Rozlišují se dvě skupiny plátců, kteří jsou povinni zálohy na dani hradit. Roli zde hraje výše daňové povinnosti. Liší se pak také počtem záloh.
Zálohy na daň musí platit poplatník, jehož vypočtená daňová povinnost přesáhla 30 000 korun, ale nebyla vyšší než 150 000 korun. Je povinen platit zálohu ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti.
Splatná je ve dvou splátkách. Termíny jsou 15. 6. a do 15. 12., celkově tak bude mít předplaceno na zálohách 80 % své daňové povinnosti.
Březnový termín se týká druhé skupiny
Zálohy na daň musí platit poplatník, jehož vypočtená daňová povinnost byla vyšší než 150 000 korun. Zálohu je nutné hradit ve výši 1/4 poslední daňové povinnosti.
V tomto případě se jedná o nejzazší termíny záloh 15. 3., do 15. 6., další záloha je splatná do 15. 9. a následující záloha je splatná do 15. 12.
Psali jsme: Vyplňujete daňové přiznání? Ujistěte se, zda se vás netýkají zálohy na daň
Úrok z prodlení
Přestože jsou stanoveny pevné termíny pro platbu záloh a doplatku daně, nenabíhá úrok z prodlení automaticky prvním dnem po splatnosti. V souladu s § 252 daňového řádu je poplatník v prodlení, jestliže neuhradí splatnou daň nebo daňovou zálohu nejpozději v den její splatnosti.
Úrok z prodlení se počítá za každý den prodlení, avšak až pátým pracovním dnem po dni splatnosti až do dne platby včetně. Výše úroku odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů.