Máte poslední den nejen na přechod k paušální dani OSVČ, ale i na změnu pásma daně

Kdo může paušální daň využít 

Institut paušální daně je dobrovolný, nemohou jej však moct využít všechny OSVČ. Paušální daň mohou využít OSVČ, které mají příjmy do 2 milionů korun. Na paušál naopak mohou zapomenout plátci DPH (nárok nemají ani dobrovolní plátci DPH) i ti, kteří mají i registrační povinnost k DPH, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby.

Zároveň OSVČ nesmí být dlužníkem, vůči které bylo zahájeno insolvenční řízení. OSVČ nesmí být ani společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti a nesmí vykonávat činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. To znamená, že OSVČ, které zároveň pracují na dohody, mají nárok jen tehdy, pokud je dohoda o pracovní činnosti s odměnou do 4000 Kč a dohoda o provedení práce do 10 tisíc Kč měsíčně.

Kdy musíte podat přiznání a vše dodanit

Příjmy dle § 8, 9 či 10 zákona o daních z příjmů nijak vstupu do režimu paušální daně nebrání, protože za předcházející zdaňovací období se posuzují jen příjmy ze samostatné činnosti podle § 7, jejichž výše nesmí přesáhnout 2 mil. Kč. Pokud máte příjmy ze samostatné činnosti ve výši 600 tisíc Kč a k tomu příjmy z nájmu ve výši 300 tisíc Kč, můžete do režimu paušální daně vstoupit. Má to však jedno velké “ale”.

Kdo má příjmy ze samostatné činnosti a k tomu souběžné příjmy dle § 8, 9 či 10 (s výjimkou těch zdaněných srážkou), musí být tyto doplňkové příjmy v maximální výši 50 tisíc korun. Pokud to splňujete, přiznání řešit nemusíte a ani nic doplácet netřeba. U koho budou doplňkové příjmy vyšší, musí normálně podat přiznání a vše zdanit jako doposud. Neplatí ani, že by příjmy ze samostatné činnosti “zfoukla” paušální daň a podnikatel jen v přiznání dodanil ostatní příjmy. V přiznání musíte zdanit vše tak, jak daníte doposud, tedy všechny příjmy dohromady. Z výsledné částky se vám pak jen odečtou zaplacené paušální zálohy.

Stejným způsobem musíte vyřešit i pojistné, tedy podat přehledy a započíst zálohy, přičemž pojistné se vypočte na základě skutečných příjmů. Pokud byste tedy měli v roce 2023 příjmy ze samostatné činnosti ve výši 900 tisíc Kč a k tomu příjmy z nájmu ve výši 300 tisíc Kč, musíte podat přiznání a přehledy a zdanit normálně jak příjmy ze samostatné činnosti ve výši 600 tisíc, tak příjmy z nájmu ve výši 300 tisíc Kč. Samozřejmě za využití slev na dani, daňových zvýhodnění apod. a se započtením paušální zálohy.

Přechod do paušálního režimu je sice i v takovém případě možný, ale s ohledem na celkové odvody zaplatíte na konci stejně. Efekt to může mít u některých OSVČ teoreticky z hlediska cash-flow, kdy budou hradit měsíčně nižší částku než doposud (budou pak ale muset více doplatit).

Přečtěte si také:

Velký manuál k paušální dani: Kolik činí, jaké jsou podmínky a dokdy se přihlásit?

Paušální daň je ve třech pásmech

Paušální daň se i v roce 2024 platí ve třech různých pásmech na základě předchozích příjmů a výdajového paušálu, do kterého OSVČ spadá. V prvním pásmu se platí 7498 Kč (minimální částka zdravotního pojistného, 1,15násobek minima sociálního pojistného a daň ve výši 100 Kč). V druhém pásmu OSVČ hradí 16 745 Kč a v třetím 27 139 Kč.

Pro koho jsou jednotlivá pásma

Pro koho je 1. pásmo 7498 Kč

První pásmo se týká OSVČ s příjmy do 1 milionu Kč, přičemž u těchto podnikatelů je jedno, z jaké samostatné činnosti jejich příjmy plynou. Dále se do prvního pásma může přihlásit poplatník s příjmy ze samostatné činnosti až do výše 1,5 mil. Kč, pokud alespoň 75 % těchto příjmů tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 % nebo 60 % z příjmů.

První pásmo je také pro poplatníky s příjmy ze samostatné činnosti až do výše 2 mil. Kč, pokud alespoň 75 % těchto příjmů tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 % z příjmů. V tomto pásmu je paušální daň stanovená stejně jako v minulosti, tedy z minimální částky zdravotního pojistného, 1,15násobku minima sociálního pojistného a daně ve výši 100 korun. Pro rok 2023 tedy jde o částku 7498 Kč. 

Pro koho je 2. pásmo 16 745 Kč

Do druhého pásma se může přihlásit poplatník, jehož příjmy ze samostatné činnosti nepřesáhly v předcházejícím zdaňovacím období 1,5 mil. Kč, a to bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti pocházejí. Druhé pásmo mohou využít také poplatníci s příjmy do 2 mil. Kč, pokud měli 75 % příjmů, ke kterým lze uplatnit výdaje ve výši 80 % nebo 60 % příjmů. Paušální odvod činí v druhém pásmu 16 745 Kč měsíčně. 

Pro koho je 3. pásmo 27 139 Kč

Do třetího pásma potom mohou vstoupit všichni poplatníci, kteří splní podmínky vstupu do paušálního režimu, tedy jejichž příjmy ze samostatné činnosti nepřesáhly 2 mil. Kč. Tyto OSVČ pak musí platit 27 139 Kč měsíčně. 

Pásmo si nelze vybrat

Kdo už nějakou dobu podniká a chce nově do paušálního režimu vstoupit, nemůže si pásmo vybrat libovolně, nýbrž jej musí zvolit na základě svých loňských příjmů. Podmínky vstupu do určitého pásma paušálního režimu určují příjmy dosažené za předchozí zdaňovací období, nikoli předpoklady týkající se budoucnosti. Pokud jste například loni měli příjmy 1,3 milionu Kč (OSVČ s 40% paušálem) a víte, že v roce 2024 budete mít příjmy pod 1 milion Kč, musíte i tak vstoupit do druhého pásma a platit 16 745 Kč.

Jak se k paušální dani přihlásit

OSVČ, které chtějí do paušálního režimu nově vstoupit od roku 2024, musí finančnímu úřadu podat oznámení o vstupu do paušálního režimu. Naopak není třeba nijak kontaktovat zdravotní pojišťovnu nebo ČSSZ, úřady si informaci samy předají. Poplatník se stává při splnění zákonem stanovených podmínek poplatníkem v paušálním režimu k 1. dni rozhodného zdaňovacího období, tj. k 1. lednu daného roku. Poplatník, který zahajuje činnost, ze které mu plynou příjmy ze samostatné činnosti, se stává poplatníkem v paušálním režimu k počátku kalendářního měsíce, ve kterém činnost zahajuje.

Lhůta pro podání oznámení je do desátého dne rozhodného zdaňovacího období, tj. období, ve kterém poplatník vstupuje do paušálního režimu. Pro rok 2024 je tedy nutné podat oznámení do dnešního dne, tedy do 10. ledna 2024. 

Jak oznámení podat

Oznámení o vstupu do paušálního režimu lze podat jen:

• na tiskopisu vydaném ministerstvem financí,
• na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah a uspořádání údajů shodné s tiskopisem ministerstva financí, nebo
• datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně učiněnou elektronicky způsoby podle daňového řádu.

Oznámení lze tak podat klidně i osobně na finančním úřadě nebo poslat poštou.

V oznámení o vstupu do paušálního režimu je poplatník povinen kromě obecných náležitostí podání uvést své identifikační a kontaktní údaje, údaje o vstupu do paušálního režimu, údaje o důchodovém pojištění poplatníka a údaje o veřejném zdravotním pojištění poplatníka a také pásmo paušální daně. 

