služeb?

30. 11. 2010
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Autor: 258398
Určení místa plnění u poskytnutých služeb není nic jednoduchého, zvláště jedná-li se o výjimky jako je služba spojená s nemovitostí. Pokusíme se nastínit základní pravidla, kterými se podnikatel při poskytnutí služby řídí.

Podnikatelé se často setkávají s nejednotným názorem na problematiku DPH. Zvláště pokud se jedná o vývoz služeb. To je také případ čtenáře serveru Podnikatel.cz, který montuje schodiště a vnitřní vybavení provozoven v zahraničí. Zdanění konzultoval s několika odborníky, jejichž odpovědi nebyly jednotné. Sám jsem se zabýval analýzou zákona o DPH a rovněž si nejsem zcela jist, zda postupuji správně, respektive bych se nerad dostal do rozporu s platnou legislativou, popisuje pan Josef.

Služba poskytnutá osobě povinné k dani – podnikateli

Předně je třeba připomenout, že legislativa v oblasti poskytování služeb mezi členskými státy se od roku 2010 změnila. Rozhodujícím z hlediska posouzení místa zdanitelného plnění je skutečnost, zda je služba poskytnuta osobě, která je povinná k dani, zjednodušeně řečeno podnikateli. Kdo je osoba povinná k dani, čtěte více: Povinné „plátcovství“ DPH se změnilo, vyvolalo rozhořčení

Jestliže je tedy služba poskytnuta osobě povinné k dani, je místem plnění místo, kde má příjemce služby sídlo nebo místo podnikání. Poskytovatel tyto služby poskytnuté do jiného členského státu vykazuje v souhrnném hlášení. Čtěte více: Podáváme souhrnné hlášení podle nových pravidel

Příklady:

Český plátce DPH poskytuje konzultační služby pro polskou firmu.

Místo plnění je v Polsku. Plátce vykazuje službu v souhrnném hlášení.

Český plátce DPH poskytuje konzultační služby pro českou firmu do Libye.

Jak pro server Podnikatel.cz odpověděl Jan Molín, daňový poradce a analytik společnosti MIVO, v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona o DPH platí, že místem plnění je sídlo, kde má sídlo nebo místo podnikání osoba, které byla služba poskytnuta. Samozřejmě pokud se jedná o osobu povinnou k dani – podnikatele. Místo plnění je v České republice, proto bude služba fakturována s českou DPH, vysvětluje Molín.

Jestliže se ale služba poskytuje provozovně osoby povinné k dani, která se nachází v jiném místě, než kde je sídlo nebo místo podnikání, je místem plnění místo, kde je provozovna umístěna.

Příklad:

Český plátce DPH poskytuje právní služby pro rakouského podnikatele jeho provozovně umístěné na Slovensku.

Místo plnění je na Slovensku.

Změny platné od roku 2010 se dotkly nejednoho podnikatele. Každá osoba povinná k dani, které je poskytnuta služba s místem plnění v tuzemsku osobou neusazenou v tuzemsku se stává podle § 94 plátcem DPH, a to dnem poskytnutí této služby. Čtěte více: Poskytujete služby v rámci EU? Stáváte se plátcem DPH

Služba poskytnutá osobě nepovinné k dani – nepodnikateli

Zcela odlišná situace by nastala při poskytnutí služby osobě nepovinné k dani. Při poskytnutí služby osobě nepovinné k dani je místem plnění místo, ve kterém má poskytovatel sídlo nebo místo podnikání. Český plátce DPH poskytuje tlumočnické služby pro maďarskou soukromou osobu. Místo plnění je v tuzemsku. Plátce fakturuje českou DPH.

