Povinnost podat přiznání daně z příjmu fyzických osob porušují hlavně zaměstnanci, kteří starosti kolem růžových formulářů tolik neřeší. Nesmí ale zapomínat na to, že dani podléhají i jejich přivýdělky ze samostatné výdělečné činnosti. Navíc z nich musí zaplatit i zdravotní a sociální pojištění.
Daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2012 musí být finančnímu úřadu podáno do 2. dubna 2013. Do 1. května 2013 pak musí ten, kdo si v části minulého roku přivydělával samostatnou výdělečnou činností, podat přehled o příjmech a výdajích také na zdravotní pojišťovnu a Okresní správu sociálního zabezpečení. Nejčastějšími případy, kdy tyto povinnosti vznikají, jsou pronájmy nebo příležitostné přivýdělky. Spadají sem ale i příjmy z kapitálového majetku a další. Za takových okolností nelze požádat účtárnu zaměstnavatele o roční zúčtování daně z příjmů a daňové přiznání musí člověk podat sám.
Pronájmy a melouchy
Příjmy z pronájmu se zapisují do Přílohy 2 daňového přiznání. Důležité je počítat s tím, že se uvádí příjmy, tedy veškeré peníze, které pronajímatel inkasuje, ne pouze výsledné zisky. Majitel pronajímané nemovitosti by si měl také spočítat výdaje. Pokud jsou nižší než 30 % příjmů, je dobré výdaje uplatňovat paušálně. V opačném případě je nutné dokládat účtenky. Ve smlouvě o pronájmu by také mělo být uvedeno, že zálohy na energie jsou vybírány navíc k základnímu nájemnému. Jinak by tyto zálohy mohly být považovány za součást nájemného.
Ilustrační obrázek.
Do Přílohy 2 daňového přiznání se zapisují i další ojedinělé příjmy. Sem se počítají třeba lidově zvané melouchy. Pokud roční souhrn těchto příjmů nepřekročí 20 000 korun, v daňovém přiznání se neuvádí. Jestli jsou ale příležitostné příjmy častější, hrozí, že bude člověk stíhán kvůli nepovolenému podnikání. Je proto nutné zvážit založení si živnosti. Riziko hrozí i těm, kteří si skutečně přivydělávají pouze příležitostně a tyto příjmy by rádi zatajili. Nejčastějšími důvody kontrol ze strany finančních úřadů totiž bývají udání.
Rozdíl mezi hlavní a vedlejší činností
Nejprve je nutné zohlednit to, zda byla samostatná výdělečná činnost činností hlavní nebo vedlejší. Vedlejší si přivydělávají především zaměstnanci, důchodci, matky na mateřské dovolené nebo studenti. Z toho už je jasné, proč tyto skupiny lidí do stanoveného limitu neplatí při vedlejší činnosti sociální pojištění. Zaměstnacům je totiž odváděno z platů, důchodci už pobírají penzi a důchodově pojištěny jsou pak matky na mateřské.
Platby pojistného
Osoby samostatně výdělečně činné, pro které je samostatná výdělečná činnost hlavní činností, musí za uplynulý rok uhradit minimální částky pojistného. Na zdravotním to činí 20 361 korun, na Okresní správu sociálního zabezpečení musí OVSČ poslat 22 023 korun. Tyto minimální platby pojistného jsou počítány z minimálního vyměřovacího základu. Znamená to, že OSVČ musí zmíněné částky uvést i při nízkém zisku. Při vedlejší činnosti se pak platí pojistné až na základě skutečného zisku.
Přehledy se podávají i nulové
Důchodové pojištění se neplatí v případě, že po odečtení výdajů vyjde čistý zisk z vedlejší činnosti do 60 329 korun. Tento limit platí za celý rok. Pokud byla samostatná výdělečná činnost provozována pouze v jeho určité části, limit se poměrně snižuje. Lidé, kteří si loni přivydělávali jen v jednom měsíci a zisk nepřesáhl částku 5027 korun, nemusí na sociální pojištění odvést ani korunu. I v tomto případě ale platí povinnost odevzdat na Okresní správu sociálního zabezpečení přehled o příjmech a výdajích.
Placení záloh
Zálohy na zdravotní a sociální pojištění musí jednou měsíčně odvádět každá osoba samostatně výdělečně činná, pro kterou je výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmu. Výše záloh se upravuje jednou ročně na základě příjmů z roku předchozího. U zaměstnanců, kteří si přivydělávají, je ale situace trochu jiná. Měsíční zálohy platit nemusí. Pokud jim povinnost platit pojistné během roku vznikne, tak ho hradí jednorázově při odevzdávání přehledů.
ČLÁNKY DO MAILU