Pro podání oznámení lze využít i interaktivní elektronický formulář na MOJE daně. Pozor ovšem na to, že od roku 2024 musí OSVČ, které mají zpřístupněnou datovou schránku, tedy většina, podat oznámení o vstupu do paušálního režimu výhradně elektronicky ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.

Co když jste byli v paušálním režimu loni

Pokud jste byli v paušálním režimu v loňském roce, měli jste příjmy dle limitu, ve kterém jste byli, a stále splňujete podmínky, nemusíte nic řešit a stačí pouze upravit výši paušálního odvodu. 

Jestliže jste však vloni přesáhli hranici příjmů svého limitu, musíte podat oznámení o změně zvoleného pásma paušálního režimu a vypočítat daň i veřejná pojistná podle vyššího pásma paušálního režimu. Rozdíl je pak nutné zaplatit do lhůty pro podání daňového přiznání. Následně pak budete platit paušální daň dle nového pásma.

Zároveň platí, že kdo se kvůli vyšším příjmům posunul do vyššího pásma, musí v něm zůstat i pro aktuální zdaňovací období (přestože by třeba splňoval podmínky pro nižší pásmo). Nejde tedy například být v roce 2023 v nejnižším pásmu, zpětně jej překročit, vše dodanit a v nejnižším pásmu zůstat i v roce 2024.

Pokud se po skončení zdaňovacího období naopak například ukáže, že poplatník, který byl v druhém pásmu (a platil 16 000 Kč), měl příjmy, které odpovídaly prvnímu pásmu, může podat tzv. oznámení o jiné výši paušální daně a bude mu stanovena daň i pojistné na sociální a zdravotní pojištění podle prvního pásma, tedy bude mít nárok na vrácení přeplatků.

Kdo na paušální dani vydělá

Závisí na oboru podnikání a také výši příjmů. Paušální daň se například nově vyplatí i některým OSVČ s 80% paušálem. Nejvíce na paušální dani vydělají bezdětné OSVČ s 60% paušálem s příjmy těsně pod úrovní 1,5 milionu Kč. Vyplývá to z výpočtů serveru Podnikatel.cz.

Každá OSVČ by si tak měla spočítat, zda se jí vstup do paušální daně vyplatí. Pro výpočet lze například využít kalkulačku ministerstva financí. Úspora ale samozřejmě nemusí být jen finanční a pro některé OSVČ může být důvodem pro paušální daň menší byrokracie.

Kam a kdy platit paušální daň

Paušální daň se platí na společný osobní daňový účet a je splatná do 20. dne zálohového období (kalendářního měsíce), na které se záloha platí. Předčíslí společného osobního daňového účtu je 2866. Obecně platnou výjimkou je splatnost zálohy na zálohové období, ve kterém poplatník v paušálním režimu zahájil činnost, ze které mu plynou příjmy ze samostatné činnosti, v takovém případě lze první zálohu zaplatit do 20. dne následujícího měsíce.

Příklady

Pokud např. poplatník zahájí samostatnou činnost v lednu 2024 a přihlásí se do paušálního režimu, bude mít první i druhou zálohu (tj. zálohu za leden a únor) splatnou do 20. února.

Pokud např. poplatník zahájí samostatnou činnost v dubnu 2024 a přihlásí se do paušálního režimu, bude mít první i druhou zálohu (tj. zálohu za duben a květen) splatnou do 20. května.

Jiná situace je, pokud poplatník vykonával samostatnou výdělečnou činnost již např. od roku 2017, splňuje podmínky pro vstup do paušálního režimu a oznámení o vstupu podá správci daně do 10. ledna 2024. Pak první zálohu bude mít splatnou 20. ledna 2024 a dále každého 20. dne v měsíci až do 20. prosince daného kalendářního roku.

Nezapomeňte doplatit zálohy

Kdo přejde na paušální daň, neměl by zapomenout na doplacení všech záloh na pojistném za rok 2023. Kdy naposledy zaplatíte zálohy samostatně, se odvíjí od toho, jak zálohy platíte. Tedy zda zálohy platíte přímo v měsíci, ke kterému se vztahují, nebo teprve až v měsíci následujícím.

