Máte přeplatek na dani? S daňovým přiznáním už nemusíte čekat do února

Proč se dříve vyplatilo podávat přiznání nejdříve v únoru?

Mnoho let existoval v daňovém řádu nesoulad lhůt, kvůli kterému poplatníci, kteří podali přiznání v lednu a vyšel jim na dani přeplatek, museli žádost o přeplatek podávat ještě jednou. § 155 daňového řádu totiž určuje, že žádosti o vrácení přeplatku mohou úřady vyhovět jen tehdy, jestliže existuje vratitelný přeplatek do 60 dnů ode dne podání žádosti.

Jenže daň je zároveň dle zákona splatná ve lhůtě 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období (pokud bylo daňové přiznání podáno opožděně, je vyměřena až k datu, kdy správci daně skutečně přiznání došlo). Finanční úřad tak může daň vyměřit nejdříve k poslednímu dni lhůty pro podání daňového přiznání. Dříve tedy platilo, že kdo podal přiznání v lednu, nevešel se do 60denní lhůty a žádost o vrácení přeplatku mu byla zamítnuta.

Přiznání lze nyní podat bez obav i v lednu

S účinností od zdaňovacího období 2018 se však do zákona o daních z příjmů dostal nový § 38zf, který stanovil, že pokud poplatník podá daňové přiznání současně s žádostí o vrácení vratitelného přeplatku před uplynutím lhůty stanovené pro podání daňového přiznání, hledí se na žádost jako na podanou v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání.

Nově tak platí, že i přiznáním a žádostí o vrácení vratitelného před uplynutím lhůty pro podání daňového přiznání se bude úřad zabývat a poplatníci nemusí žádost podávat znovu. Tento postup se navíc uplatní i v případě, kdy do lhůty pro podání daňového přiznání poplatník podá opravné přiznání. Aby ale mohl poplatník o vrácení požádat, platí, že přeplatek musí činit nejméně 100 korun. Co se týče samotného vrácení přeplatku, musí poplatníci počítat s tím, že jej od finanční správy dostanou do 30 dnů ode dne, kdy je vyměřena daň. Vzhledem k tomu, že daň je vyměřena na začátku dubna, přeplatek bude podnikatelům zaslán do začátku května.

Dokdy přiznání podat a dokdy doplatit daň

Ať už podnikateli vyjde přeplatek nebo nedoplatek, lhůta pro podání daňového přiznání, v případě, že nevyužívá služeb daňového poradce, vyprší na začátku dubna. OSVČ, které nevyužívají služeb daňového poradce, by měly přiznání podat do středy 1. dubna. Podnikatelé, kterým s přiznáním pomáhá daňový poradce, pak mají lhůtu o tři měsíce prodlouženou a přiznání musí odevzdat do středy 1. července. Do 1. dubna ale musí příslušnému finančnímu úřadu tuto skutečnost doložit. Za den podání se považuje den, kdy OSVČ odevzdá přiznání na finančním úřadě, poště či ho odešle prostřednictvím daňového portálu nebo datové schránky.

Stále ovšem platí pětidenní „doba hájení“, během které se mohou OSVČ s přiznáním beztrestně opozdit. Podle daňového řádu totiž začíná nabíhat penále až od 6. dne a činí 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, maximálně ale 5 % stanovené daně (s tím, že tato částka nesmí být vyšší než 300 000 Kč). V případě, že výše pokuty nepřekročí 200 korun, správce daně penále nepředepíše. Bez rizika sankce tak lze přiznání podat ještě ve středu 8. dubna (9. července pro OSVČ s daňovým poradcem).

Pokud OSVČ vyjde v přiznání nedoplatek na dani, měla by jej uhradit ve stejné lhůtě, jako podá přiznání, tedy do 1. dubna (1. července v případě podnikatele s daňovým poradcem). Také u termínu doplatku ale platí toleranční doba, kdy se lze beztrestně opozdit, protože úroky z prodlení začínají nabíhat až pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti. Beztrestně tak lze daň uhradit ještě v úterý 7. dubna (8. července podnikatelé s poradcem).

Termíny pro podání přiznání se mají změnit

Tato pravidla se však možná ještě během letošního roku změní. Ve Sněmovně se totiž nachází novela daňového řádu, která kromě jiného toleranční lhůtu ruší. Podle ministerstva jde totiž o nesystémovou úlevu. Zrušení liberační lhůty má aspoň částečně kompenzovat zvýšení minimální hranice pro vznik pokuty při pozdním podání z 200 Kč na 500 Kč. Zrušení toleranční doby ale před několika dny navrhl Rozpočtový výbor z návrhu novely vyškrtnout a bude tak záležet na dalším projednávání ve Sněmovně.

Novela daňového řádu dále počítá s tím, že těm, kteří podají daňové přiznání elektronicky, bude prodloužena lhůta pro podání daňového přiznání k daním z příjmů o 1 měsíc. Zároveň se má zjednodušit podání podnikatelům, kteří využívají služeb daňového poradce. Aktuálně je nutné dát plnou moc konkrétnímu daňovému poradci a tu před uplynutím tříměsíční lhůty (zpravidla do začátku dubna) doručit na finanční úřad. To nově již nebude nutné. Nově bude stačit, když daňový poradce prostě podá přiznání ve lhůtě tří měsíců po uplynutí základní lhůty.

Čtěte více: Změní se lhůta pro elektronické podání přiznání a také pro vrácení přeplatků

Povinné elektronické podání čekají také změny

Podnikatelé, kteří mají zpřístupněnou datovou schránku, musí daňové přiznání podat elektronicky, a to v předepsaném formátu. Kdo tak neučiní, hrozí mu pokuta 2000 Kč. Úřady nicméně u daně z příjmů fyzických osob nejprve poplatníka vyzvou k nápravě a teprve, pokud výzvu ignoruje, pokutu udělí.

Tato ustanovení se ale možná také brzy změní. Výše zmíněná novela daňového řádu totiž počítá se zúžením povinnosti podávat přiznání elektronicky ve stanoveném formátu a struktuře v případě osob, které mají zpřístupněnou datovou schránku, pouze na osoby, které datovou schránku mají zřízenou na základě zákona, typicky tedy na firmy nebo vybrané profese. S touto změnou souvisí i zmírnění pokut za nedodržení elektronické formy podání. Místo dosavadních 2000 Kč by se nově mělo platit 1000 Kč.