Názory k článku Máte poslední den na podání prvního kontrolního hlášení. Známe nejčastější chyby

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 25. 2. 2016 15:48

    :I) (neregistrovaný)

    Tak nevím, školy nemám. Jak ale může být nejčastější chyba "Nevyplnění ID datové schránky nebo e-mailu v úvodní části formuláře"?

    1) Když se člověk snaží uložit hlášení přímo, objeví se nepropustná chyba - bez tohoto údaje NELZE ODESLAT. Když nic neodešlu, asi v tom nemůže příjemce najít chybu.

    2) Když použiju tu druhou možnost - doručit datovou schránkou, tak by snad někdo z těch vyškolených úředníků s bezpečnostní prověrkou mohl umět zjistit, ze které datové schránky mu hlášení přišlo.

    Ale asi je jednodušší hrát si na buzeraci a vydávat zrovna tohle za fatální chybu.

    Údaj je navíc naprosto zbytečný. Nikdo nekontroluje, jestli je adresa pravá, hlavně že tam něco je.

  • 21. 5. 2018 0:28

    klientt (neregistrovaný)

    Ne všichni drobní plátci DPH mají datovou schránku (proč také, když za to příslušné - oprávněné organizace fasují spousty peněz za neustálé obnovování ID), a tudíž využívají často možnosti podat EPO k přiznání DPH i kontrolního hlášení elektronickou cestou. A bez podpisu, což zákon připouští, ale v případě, že....

    §71 odst. 1 Zákona č. 280/2009 Sb (Daňový řád) předepisuje v takovém případě do 5 dnů od odeslání podání tento úkon potvrdit, a to fyzicky, s vlastnoručním podpisem plátce.

    Otázkou je, co se tedy vlastně - termínově chápáno - považuje za ten akt "podání" (vázaný samozřejmě na předepsaný kalendářní temín). Je to:
    a) odeslání EPO a potvrzení, od finanční správy, že bylo přijato? anebo
    b) teprve fyzické přijetí onoho potvrzovacího formuláře?

    Bez onoho fyzického potvrzení podle zákona tento "EPO úkon" vlastní účinky podání NEMÁ . O.K. To ovšem znamená, že by ani zpětné hlášení z mailové adresy Fin Správy MfČR "daneelektronic­ky@fs.mfcr.cz" ani nemělo obsahovat záhlaví "Přijetí elektronického podání", protože podle tohoto výkladu přiznání k DPH, ani kontrolní hlášení vlastně ještě podáno nebylo a tím může jednoho každého plátce mást.

    Lze podat EPO poslední předepsaný den podle Daňového řádu a doručit potom na FS fyzicky potvrzovací formulář do 5 dnů od uplynutí předepsaného termínu, tedy už po jeho uplunutí ? Anebo je vlastně plátce povinen podat EPO kdykoliv, ale tak, aby alespoň jeden den před uplynutím předepsaného termínu bylo na finanční úřad fyzické potvrzení úkonu doručeno? Co tedy vlastně znamená zpětné hlášení došlé od FS ... "potvrzujeme přijetí podání..." ? Finanční správa to chápe po svém: ono POTVRZENÍ musí být doručeno maximálně do termínu předepsaného Daňovým řádem.

    K jakému účelu Zákon č. 280/2009 Sb stanovuje interval oněch "5 dnů od odeslání podání" (cituji z portálu MFCR, stránka Daňový portál/Dokumen­tace). Je to alespoň nějaká "úlitba" daňovému poplatníkovi? Nikde a nikdo to přesně neobjasňuje. Jestliže je nutno podávat hlášení elektronicky ale stejně se stává platným teprve po fyzickém potvrzení, je namístě otázka, co jsme to vlastně elektronickým zpracováním ušetřili? K čemu ono elektronické hlášení je, když není platné, dokud jej fyzicky nepotvrdíme? Nestačí provést takové hlášení, spolu se všemi potřebnými údaji fyzicky, tak jak se to provádělo předtím? Plátce tam musí tak jako tak (pokud to neposlal poštou), a nic tím nezískává, neušetří, akorát je nucen k danému termínu provést dva úkony namísto jednoho. Ano, ušetří se spousta času na Finanční správě tím, že příslušní pracovníci nemusejí ťukat data osobně, ale ta data teď "ťukají" plátci. A za odměnu.... Jakou vlastně odměnu...?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).