Máte u vašich smluv rozhodčí doložky? Jsou pojistkou pro případné spory

Ne vždy jsou vztahy mezi obchodními partnery dokonalé. K rozporům může dojít na základě neplnění smluvních závazků, případně porušení povinností z nich plynoucích. Takové případy mohou skončit u soudu, ale také se dá využít alternativního řešení sporů. Nejpoužívanější metodou je i přes stále populárnější mediaci rozhodčí řízení. Klasický soud totiž nemusí být zejména u složitějších kauz ani rychlým ani levným způsobem, jakým se domoci svých práv.

Na spory je dobré vždy myslet dopředu, a proto je lepší preventivně sjednat při uzavírání obchodní smlouvy rozhodčí doložku. V té se obě strany zavážou k tomu, že veškeré vzájemné spory, které mohou vzniknout při plnění závazků smlouvy, budou řešeny právě prostřednictvím rozhodce.

Jak napsat rozhodčí doložku

Správná formulace rozhodčí doložky je pro potřeby rozhodčího řízení naprosto zásadní. A to vzhledem k tomu, že nepřesnost nebo chyba v její formulaci může znamenat její neplatnost a tedy nemožnost obrátit se se sporem na rozhodčí soud. Kromě obecné dohody, že všechny či jen některé spory, které v budoucnu mohou z hlavní smlouvy vzniknout, budou řešeny mimosoudně v rozhodčím řízení, je možné do rozhodčí smlouvy zahrnout i ujednání o určení rozhodčího soudu nebo rozhodců, průběhu samotného řízení či o náležitostech a možnostech přezkumu rozhodčího nálezu.

Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR doporučuje následující varianty ujednání o rozhodčím řízení:

Všechny spory vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní budou rozhodovány s konečnou platností u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky podle jeho Řádu a Pravidel jedním rozhodcem jmenovaným předsedou Rozhodčího soudu.

nebo 

Všechny spory vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní budou rozhodovány s konečnou platností u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky podle jeho Řádu a Pravidel třemi rozhodci.

V doložce může být předem vybrán konkrétní rozhodce, jehož jméno se do doložky zapíše, nebo se může jen určit způsob, jak bude rozhodce v případě sporu vybrán. Smluvní strany zapracovávají rozhodčí doložku do úvodních nebo závěrečných ustanovení příslušných smluv.

Psali jsme: Problémy s rozhodčími doložkami skončily, nový zákon funguje

Flexibilnější a méně formální řešení, než nabízí klasické soudy

Nejčastěji se firmy na rozhodce obracejí z důvodu porušení smlouvy o dílo, kupní smlouvy nebo úvěrové smlouvy. Řízení je méně formální, probíhá rychleji než u civilního soudu a je ukončeno vydáním rozhodčího nálezu, které je soudně vykonatelné. Pokud se strany nedohodnou jinak, řízení je jednoinstanční. Proti rozhodčímu nálezu není možné podat odvolání. 

Rozhodčí řízení je proto velmi vhodným nástrojem řešení pro subjekty, které rychle potřebují vyřešit spory v rámci své podnikatelské činnosti. Ačkoli se dá obrátit na několik institucí a firem, nejtradičnějším a nejvyužívanějším je Rozhodčí soud při Hospodářské a Agrární komoře, jehož řád počítá s takzvaným urychleným řízením, kdy výměnou za vyšší finanční náročnost takového řízení (zvýšení soudního poplatku) soud rozhodne do dvou nebo čtyř měsíců, což je zejména u složitějších sporů lhůta, ve které obecný soud zpravidla ani nenařídí první jednání ve věci.

Dále čtěte: Dnes vstupuje do praxe ADR. Vaše spory se zákazníky bude řešit ČOIka

Rozhodčí řízení je upraveno zákonem o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Může probíhat jako řízení před jedním nebo více rozhodci jmenovanými stranami sporu pro tento konkrétní spor, takzvané řízení „ad hoc“, nebo může mít podobu řízení před institucionálním rozhodčím soudem založeným na základě zákona. Strany se mohou dohodnout, že majetkový spor rozhodne mezi nimi rozhodce sjednaný prostřednictvím smlouvy o rozhodci, jež se zpravidla týká jednoho již vzniklého sporu, nebo rozhodčí doložkou, která se týká všech sporů, jež mohou do budoucna v daném právním vztahu vzniknout, vysvětluje Aleš Linhart, partner advokátní kanceláře Taylor Wessing Praha.

Rozhodčí řízení je také oproti řízení před obecnými soudy flexibilnější. Strany si například mohou dohodnout, že rozhodci nebudou rozhodovat jen podle platného práva, ale podle zásad spravedlnosti, což je praktické převážně v mezinárodních sporech či ve sporech velice komplikovaných, říká právník Aleš Linhart. Řízení u rozhodčího soudu navíc není tak formální jako řízení u obecného soudu. Strany mohou být zastupovány osobami, které nejsou advokáty, například podnikovými právníky, mohou ovlivnit složení rozhodčího soudu, přesunout místo jednání tam, kde je nutné provést důkazní řízení nebo například výslech svědka. Mezi další výhody patří například neveřejnost řízení a možnost zabezpečit si kontinuitu v rozhodování souvisejících sporů.

Velkou výhodou je to, že si strany řízení mohou vybrat rozhodce, který se specializuje na konkrétní oblast, jež je předmětem sporu. Strany tak mají jistotu, že spor bude rozhodován odborně kvalifikovanými rozhodci, kteří mají s podobnými případy zkušenost. Rozhodce tedy nemusí být člověk s právnickým vzděláním, zákon nestanoví žádné požadavky na odbornou kvalifikaci rozhodce. Rozhodce může být občan České republiky, který je zletilý a způsobilý k právním úkonům s výjimkou soudců, ti nemohou být současně rozhodci, nebo cizinec, který je podle práva svého státu způsobilý k právním úkonům.

Rozhodci řeší spor ve své pravomoci k dané věci. Pokud by rozhodce dospěl k závěru, že nemá dostatečnou pravomoc ve sporu rozhodnout, vydává o tomto zjištění usnesení. Usnesení doručí zúčastněným stranám. Pokud rozhodce zjistí, že má pravomoc k vyřešení sporu, nevydává zvláštní usnesení. To, že má dostatečnou pravomoc k řešení sporu, uvádí v odůvodnění závěrečného rozhodčího nálezu.

Nedohodnou-li se strany jinak, nemohou se proti rozhodčímu nálezu odvolat ani využít jiného opravného prostředku. Rozhodčí nález může být přezkoumán obecným soudem jen v určitých, zákonem vypočtených případech. A to, byl-li například rozhodcem nesprávně zjištěn skutkový stav, a tudíž bylo rozhodnuto nesprávně, nemůže strana sporu rozhodčí nález rozporovat u obecného soudu. Proti rozhodčímu nálezu není ani přípustná ústavní stížnost u Ústavního soudu ČR, upozorňuje právník Aleš Linhart. I přes tato specifika je ale rozhodčí doložka ve vztazích mezi podnikateli vesměs výhodným způsobem ochrany, protože šetří čas a při vhodném nastavení parametrů také peníze.