Shrnutí:

  1. Příjemcem služby je osoba povinná k dani (podnikatelský subjekt)
    • místem plnění je místo (stát), kde má příjemce sídlo nebo místo podnikání
    • místem plnění je místo (stát), kde je provozovna umístěna
  2. Příjemcem služby je osoba nepovinná k dani (nepodnikatel)
    • místem plnění je místo (stát), kde má poskytovatel sídlo nebo místo podnikání
    • místem plnění je místo (stát), kde je provozovna umístěna, pokud je poskytovatelem provozovna

Služby vztahující se k nemovitosti

Aby to však nebylo tak jednoduché, existují četné výjimky z tohoto pravidla. Ty vyjmenovává zákon o dani z přidané hodnoty v § 10 až 10 k.

Velmi časté jsou poskytované služby, které se vztahují k nemovitosti. To je i případ uvedeného čtenáře, který se zabývá montáží schodišť a vnitřního vybavení. Zde se totiž aplikuje ustanovení § 10: Místem plnění při poskytnutí služby vztahující se k nemovitosti, včetně služby znalce, odhadce a realitní kanceláře, služby ubytovací, udělení práv na užívání nemovitosti a služby při přípravě a koordinaci stavebních prací, jako jsou zejména služby architekta a stavebního dozoru, je místo, kde se nemovitost nachází.

Jak vysvětluje Jana Kaslová, tisková mluvčí Finanční ředitelství v Praze, pokud český plátce DPH poskytuje služby vztahující se k nemovitosti a příjemcem služeb je osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, daň při přijetí služeb odvede tento příjemce. Jestliže je příjemce služeb osoba neregistrovaná k dani v jiném členském státě, může tuzemskému poskytovateli těchto služeb vzniknout povinnost zaregistrovat se k DPH v jiném členském státě EU, a to dle národní daňové legislativy platné v daném státě. Čtěte také: Vracení DPH podle nových pravidel

Pokud český plátce DPH poskytuje služby vztahující se k nemovitosti, která se nachází ve třetí zemi, místo plnění se nachází rovněž ve třetí zemi a tuzemský plátce je povinen se řídit zákony, které platí pro zdanění v této zemi.

Jak uvádí Kaslová: Z výše uvedeného vyplývá, že povinnost přiznat a zaplatit daň při poskytnutí služby vztahující se k nemovitosti vzniká vždy v místě (v zemi), kde se nemovitost nachází. Dodává, že v případě, kdy se nenachází nemovitost, ke které se služba vztahuje na území ČR, nepodléhá tato služba zdanění českou daní z přidané hodnoty a to ani v případě, že jí fakturuje český plátce jinému českému plátci.

Daňový doklad při poskytnutí služby

Postup při vystavování daňových dokladů při poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko a náležitosti těchto daňových dokladů popisuje ustanovení § 33, kde je uvedeno:

Plátce, který poskytuje službu s místem plnění mimo tuzemsko, je povinen vystavit za každé plnění daňový doklad nejpozději do 15 dnů od data uskutečnění služby nebo přijetí platby, pokud platba předchází uskutečnění služby. Daňový doklad musí obsahovat:

  • obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který poskytuje službu,
  • daňové identifikační číslo plátce, který poskytuje službu,
  • název, sídlo nebo místo podnikání osoby, které je služba poskytována,
  • daňové identifikační číslo osoby, které je služba poskytována, včetně kódu země,
  • rozsah a předmět poskytované služby,
  • datum vystavení daňového dokladu,
  • datum uskutečnění služby nebo datum přijetí platby, podle toho, který den nastane dříve, pokud se liší od data vystavení daňového dokladu,
  • základ daně,
  • odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona, podle kterého je místo plnění mimo tuzemsko,
  • pokud je daň ve státě, ve kterém se nachází místo plnění, povinna přiznat a zaplatit osoba, které je služba poskytována, sdělení o této skutečnosti, s odkazem na příslušné ustanovení tohoto zákona, ustanovení předpisu Evropských společenství, nebo s jiným odkazem, podle kterého je osobou povinnou přiznat a zaplatit daň osoba, které je služba poskytnuta.

Autor článku

Dagmar je redaktorkou Podnikatel.cz a ve svých článcích se zaměřuje na oblast mzdového účetnictví a personalistiky. Mzdové účetní pravidelně školí a poskytuje rady v odborné poradně.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).