Koncesované živnosti upravuje hlava II. druhé části živnostenského zákona v paragrafech 26 a 27. Koncesované živnosti a také podmínky k vydání koncese pak upravuje především příloha číslo 3 živnostenského zákona. Dále se na koncesované živnosti vztahují všechna obecná pravidla týkající se živnostenského podnikání tak, jak je stanoví živnostenský zákon. Obsahové náplně jednotlivých koncesovaných živností pak specifikuje nařízení, které schválila vláda na své schůzi 23. července.
Vstup do podnikání: koncese vs. řemeslná, vázaná a volná živnost
Podnikatel, který chce provozovat koncesovanou živnost, musí o koncesi požádat, a to pomocí Jednotného registračního formuláře (JRF), který s novým živnostenským zákonem zeštíhlel. Čtěte více: Jednotný registrační formulář zhubl. Vědí o tom všichni?
Řízení o koncesi upravuje paragraf 50 a následující živnostenského zákona. Žadatel o koncesi doloží k JRF veškeré doklady, které živnostenský zákon pro danou koncesi stanovuje. Jedná se například o doklad o předepsaném vzdělání nebo praxi. Živnostenský úřad může žadatele vyzvat k opravě nebo doplnění, pokud shledá nějakou závadu v doložených dokladech a žádosti.
Podle toho, v jakém oboru chce podnikatel podnikat a o jakou koncesi žádá, se k udělení koncese vyjadřuje kompetentní orgán státní správy, ať už je to například Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Státní energetická inspekce, Ministerstvo dopravy a další. Těm živnostenský úřad postupuje žádost o koncesi k vyjádření a stanoviska těchto orgánů jsou pro něj závazná.
Po udělení koncese a dalších náležitostech souvisejících se startem podnikání vstupuje zájemce do podnikání a může řádně podnikat. S tím, že se musí držet všech zákonů a jiných nařízení, které obecně s podnikáním či konkrétně s daným oborem činnosti souvisí. Obecně se jedná především o živnostenský zákon, zákoník práce, obchodní zákoník, občanský zákoník, daňové zákony a předpisy atd. Čtěte více: Kdy je v podnikání nutná koncesní listina?
Odbornou způsobilost (vzdělání a/nebo praxi v příslušném oboru) musí podnikatel prokázat také v případě, že chce provozovat živnost řemeslnou nebo vázanou. Pokud tyto podmínky splní, udělí mu živnostenský úřad živnostenské oprávnění. Pouze u živnosti volné není třeba splnit nic jiného, než obecné požadavky živnostenského zákona na vstup do podnikání. Čtěte více: Druhy živností
Z diskuze: Lze zaměstnat na koncesi?
Lze na koncesi autodopravce zaměstnat?
– ptá se čtenářka business serveru Podnikatel.cz. Pokud manžel podniká v autodopravě a má možnost tzv. prodat práci někomu jinému, stačí mu stále jen koncese na autodopravu? Jestli ano, může faktury, které přijdou, dát do nákladů a vystavit fakturu pro firmu, pro kterou byla přeprava uskutečněna, s určitým rabatem? Není to švarcsystém?
– pokračuje čtenářka.
Provozujete koncesovanou živnost?
Pokud mluvíte o zaměstnanci, není možné zaměstnávat na IČ. Švarcsystém je právě to. Švarcsystém je využívání obchodněprávních vztahů (IČ) pro závislou práci. Zákaz takového zaměstnávání nadále trvá,
popsala již v jedné z předchozích diskuzí spolupracovnice redakce Klára Soukupová.
Na koncesi autodopravce proto lze zaměstnat, ale pouze v souladu se zákoníkem práce, a to formou pracovního poměru nebo na dohodu (o provedení práce nebo o pracovní činnosti).
Spolupráce s jiným podnikatelem tedy není zaměstnání. Ovšem lze podle Kláry Soukupové uskutečnit to, co čtenářka popisuje. Tedy zadat práci někomu jinému, kdo se stane v tuto chvíli pro autodopravce dodavatelem. Dodavatel provede danou práci za určitou částku, kterou autodopravci nafakturuje. Sám autodopravce pak vystaví fakturu svému původními klientovi. Nejedná se o švarcsystém, pokud dodavatel pracuje i pro jiné firmy a pokud se nebude jednat o soustavnou a výhradní spolupráci, která by měla suplovat řádný zaměstnanecký poměr – s tím by autodopravce mohl mít problémy.
Podobně lze ostatně postupovat i u jiných, než koncesovaných, živností – řemeslné, vázané a volné.
Pozor na rozlišení pracovních a obchodních vztahů
Hlavním pravidlem je, aby podnikatel dobře rozlišoval pracovněprávní vztahy na straně jedné a obchodněprávní vztahy na straně druhé. První se řídí primárně zákoníkem práce, druhé primárně obchodním zákoníkem, případně občanským zákoníkem.
ČLÁNKY DO MAILU