Pokud v tom, ke kterému se vztahují, zaplatíte je naposledy samostatně v prosinci, do 20. ledna pak musíte zaplatit první zálohu paušální daně ve výši daného pásma, kterou následně vždy platíte do 20. dne v měsíci. Jestliže nyní platíte zálohy zpětně, budete muset ještě v lednu doplatit zálohy za prosinec a zároveň uhradit první paušální zálohu.

Jaké jsou povinnosti u paušální daně

Poplatník, který se nachází v režimu paušální daně, nemusí podávat daňové přiznání a ani přehledy pojistného, určitou evidenci příjmů však OSVČ vést musí. Může totiž dojít například k situaci, že poplatník bude povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob (např. proto, že daň poplatníka nebude rovna paušální dani, neboť jeho příjmy ze samostatné činnosti převýšily 2 000 000 Kč nebo poplatník obdržel příjmy ze závislé činnosti, stal se plátcem DPH nebo společníkem v.o.s.). 

Je proto nutné vést evidence potřebné pro správné stanovení daně v rámci daňového přiznání (lze navázat na evidence, které byly poplatníkem doposud vedeny). Poplatník je rovněž povinen doložit správnost úprav prováděných dle § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů při přechodu ze zdaňovacího období, ve kterém daň poplatníka není rovna paušální dani, do zdaňovacího období, za které je jeho daň rovna paušální dani, a naopak.

Finanční správa proto doporučuje vést i nadále evidenci v takovém rozsahu, aby byl poplatník případně schopen (při nesplnění podmínek a navazující povinnosti stanovení daně z příjmů a pojistných) tyto povinnosti splnit. Minimálním rozsahem bude evidence příjmů, o kterých by měl mít poplatník přehled i z hlediska registrace k DPH.

Od roku 2023 je navíc v zákoně výslovně stanoveno, že některé OSVČ musí vést záznamy o příjmech ze samostatné činnosti pro účely prokázání výše rozhodných příjmů pro zvolené pásmo paušálního režimu. Konkrétně se tato povinnost týká poplatníků v paušálním režimu, kteří mají příjmy ze samostatné činnosti, ke kterým lze uplatnit výdaje procentem z příjmů v různé výši. 

Co dělat, když podmínky přestanete plnit?

Zjistíte-li, že už nesplňujete podmínky pro paušální režim (například překročíte příjmy ve výši 2 milionů korun), musíte to oznámit správci daně do 15 dnů. Zároveň to znamená, že po skončení zdaňovacího období budete muset podat daňové přiznání a přehledy o příjmech a výdajích a v nich vyčíslit daň a pojistná.

Přečtěte si také:

Kdo musí podat dodatečné daňové přiznání navzdory režimu paušální daně?

Pokud po skončení období zjistíte, že sice nesplňujete podmínky pro dané pásmo, avšak pro vyšší stále ano, nemusíte z paušálního režimu vystupovat a stačí podat již zmíněné oznámení o jiné výši paušální daně, ve kterém uvedete vyšší pásmo paušálního režimu, jehož podmínky vaše příjmy splňují, a vypočítáte daň i veřejná pojistná podle vyššího pásma paušálního režimu. 

Co když chcete paušální režim dobrovolně opustit?

Vystoupit z paušálního režimu je možné dobrovolně vždy ke konci zdaňovacího období, tedy na konci každého roku. V takovém případě je potřeba podat oznámení o dobrovolném vystoupení, a to nejpozději do desátého dne následujícího roku, pro rok 2024 tedy do 10. ledna 2024.

Ukončení paušálního režimu netřeba hlásit zvlášť zdravotní pojišťovně a ČSSZ. Pokud OSVČ paušální režim opustí, stačí podat oznámení správci daně, který tuto informaci předá zdravotní pojišťovně a České správě sociálního zabezpečení.