Máte problémy s pamětí? Tohle jsou důležité termíny pro letošní daňové přiznání

Oproti loňsku se sice zatím nic nezměnilo, v Poslanecké sněmovně však leží novela daňového řádu, která ruší pro podnikatele možnost se beztrestně opozdit s daňovým přiznáním a doplatkem daní.

Přiznání lze beztrestně podat ještě 8. dubna

Základní lhůta pro podání daňového přiznání zůstává pro letošek stejná. OSVČ, které nevyužívají služeb daňového poradce, by měly přiznání podat do středy 1. dubna. Podnikatelé, kterým s přiznáním pomáhá daňový poradce, pak mají lhůtu o tři měsíce prodlouženou a přiznání musí odevzdat do středy 1. července. Do 1. dubna ale musí příslušnému finančnímu úřadu tuto skutečnost doložit. Za den podání se považuje den, kdy OSVČ odevzdá přiznání na finančním úřadě, poště či ho odešle prostřednictvím daňového portálu nebo datové schránky.

Podobně jako v předešlých letech ovšem platí pětidenní „doba hájení“, během které se mohou OSVČ s přiznáním beztrestně opozdit. Podle daňového řádu totiž začíná nabíhat penále až od 6. dne a činí 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, maximálně ale 5 % stanovené daně (s tím, že tato částka nesmí být vyšší než 300 000 Kč). V případě, že výše pokuty nepřekročí 200 korun, správce daně penále nepředepíše. Bez rizika sankce tak lze přiznání podat ještě ve středu 8. dubna (9. července pro OSVČ s daňovým poradcem).

I doplatek se dá uhradit později než 1. dubna

Pokud OSVČ vyjde v přiznání nedoplatek na dani, měla by jej uhradit ve stejné lhůtě, jako podá přiznání, tedy do 1. dubna (1. července v případě podnikatele s daňovým poradcem). Také u termínu doplatku ale platí toleranční doba, kdy se lze beztrestně opozdit, protože úroky z prodlení začínají nabíhat až pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti. Beztrestně tak lze daň uhradit ještě v úterý 7. dubna (8. července podnikatelé s poradcem).

Den splatnosti je dnem, kdy částka byla připsána na účet finančního úřadu, nikoli dnem, kdy částka byla odeslána. U platby složenkou (u některých bank i v případě platby přes účet) si proto musí poplatník dát rezervu, aby se částka stačila přičíst.

Kdo nezaplatí daň ani do pěti dnů, začne mu nabíhat úrok z prodlení. Jeho výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Úrok z prodlení se nepředepíše a podnikatel ho nemusí zaplatit, pokud souhrnná výše úroku nepřesáhne u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 200 Kč.

Výše zmíněná pravidla se však možná ještě během letošního roku změní. Ve Sněmovně se totiž nachází novela daňového řádu, která kromě jiného toleranční lhůtu ruší. Podle ministerstva jde totiž o nesystémovou úlevu. Zrušení liberační lhůty má aspoň částečně kompenzovat zvýšení minimální hranice pro vznik pokuty při pozdním podání z 200 Kč na 500 Kč.

Čtěte více: Změní se nejen úroky, co platí podnikatelé, ale i ty, co hradí finanční úřad 

Přehledy se podávají do začátku května

U sociálního pojištění došlo ke změnám už v loňském roce, kdy se změnila splatnost záloh. Počínaje lednem 2019 se zálohy platí vždy v kalendářním měsíci, ke kterému se pojistné vztahuje.

Čtěte více: Nemění se jen výše záloh pro OSVČ. Mění se i splatnost pojistného

U lhůt pro podání přehledů pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu se však nic nezměnilo a ani nic zatím nemění. Oba přehledy je třeba podat nejpozději do jednoho měsíce od doby, kdy podnikatelé mají podat daňové přiznání. OSVČ bez daňového poradce musí přehledy odevzdat nejpozději první pracovní den v květnu. Vzhledem k tomu, že 1. května je svátek a následující dva dny víkend, mají OSVČ čas do pondělí 4. května. Pokud OSVČ použijí služeb daňového poradce, musí přehledy podat do pondělí 3. srpna. Do konce dubna ale musí tuto skutečnost doložit místní správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně.

Pokud OSVČ přehled včas nepodá, nemusí se ihned obávat sankcí. ČSSZ i zdravotní pojišťovny podnikatele nejprve upozorní, že přehled nepodal a vyzvou ho k nápravě. Pokud by ale podnikatel výzvy ignoroval a přehled nepodal, může dostat pokutu až v řádu desetitisíců korun. Zdravotní pojišťovna může udělit pokutu až do výše 50 000 korun a ČSSZ až 20 000 korun (při opětovném nesplnění povinnosti až 100 000 korun).

Doplatek do 8 dnů od přehledů

K žádným změnám nedošlo ani u doplatku pojistného. Stále platí, že musí být uhrazeny do 8 dnů od reálného odevzdání přehledů. Jestliže podá OSVČ přehled v poslední možný den, tedy 4. května, musí pojistné zaplatit do 12. května. Pokud si ale pospíší a podá přehled například už 3. února, musí pojistné uhradit do 11. února.

Za den platby se považuje i u pojistného den, kdy má ČSSZ nebo zdravotní pojišťovna peníze na účtu. Kdo zaplatí pozdě, může obdržet penále. Výše sankce činí 0,05 % z dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém dluh na pojistném trvá. V případě, že příslušná správa sociálního zabezpečení povolila placení dlužného pojistného ve splátkách, činí penále z takového dluhu 0,025 % z dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém dluh trvá. Penále nabíhá ode dne následujícího po dni splatnosti pojistného do dne úhrady dluhu včetně tohoto dne. Pokuta se ale nepředepíše, pokud částka za jeden kalendářní rok nepřesáhne v úhrnu 100 korun.